Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Zhroucení neobjevené civilizace

Divočina bez lidí, divošská šlechta , nebo vyspělé společnosti v Amazonii?

Publikováno: Vesmír 96, 340, 2017/6

Předkolumbovská Amerika byla stále prvním rájem, panenským přírodním královstvím. Původní obyvatelé byli součástí krajiny, žili s ní v souladu jako přirozené prvky ekosféry. Jejich svět, nový svět Kolumbův, byl světem jen neznatelně narušeným člověkem.1)

Chtěl bych vyprávět příběh nikdy neobjevené civilizace, ale to by byl pokus o oxymóron a já nejsem žádný literát. A tak se pokusím zprostředkovat, jak asi vypadalo osídlení Amazonie před příchodem Evropanů.

Minulost Amazonie v současnosti vře.2) Podobné je to i u nás, neboť debata o naší lesní krajině pokračuje, i když páry pod hrncem už zdaleka není tolik. Od snahy něčeho dosáhnout a změnit pohled na minulost lesů se proměnila spíš ve snahu získat na odhalování problematiky podporu grantových agentur. Zatímco v minulosti byla Amazonie poměrně často uváděna jako území, kam noha člověka vkročila s největší obavou nebo snad jen omylem, dnes je vše jinak. A podobně je tomu i u nás.3)

Lidé v Amazonii před Kolumbem

Pokud celý problém osídlení Amazonie před příchodem Evropanů shrnu, a to poněkud netradičně hned na počátku, jde dnes hlavně o to, zjistit, na jak velké ploše a v jaké intenzitě člověk v Amazonii před Kolumbem působil. Zřejmě nejaktuálnější mapu lidského vlivu v Amazonii vytvořil Mark Bush s kolegy.4) Předčila mé nejoptimističtější představy, neboť poměrně zaskočen jsem byl již letitou mapou Williama Denevana z roku 1992.5)

Vše lze jen odvozovat ze stále četnějších, věrohodnějších a lépe interpretovatelných archeologických, paleontologických nebo i paleoekologických nálezů – ostatně podobné je to u všeho, co se týká vzdálené minulosti. Téměř jistě víme, že vliv člověka byl velmi různorodý. Dále víme, že nejvíc ovlivnil lesy s menším množstvím srážek a lesy v říční nivě a jejím nejbližším okolí. Je to možné druhotně odvodit ze skladby dřevin, případně z úbytku zvěře, kterou člověk upřednostňuje. Přesto v Amazonii zřejmě nevznikla žádná podobná civilizace, jakou vytvořili ve Střední Americe třeba Mayové nebo Aztékové.

Území Amazonie se rozkládá na 5–7 milionech čtverečních kilometrů v širším okolí řeky Amazonky a jejích přítoků. Zabírá značnou část severu Jižní Ameriky. Biom, kterým je pokryta, by leckterý ekolog s klidným svědomím označil za tropický deštný (pra)les. Navíc se Amazonie uvádí jako jedna z kolébek biodiverzity. Hovoří pro to i tři základní biogeografická pravidla – je na rovníku, má velkou plochu a leží v nížině.6)

Poslední údaje ukazují, že Amazonie byla osídlena zhruba před 13 tisíci lety.7) Počet lidí víceméně setrvale rostl zhruba do 6. století před naším letopočtem. Tehdy se začalo v Amazonii rozvíjet zemědělství, díky němuž vznikla první opravdu trvalá sídliště, a počet obyvatel dále narůstal. To je z pohledu Ameriky poměrně pozdě. Odhad počtu obyvatel v době příchodu Evropanů se různí mezi 1 až 20 miliony (a není to tak dávno, kdy šlo o odhad pro celou Ameriku). Vše nasvědčuje tomu, že horní hranice bude v budoucnu ještě pokořena. Asi není třeba příliš rozvádět prudký pokles počtu původních obyvatel v 16. století. Úbytek zhruba 95 % lidí způsobil, že produktivní biom tropického deštného lesa úplně zdivočel již po půl tisíciletí. Výjimkou je přibližně poslední půlstoletí, kdy se v obrovském množství těží dříví. Na druhou stranu bez těžby a pastvy bychom se o původním osídlení dozvěděli jen stěží.8)

Amazonie pohledem biologické rozmanitosti

V Amazonii rozhodně není nedostatek světla a vlhkosti. Limitující jsou živiny, třetí z hlavních abiotických faktorů ovlivňujících biodiverzitu. A právě ony poskytují důkaz o značném vlivu člověka. Konkrétně jde o rozlohu černých antropogenních půd typu terra preta (Vesmír 91, 596, 2012/10). Jejich úrodnost zvyšuje především popel a dřevěné uhlí ze spálených lesů a dále směs různorodého organického materiálu, jako je hnůj, kompost nebo kosti.

Přibližně v době počátku velkoplošné těžby dřeva na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století se začínají objevovat názory9) o padělaném ráji – první zmínky o tom, že Amazonie vždy nebyla pralesem bez přítomnosti člověka. Přestože o tom většina učebnic a milovníků divočiny stále mlčí, dokladů je dnes opravdu mnoho. Kromě poměrně velké rozlohy terra preta jsou to například fytolity10) hospodářských a dalších člověkem využívaných rostlin. Nejzřetelnější důkaz poskytují různé stavby, kterých byly v Amazonii (hlavně díky těžbě dříví) objeveny stovky – jednoduché hromady nebo příkopy, vyvýšené záhony, hráze, sezonní cesty přes močály, jezy pro zadržení ryb, geometricky přesné vesnice navzájem pospojované sítí cest a místy i sofistikované geoglyfy. Jejich pravděpodobná velikost a frekvence výskytu odkazují snad k vyspělým civilizacím Ameriky té doby. Třeba se dočkáme i půdorysů pyramid, i když by to asi bylo obrovské štěstí. Odvozenými důkazy jsou třeba i místní sesuvy půd v blízkosti staveb v oblastech předkolumbovského osídlení.

V Amazonii lze nalézt pozůstatky řady běžně pěstovaných plodin. Například kukuřice se u jezera Ayauch na západním okraji Amazonie pěstovala již před více než 6 tisíci lety. Lidské péči se tu však těšily i plodiny typicky amazonské – například manioky nebo burské oříšky, které odtud pocházejí. Podle fosilního záznamu byla Amazonie před příchodem člověka lokálně druhově chudší na dřeviny. Významně jsou dnes zastoupeny dřeviny, jejichž plody lze konzumovat;11) místy existují dokonce poměrně stejnorodé porosty s téměř pravidelným sponem.12) Pro změnu druhové skladby podmíněnou člověkem hovoří i to, že většina dřevin, které se v Amazonii vyskytovaly před příchodem člověka, je velmi málo odolných vůči požárům. Přírodní požáry se tu tehdy pravděpodobně nevyskytovaly – třeba v jezerních sedimentech o tom nejsou žádné záznamy. Amazonie na mnoha místech zřejmě připomínala víc oboru než neprostupnou džungli. Dokonce to vypadá, že současný les byl v předkolumbovské éře spíš otevřenou lesní krajinou s mnohem sušším mikroklimatem; místy mohly být dominantní bambusové porosty.

Amazonie byla v minulosti na některých místech pravděpodobně dost hustě osídlená a člověkem využívaná.13) Nyní zbývá odhalit, jak moc bylo osídlení spojité v čase a prostoru, jak intenzivní činnost člověka byla a jak daleko prostoupil i do vlhkých lesů, kde byl jistě větší tlak různých nemocí.

Asi bychom si měli zvyknout, že vždy chráníme to, co člověk v minulosti ovlivnil. Můžeme se jen dohadovat jak moc. Pokud něco za ochranu stojí, měli bychom umět zdůvodnit, proč to vlastně chráníme, a měli bychom mít po ruce opravdu přesvědčivé argumenty. Neříkám, že nutně musíme zapomenout na ideály Thoreaua,14) Muira, Longfellowa nebo i Míchala. Bohužel se nám fenomén takzvané bezzásahovosti (tedy nepřítomnosti člověka) promítá do řady oborů a jedním z nich je ekologie. Pokud sáhneme po téměř jakékoliv učebnici, zjistíme, že poučky a pravidla fungují poměrně dobře, tedy až do doby, než zohledníme vliv člověka…

Literatura

[1] Carson J. F. et al.: Environmental impact of geometric earthwork construction in pre-Columbian Amazonia. PNAS 111, 10497–10502, 2014.

[2] Doughty C. E. et al.: The legacy of the Pleistocene megafauna extinctions on nutrient availability in Amazonia. Nature Geoscience 6, 761–764, 2013.

[3] Erickson C. L.: Pre-Columbian roads of the Amazon. Expedition 43, 21–30, 2001.

[4] Heckenberger M. J.: Amazonia 1492: Pristine forest or cultural parkland? Science 301, 1710–1714, 2003.

[5] Mann C. C.: Ancient earthmovers of the Amazon. Science 321, 1148–1152, 2008.

[6] McNeely J. A.: Forest biodiversity at the ecosystem level: Where do people fit in? Unasylva 53, 10–15, 2002.

[7] Pärssinen M. et al.: Pre-Columbian geometric earthworks in the upper Purús: a complex society in western Amazonia. Antiquity 83, 1084–1095, 2009.

Poznámky

1) Volný překlad S. Sheltera: Three faces of Eden (Seeds of Change: A quincentennial commemoration). Smitsonian Institute Press, Washington, USA 1991. Mimochodem to ilustruje, jak rádi zapomínáme, neboť španělský kněz Bartoloměj de las Casas, žijící v 15. a 16. století, přirovnával téměř čerstvě objevenou Ameriku k hučícímu úlu.

2) Zase oxymóron, pardon.

3) Příkladem je přítomnost rybníku (Tisová klauza – Eiben Teich, někdy též Almbach T.) v národní přírodní rezervaci Žofínský prales nejméně do roku 1952. Žofín je udáván v bezzásahovém režimu od roku 1838.

4) Bush B. M. et al., J. Biogeogr. 42, 2277, 2015; DOI: 10.1111/jbi.12638

5) Denevan W. N., Ann. Assoc. Am. Geogr. 82, 369, 1992; DOI: 10.1111/j.1467-8306.1992.tb01965.x

6) I když v moderním pojetí biodiverzity mezi horká místa (hot spots) již nepatří (např. Myers N. et al.: Nature, 403, 853–858, 2000).

7) Jen pro představu, údaje se sice liší, ale přítomnost hominidů na území Prahy je uváděna již před 700 000 lety, i když hmatatelné důkazy jsou jen asi 30 000 let staré (a i to je zpochybňováno).

8) Stojí za zmínku, že pro sledování rychlé sukcese směrem k neprostupnému lesu připomínajícímu prales nemusíme jezdit daleko, stačí se podívat třeba do Krušných hor.

9) Jednou z prvních zmínek je snad Sauerův projev v roce 1957 (Sauer C. O.: Man in the ecology of tropical America. Proceedings of the Ninth Pacific Science Congress, 1958).

10) Pozn. red.: Fytolity jsou mikroskopické inkrustace, které vznikají hromaděním oxidu křemičitého, šťavelanu vápenatého, případně uhličitanů. Inkrustovány mohou být specifické typy buněk, jejich části či naopak celé soubory buněk (například pokožky). Různé taxonomické skupiny rostlin se liší ve způsobu ukládání a ve tvaru fytolitů, a lze je proto podle fytolitů rozlišit. Identifikace řady taxonů je možná i na rodové až druhové úrovni. Po rozkladu nebo spálení rostlinného materiálu zůstávají fytolity (hlavně silikátové) v téměř nezměněné podobě a dlouhodobě přetrvávají v půdě i sedimentech jako záznam o existenci jejich matečných rostlin.

11) Také u nás najdeme ovocné dřeviny v nitru bezzásahových území.

12) Zde lze odkázat např. na letecké snímky Lánské obory, na nichž je patrný pravidelný spon staletých solitér.

13) Jak by se asi původní obyvatelé tvářili na pochyby při stavbě Arena Amazonia v Manausu pro fotbalové mistrovství světa v roce 2014?

14) I když popravdě jsem se při četbě úvah Henryho D. Thoreaua nudil a nejvíc mě bavily překladatelské finesy Jana Hokeše. Mnohem víc mě zaujala tzv. komerční Cheryl Strayedová.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201706_340-342.pdf (338 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky