Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Žena jako tvůrkyně

Publikováno: Vesmír 91, 542, 2012/9
Rubrika: Architektura

V portfoliu holandského architekta Gerrita Rietvelda (1888–1964) představuje nevelký rodinný dům v Utrechtu z roku 1924 první architektonickou realizaci po sérii návrhů interiérů a nábytkových kusů. Tato stavba se právem řadí k ikonickým objektům meziválečné avantgardy a svému tvůrci zajistila nezpochybnitelnou pozici mezi protagonisty nových životních forem.

Revolučnost zvolené koncepce je dodnes patrná v kontrastu domu s okolní zástavbou, ale východiskem řešení se stalo ještě odvážnější vnitřní pojetí prostoru. Zatímco uspořádání místností v přízemí je poměrně konvenčně rozděleno příčkami, v prvním patře se volný prostor může rozpínat téměř přes celé podlaží, ale rovněž se může velmi snadno propojit s exteriérem. Taková byla alespoň intence majitelky domu a Rietveld jejím představám vtiskl přiměřené architektonické uspořádání.

Navzdory ustáleným stereotypům o invenčním přístupu tvůrce stojí za inovativním prostorovým řešením domu v Utrechtu plnohodnotně také jeho investorka Truus Schröderová (1889–1985), jak naznačují dokumentární záznamy uchované v Centraal Museum v Utrechtu. Ta se rozhodla objevným uspořádáním obytného zázemí vtisknout novou tvář každodennímu provozu své rodiny, a tak začít novou kapitolu po smrti manžela. Soukromá sféra rodinného života se mohla odehrávat mezi čtyřmi stěnami prvního patra, které se podle potřeby dalo variabilně rozdělovat do jednotlivých pokojíků, ale síla koncepce tkví spíše v možnosti obývat celé podlaží jako jediný, otevřený prostor. Tomu napomáhaly zasunovací příčky a minimum volně stojícího nábytku po obvodu zdí. Pomocí několika nenáročných úkonů si tak mohla paní Schröderová s dětmi redefinovat domácnost podle aktuálních potřeb a nálady.

K emancipovaně sebevědomému přístupu Truus Schröderové inspirovaly pobyty v zahraničí, přednášky navštěvované na univerzitě, ale také intelektuální svět její sestry An, která se stala spoluzakladatelkou feministického periodika De Werkende Vrouw (Pracující žena). Bezprostředně ji ale mohly inspirovat také postoje německého architekta Bruno Tauta, který se v roce 1923 v Utrechtu setkal s Gerritem Rietveldem i Truus Schröderovou, aby si prohlédl úpravy jejího původního bytu podle Rietveldova projektu. Taut právě v té době připravoval publikaci Die neue Wohnung. Die Frau als Schöpferin, která vyšla o rok později. Zde vyzýval k reformě zařízení interiérů motivované praktickými i estetickými hledisky a za vzor vydával uspořádání tradičního japonského domu. Přitom žena jako vůdčí element domácnosti se měla stát hnací silou reformy.

Ačkoliv Gerrit Rietveld ani Truus Schröderová Tautovu knihu v době, když vznikala koncepce domu v Utrechtu, neznali, s jeho idejemi se mohli dobře seznámit při osobním setkání. Boj za reformu bydlení souzněl s praktickým vzděláním Truus coby asistentky v lékárně a přirozeně i s jejím intelektuálním rozletem. Z dochovaných dokumentů je patrné, že Rietvelda, oplývajícího osobitou estetikou, motivovala k odvážnějšímu prostorovému řešení domu právě ona. Autorský podíl obou je pak věrně zachycen i v místním běžném označení Rietveld-Schröderhuis.

Obrázky

Soubory

článek ve formátu pdf: 201209_542-544.pdf (428 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky