Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Ze starších ročníků Vesmíru

Publikováno: Vesmír 74, 478, 1995/8
Obor: Různé

Z cest Josefa Kořenského po Žaponsku.
Nedaleko Jokohamy jest ostrov, jenž jmenuje se Enošima. Slovo šima znamená na česko ostrov. [...] Bohyně Benten na dobro draky zkrotila a vykázala jim za trvalou skrýš hluboké jeskyně Enošimské, které se tam japonským poutníkům podnes ukazují. [...]

Drak zachoval si v žaponském bájesloví respekt až na nynější časy a přísluší mu týž význam, jako má náš dvouhlavý orel nebo lev s rozeklaným ohonem. Žaponští přírodozpytci již dávno vymýtili řečenou obludu ze soustavy přírodovědecké a přenechali ji fantasii umělců a nevědomého lidu, jenž domnělou tu nestvůru i v samých chrámích vídá podnes vystavenou.

Drak dle starých žapanských knih vypadá asi takto: Má parohy jako jelen, hlavu jako kůň, oči jako čert, krk jako had, tělo jako dešťovka, šupiny jako ryba, tlapy jako tygr, drápy jako sokol, uši jako vůl. Z jara žije ve vzduchu, na podzim ve vodě, v létě v oblacích, jimiž rád pohrává, zimu přespává v zemi. Žije o samotě a ve stáda nikdy se nesdružuje. Jest mnoho druhů draků. Někteří jsou barvy modré, jiní barvy zelené, žluté, červené, bílé nebo černé. Mnozí mají šupiny, rohy, jiní jsou bez nich. Ze slin, jež drak vyměšuje, tvoří se průsvitné koule křišťálové, za drahý šperk se hodící. Drak vidí do dáli až sto hodin cesty [...] Spáří-li se drak s krávou, vzniká jednorožec. Drakova samička líhne vždycky devět mláďat. Dráče, jež nejdříve se vylíhlo, má rádo hudbu, jiné rádo se opíjí, jiné touží po krvi jiných živočichů, jiné raduje se z literatury a pod. [...]

Vesmír 15. srpna 1895, s. 244

Sbírání vzácných hlemýžďů.
Pilným sběratelům našich druhů mollusků častěji při hledání kmitla se asi myšlénka: najíti teď tak Daudebardii, nebo alespoň vzácnější některou z Vitrin. Jsou to zástupci dost nesnadno dosažitelní, obývající hornatější krajiny, kde úkryt jejich mezi kamením, ve vlhku a v chladu zřídka objevujeme. Známý švédský zkoumatel měkkýší zvířeny Dr. Westerland zmiňuje se o dost podivném lapání Vitrin a Daudebardií. Na místech, kde totiž tušíme vzácnější druh, položme kousky syrového, trochu již zavánějícího masa, na které dojista se podaří po nějaké době přilákati ten či onen druh sklovatky nebo skleněnky. Případ ten opodstatňuje se tím, že tito zástupci fauny měkkýší přísluší ku masožravým; živíť se nejvíce dešťovkami nebo vyžírají jiné druhy svých spolubližních ze skořápak. Též drobnějších a vzácnějších druhů sklenatek (Hyalinia) možno spůsobem svrchu dotčeným pohodlněji se zmocňovati.

-až.

Vesmír 15. srpna 1895, s. 251

Nový způsob zachovávání nebo-li konservování vajec.
Vejce slepičí je důležitým činitelem v mnohém odvětví průmyslu a proto pomýšlí se stále, jak by se co nejdéle dalo uchovati. Za tím účelem rozbíjí se opatrně vejce a bílek se žloutkem vlejí se do velikých kovových bubnů, jež se hermeticky potom uzavrou. Buben takový obsahovati může 1 000 – 1 500 vajec. Obsah vytahuje se násoskou podobně jako víno ze sudu. Vejce dopravují se takto úplně čerstvá zvláště z Ruska některým továrnám anglickým na suchary. (L’anné scient. 1895)

Sp.

Vesmír 1. srpna 1895, s. 239

Diskuse

Žádné příspěvky