Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Ze starších ročníků Vesmíru

Publikováno: Vesmír 75, 58, 1996/1
Obor: Různé

Ze života rýska.
Dle pozorování, jež konal po mnoho let Landois, rodina rýsků, vystupujíc na horu, pohybuje se tím způsobem, že rýsek zakousne se do ocasu ryska druhého, a takto celý provazec na horu šplhá. Dle všeho se zdá, že rýskové vedou sobě podobně zcela pravidelně, když běží o to, aby překonali obtíže na půdě nerovné. Prof. Landois pozoroval takovýto ocasový pochod zakousnutých rýsků téměř denně v kamenné jeskyni na blízku Tuckesburgu, kde bydlel. Zvířátka prozrazovala se při tom trvalým slabounkým pískáním.

Vesmír 15. ledna 1896, str. 83

O vlasech a brvách u člověka.
Nehledě k různým odchylkám zůstávají jednotlivé druhy chlupů za normálních poměrů i nadále typickými tak, jako při metamorfose udavší se za doby dospělosti. Potom pozorujeme jenom tu změnu, že vous, brva, vlas, chlup, když dosáhl určité délky, která u každého člověka je jiná, neroste již, nýbrž vypadává. Na jeho místě pak vytváří se zvolna zase vlas, brva, chlup nebo vous, který nikterak se neliší od svých předchůdců. Ale čas, ve kterém se to stává, jest pro různé druhy chlupů nestejný. [...]

Vesmír 1. ledna 1896, str. 70

Jak daleko vidí pavouci?
Peckhom, jenž zabýval se po mnoho let pokusy se zrakovými schopnostmi pavouků, tvrdí, že vzdálenosť, na kterou pavouk svou kořist pozoruje, činí sotva několik centimetrů. Tak u Attid shledáno, že pozorují kořist na vzdálenosť 12 cm, pohybující se hmyzy na vzdálenosť o něco větší a příslušníky svého druhu rozpoznají ve vzdálenosti aspoň 30 cm. [...]

Vesmír 15. ledna 1896, str. 82

O vlivu barvy kůže
na vyzařování tepla. Aby zodpověděl otázku, zdali barva kůže patrný má vliv na vyzařování tepla u těla lidského, Eykmann konal pokusy s laloky koží z mrtvol Evropana a Malajce. I dospěl k tomu výsledku, že nelze stanoviti rozdílu, pokud se týče vyzařování tepla při kůži bílé a hnědé, že však přijímání paprsků světla hnědou koží mnohem rychleji se děje, nežli bílou.

Vesmír 15. ledna 1896, str. 84

Užitek lejsků.
Párek lejsků šedivých (Muscicapa grisola) vyseděl na balkoně prof. H. Landoisa pět mladých a zaměstnával se pak ve dne lovem hmyzu. Jak ohromné množství hmyzu ptáci ti pohubí, jde na jevo ze zpráv řečeného pozorovatele. Maje hodinky v ruce stanovil, že každý pták v minutě 8kráte po hmyzu vzlétne. Lapí tudíž za hodinu 480 kusů, ve 12 hodinách 5 760 kusů. Celá hladová rodina o 7 hlavičkách zahubí tedy 40.320 hmyzů [...]

Vesmír 15. ledna 1896, str. 82

O starých švýcarských lebkách.
Studer a Baumvarth konali studie i dokončili dílo, jež pod názvem „Crania helvetica antiqua“ předkládá 36 lebek ze švýcarských staveb kolových v přirozené velikosti v několika pohledech. Výsledky výzkumů zní v tom smyslu, že v dlouhé době staveb kolových žila dvě plemena lidská, z nichž jedno bylo krátkolebé, druhé dlouholebé. První objevuje se v kolových stavbách doby kamenné, druhé vyskytuje se teprve počátkem doby kovové [...] Dle toho lze souditi, že pokolení toto po delším zápase stalo se vítězem nad plemenem krátkolebým.

Vesmír 15. ledna 1896, str. 83

Diskuse

Žádné příspěvky