Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Záplavy v severních Čechách

Stoleté výročí rekordu a stavba přehrad v povodí Nisy
Publikováno: Vesmír 76, 464, 1997/8

Téměř bez povšimnutí proběhlo v červenci letošního roku stoleté výročí největších záplav, jaké kdy postihly severní Čechy. Dlouhá desetiletí se opisovalo z jedné knihy do druhé, že oněch 345 mm srážek, které naměřila meteorologická stanička 29. července 1897 na Nové Louce uprostřed lesů Jizerských hor, je evropským rekordem v denním (tj. za 24 hodin) úhrnu srážek. Nevím, platí-li tento rekord dodnes pro celou Evropu, ale v českých zemích, resp. Československu, nebyl dosud překonán. Je dobré si uvědomit, že tento údaj představuje množství 345 litrů/m2, tj. 345 000 m3/km2. Půda, nasáklá po předchozích dlouhotrvajících deštích, již nebyla schopna pojmout další vodu a miliony tun se řítily z Jizerských hor do údolí.

Nejvíce rozběsněná byla Černá Nisa, která prakticky zničila průmyslové údolí v Kateřinkách (jedné z dnešních libereckých městských čtvrtí), Jeřice a Harcovský potok, který protéká (spolu s Lužickou [tj. Zhořeleckou] Nisou) přímo Libercem. Povodňová vlna dosáhla maxima 30. a 31. července, nízko položené části Liberce se octly pod vodou. Uvádí se, že jen na českém (tj. rakousko – uherském) úseku Nisy, tedy mezi Jizerskými horami a státní hranicí u Hrádku nad Nisou, zahynulo 120 lidí, hmotné škody v povodí Lužické Nisy až po německý Zhořelec dosáhly astronomické výše 3 360 000 korun. (Pozn. red.: Předplatné Vesmíru na 1 rok tehdy stálo 6 zlatých neboli 12 korun.) Pouhý týden po katastrofě vyšla v Liberci stodvacetistránková publikace „Die Hochwasser-Katastrophe“ se snímky a podrobným líčením oněch dvou dnů hrůzy.

Záplavy postihovaly Liberecko častěji (např. r. 1846 byl po jarním tání Liberec zaplaven dva metry vysoko a o čtyři roky později po letní průtrži mračen také, což vedlo k prvním regulacím Nisy i Harcovského potoka), ale povodeň z r. 1897 překonala všechna dosavadní protipovodňová opatření. Bylo proto rozhodnuto, že bohatý a průmyslový Liberec se vypořádá s jizerskohorskou dravou vodou jednou provždy. 25. září 1899 bylo založeno „Vodní družstvo k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy“. Do jeho čela byl zvolen místní továrník K. Zimmermann. Majitelé pozemků a továren nejen na Liberecku, ale také úřady sousedního Saska, Pruska, Horní Lužice i Slezska byli vyzváni k finanční podpoře, kterou pak v hojné míře poskytli.

Bylo rozhodnuto postavit v Jizerských horách, přesněji jen na části povodí Nisy (Jizerskými horami prochází navíc rozvodí mezi Baltským a Severním mořem) šest údolních přehrad. První výběr staveniště provedl Ing. U. Huber, projekcí byl pověřen tehdejší nejlepší evropský přehradář tajný rada Dr. O. Inzte z německých Cách (Aachen). Plány vzbudily nadšení, ale i obavy veřejnosti, protože se jednalo prakticky o první tížné zděné přehrady v Evropě a denní tisk musel vysvětlovat, že betonové hráze (navíc nezvykle vyklenuté proti vodě) jsou lepší, „protože je myši a krysy nemohou provrtati“, než rovné a sypané.

V letech 1903 – 1911 bylo na pěti jizerskohorských tocích (Černé a Bílé Nise, Harcovském, Fojteckém a Albrechtickém potoce), tj. na 72 km2 v povodí Nisy, postaveno celkem pět přehrad, šestá na Jeřici již nebyla realizována. Přehrada na Černé Nise nad Bedřichovem byla tehdy nejvýše položenou hrází v Evropě.

Přestože projektované přehrady mohly z oněch 72 km2 zachytit jen 6,5 milionu m3 vody, zatímco na stejném území spadlo 29. 7. 1897 za jediný den téměř 25 milionů m3, tak jsme od té doby tak velkou povodeň v Liberci nezažili.

Katastrofa postihla nejen sever, ale téměř dvě třetiny území Čech, část Moravy a Slezska, Horní a Dolní Rakousy, Salcburk a část Německa. O podrobnostech informoval krátce po povodni tisk.

  • LIBEREC. Úplně se zastavila železniční doprava, na trati ŽitavaLiberec praskl železniční most. Lidé před vodou museli utéci do prvních pater domů. V Chrastavě voda některé domy odplavila, zahynulo několik lidí, též místní hostinský. Zaplaveny byly i Jablonec a Frýdlant. Do Katharinabergu [Kateřinek] bylo na pomoc posláno vojsko. Liberecká firma Johanna Liebiega utrpěla škodu 40 50 000 zlatých, voda zničila většinu strojů.

  • TRUTNOV. Byl zničen železniční most (ohnut jako slabý prut), továrna firmy Ettrich přišla o část strojovny, stáj byla stržena a odplavena, kočí zahynul, hráze a stavidla na Úpě byly strhány. V obci Mladé Buky zahynulo 12 lidí, v Maršově 21.

  • BROUMOV. Jednomu továrníkovi odnesla voda 15 lahví kyseliny sírové. Zvláště mocným dojmem zapůsobila kolébka s peřinkami, neznámo odkud připlula.

  • PODMOKLY. Dravá voda rozmetala hospodářsko-průmyslovou výstavu, park výstaviště se proměnil v rozbouřené jezero a trosky výstavních sálů odpluly i s vystavovanými exponáty. Nejvíce poškozeni byli vystavovatelé lomnických sucharů.

  • VRCHLABÍ. Pobořeno 8 budov, tři mosty, městský vodovod a plynárna s velkým plynojemem.
  • .

  • ŠPINDLERŮV MLÝN. Zřítilo se několik hostinců a hotel U německého císaře, bylo přerušeno veškeré telefonní spojení, zcela zmizela cesta k Dívčí lávce. Labe změnilo koryto.

  • JILEMNICE. Přerušeno vlakové spojení, dravý proud Jizerky unášel celé stromy i s kořeny, střechy chalup či velké trámy.

  • SEMILY. Byl spatřen živý člověk plovoucí v dřevěné boudě, ale nepodařilo se ho zachránit. Voda unášela lidi, dobytek, nábytek.

  • MNICHOVO HRADIŠTĚ. Od Turnova se přivalilo takové množství vody, že v mžiku bylo město zaplaveno. Voda proudila okny do domů. Podobná situace byla i v Nových Benátkách.

  • MĚLNÍK. Labe a Vltava splynuly už před soutokem, z obrovského jezera jen tu a tam koukal vršek obrovského stromu.

  • PRAHA. Hlavní město zůstalo poměrně ušetřeno (tam byla mnohem horší povodeň r. 1890). Voda vnikla jen do budov níže položených a v okolních vsích byla poničena úroda.


  • MORAVA A SLEZSKO

  • BRNO. Postižen byl památný Hostýn a město Bystřice. Rozestavěná rozhledna na Hostýně zničena.
  • PŘEROV. Řezník Krčil poslal své tři učně na porážku, ti však cestou uvízli v dravém proudu báli se jít tam i zpět. Hasiči je vyprostili.

  • OSTATNÍ RAKOUSKÉ ZEMĚ

  • VÍDEŇ. Voda stoupla 3 m nad normál, protrhla se hráz u soutoku Vídeňky s Dunajem. 30. července odpoledne zřítilo se s děsivým lomozem lešení u mostu Schwarzenbergova. Dělníci na něm se nacházející byli z vody zachráněni.
  • IŠL [Bad Ischl]. Mimo jiné byl zbořen dům, kde bydlel císař František Josef.
  • Podobně byla postižena i města Inšpurk, Linec, Baden, Gmunden, Sv. Hippolyt, Salcpurk.


    NĚMECKO

  • SASKO a SLEZSKO na tom byly nejhůř. V Žandavě [Bad Schandau] zahynul zástupce starosty. V Daubenu v kovářově nepřítomnosti odnesla voda kovárnu i s kovářovou rodinou.

  • "Ruka Páně těžce spočinula na vlasti naší a krajích středoevropských v posledních dnech měsíce července t.r. Hrůzy pohrom živelních stihly opět požehnané kraje tyto a spůsobily škody nesmírné na statcích i životech lidských v poušť proměněny luzné krajiny. Zprávy, které z krajů živelní pohromou stížených došly, zvěstovaly, že nikde není pamětníků tak nezměrného neštěstí."(Veliká povodeň v Čechách, vyd. Alois Hynek, Praha 1897)


    /Výběr z Hlasu národa, Národních listů a regionálních i jiných tiskovin z r. 1897 připravila redakce/

    Diskuse

    Žádné příspěvky