Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Zánik jediné české populace dropa velkého

 |  1. 1. 2003
 |  Vesmír 82, 46, 2003/1
 |  Seriál: Zvířata v ohrožení, 1. díl (Následující)

Drop velký (Otis tarda, řád krátkokřídlí - Gruiformes) je největším žijícím evropským ptákem, a navíc druhem neobyčejně vzácným; patří mezi globálně ohrožené druhy. Stav evropské populace se odhaduje na 26 000-32 000 jedinců. V Evropě hnízdí drop velký již jen na Pyrenejském poloostrově, v severním Německu, ve střední Evropě v Panonské nížině (tj. v Maďarsku, na jižním Slovensku, ve východním Rakousku a do r. 1995 i na jižní Moravě), v Rumunsku, severním Bulharsku a na Ukrajině. Jeho areál se neustále zmenšuje a početnost všude klesá.

V České republice existovala málo početná populace na jižní Moravě (Znojemsku) nejméně od počátku 20. století (první záznamy pocházejí z r. 1904). V roce 1996 však z této oblasti poslední exempláře dropů velkých zmizely, a tak celá moravská populace zřejmě definitivně zanikla. Proč k tomu došlo?

Pozůstatky dropa ve zbytcích pleistocénní fauny dokládají, že Morava byla jeho prastarým sídliskem. V dnešní době se nejhojněji vyskytoval a pravidelně hnízdil v jižní části Dyjsko-svrateckého úvalu na lokalitě o rozloze 3500 ha zhruba mezi Hodonicemi, Lechovicemi, Božicemi, Velkým Karlovem a Hrádkem. Dropi zde byli poprvé počítáni r. 1964 (28 jedinců), opakovaně ještě pak r. 1972.  Podrobnější výzkum a přesné sčítání bylo započato až v sedmdesátých letech 20. století. Dropi byli sčítáni zjara na tokaništích a na podzim i v zimě na zimovištích. Přírůstky v letech 1970-1980 velmi kolísaly, celkově byly takřka nulové. Tehdy zde žilo 31-37 jedinců, z toho 9-12 samců a asi 22-25 samic. Za 11 let zůstal poměr pohlaví přibližně stejný (1:2). V zimě 1982/1983 bylo napočítáno cekem 15 samců a 29 samic a juvenilních jedinců, tedy nejvyšší počet.

V předjaří r. 1983 bylo na zimovišti dropů zřízeno mimořádné polní letiště a počet dropů rázem klesl na polovinu (26 kusů). Pokles pokračoval i v dalších letech a podepsal se na něm provoz několika helikoptér na záložním letišti v katastru Borotic, kde bylo hlavní tokaniště dropů. Roku 1987 bylo napočítáno ještě 21 kusů, r. 1990 již jen 10 kusů, r. 1993 jen 7 kusů a r. 1996 zmizely poslední 3 exempláře.

Na zmizení dropa se podepsaly především tyto faktory: vznik letišť a provoz letecké techniky, velkovýrobní zemědělské technologie (použití mechanizačních prostředků, aplikace pesticidů, instalace závlahových systémů), zabití dospělých ptáků o dráty vysokého napětí, nezákonný odstřel a lov dropů. Jisté ztráty mohlo způsobit deštivé počasí a někteří běžní predátoři - především na snůškách (vrány, straky) nebo na mláďatech (kuna, liška) - tyto ztráty však neměly zásadní význam.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Julius Klejdus

MVDr. Julius Klejdus (*1953) vystudoval vysokou školu veterinární. Celý život se však amatérsky věnuje ornitologii. Je členem České společnosti ornitologické, Moravského ornitologického spolku.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...