Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Zalesňování oblastí bobřích hrází

Publikováno: Vesmír 78, 656, 1999/11
Rubrika: Aktuality

Vzájemná závislost druhů ve společenstvu zahrnuje i vztahy mezi mikroby, savci a stromy. John Terwilliger a John Pastor se ve svém výzkumu (Oikos 85/1999) zabývali ekologií opuštěných bobřích hrází. Snažili se najít příčiny, které způsobují zdlouhavé zalesňování oblastí, v nichž bobři své hráze stavěli. Dlouhodobě zatopená půda a nedostatek kyslíku většinou hubí ektomykorhizní houby, podporující růst a šíření smrku černého (Picea mariana). Ten je jednou z prvních dřevin, jež se na loukách bývalých bobřích hrází objevují. Smrkové semenáčky jsou sice schopny růst i bez hub, ale pak se vyvíjejí mnohem pomaleji.

Terwilliger a Pastor objevili, že dodavatelem hub je norník rudohřbetý (Clethrionomys gapperi). Tento drobný savec se střídavě pohybuje v lesích, kde se houby vyskytují, a na zavodněných loukách, kde výtrusy hub obsaženými ve svých exkrementech obohacuje půdu. Volnému pohybu norníka (a tím i rychlejšímu procesu obnovy lesa v lokalitách bobřích hrází) brání jiný hlodavec, hraboš pensylvánský (Microtus pennsylvanicus). Ten je typickým obyvatelem travnatých ploch a sám se na přenosu ektomykorhizních hub nepodílí. Potravou mu jsou mimo jiné i smrková semínka, jež v důsledku toho nemají možnost vyklíčit. (Nature 400, 622, 1999)

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1999_V655-657.pdf (273 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky