mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Zákulisí

 |  7. 4. 2016
 |  Vesmír 95, 194, 2016/4

Fyzika v podzemí

Čínská podzemní laboratoř CJPL je v provozu od roku 2010. Dosud hostí experimenty CEDEX a PandaX, oba zaměřené na detekci temné hmoty. V roce 2014 začaly práce na rozšíření podzemních prostor, takže koncem letošního roku by měly být hotovy komory pro čtyři další experimenty. Laboratoř – kryta 2400 metry masivu hory Jin Ping – zaručuje extrémně nízké pozadí kosmického záření, a protože se nachází dostatečně daleko od reaktorů jaderných elektráren, má nízké pozadí neutrin produkovaných těmito reaktory.

Nízké pozadí je významné pro přesnost měření. A tak si neutrinoví fyzici slibují přesnější měření zejména neutrin nižších energií, což je důležité pro porozumění procesům probíhajícím na Slunci. Měření elektronových antineutrin produkovaných v zemské kůře a plášti by geofyzikům pomohlo určit množství uranu a thoria (a stanovit množství tepla produkovaného jadernými rozpady). Skupina čínských, německých a amerických fyziků již přišla s projektem experimentu.

-ib-

Česká věda 2016–2020

Vláda v polovině února schválila Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020. Mimo jiné má připravit české výzkumné instituce na okamžik, kdy po roce 2020 výrazně zeslábne tok peněz z evropských fondů, což může snížit veřejné prostředky na výzkum a vývoj až o 0,3 % HDP. Součástí problému je i udržitelnost center vybudovaných za evropské peníze v nedávných letech.

„Velkým potenciálem pro nahrazení chybějících evropských prostředků jsou soukromé výdaje na VaVaI. V současnosti je uvedený potenciál nevyužit, neboť prostředky VaV směřující od firem k veřejnému sektoru představují necelou jednu miliardu Kč,“ píše se v dokumentu, podle kterého dosud do výzkumu a vývoje investují hlavně nadnárodní firmy a je třeba k tomu motivovat i malé a střední podniky.

Dosavadní programy na podporu aplikovaného výzkumu jsou podle dokumentu příliš obecné. Vyjmenovává klíčové obory a výzkumná témata, na něž by se měl aplikovaný výzkum zaměřit (energetika, přesné strojírenství, elektrotechnika, automobilový a letecký průmysl, biotechnologie, nanotechnologie, digitální ekonomika, průmysl 4.0…). Kromě požadavků trhu dokument zmiňuje i požadavky společnosti týkající se aktuálních výzev a hrozeb (migrace, sucho…).

Národní politice dominuje propojení výzkumných pracovišť s průmyslem. Hlavní zmínka o základním výzkumu klade důraz na excelenci: „Je zapotřebí, aby se Národní politika VaVaI soustředila nejen na další zvyšování kvality výzkumu a vývoje, ale i na rozvoj omezeného počtu výzkumných pracovišť, která budou excelentní ve světovém měřítku, tj. ve kterých bude realizován špičkový mezinárodně konkurenceschopný základní výzkum a vznikat vysoce kvalitní vědecké práce s významným dopadem.“

Celý dokument je k nahlédnutí na http://jdem.cz/b8bkf2.

-ov-

Vyšetření na šest způsobů

Nové supermoderní Centrum pokročilého preklinického zobrazování otevřelo své dveře v únoru na 1. lékařské fakultě UK. Vědci tu mají k dispozici unikátní šestici: kromě dnes již klasických zobrazovacích přístrojů i unikátní přístroj na bázi tomografické technologie zobrazování paramagnetických částic (MPI), který umožňuje sledovat procesy v organismu laboratorních zvířat pomocí magnetických „špionů“ v reálném čase.

Vyšetřované zvíře lze zobrazit všemi metodami a získané obrazy sloučit. „Například při pozorování nádoru můžeme současně znázornit nádor v pozici podle kostry, měkkých orgánů, cévního řečiště, pozorovat množství mrtvých buněk a také třeba akumulaci fluorescenčně značených imunitních buněk,“ vysvětluje vedoucí centra Luděk Ševc. Vybudování centra za 136 milionů označil děkan fakulty Aleksi Šedo jako „největší strategickou investici do vědeckého vybavení fakulty v její novodobé historii“. Centrum bude k dispozici zájemcům z dalších vysokých škol, výzkumných institucí a firem v Česku i v zahraničí.

-eb-

http://capi.lf1.cuni.cz/

Vzpomínka na Ernsta Macha

Fyzika, fyziologa a filosofa Ernsta Macha připomíná pamětní deska na budově Univerzity Karlovy na Ovocném trhu. K stému výročí jeho úmrtí (19. února 1916) ji odhalili zástupci UK a České fyzikální společnosti Jednoty českých matematiků a fyziků.

Univerzita Karlova se k Machovi hlásí, protože řadu let přednášel na společné česko- německé Karlo-Ferdinandově univerzitě před jejím rozdělením v polovině akademického roku 1882/83 a v roce 1879/80 byl jejím rektorem.

Ernst Mach se narodil v moravských Chrlicích, dětství prožil na rodinném statku v Untersiebenbrunnu nedaleko Vídně. Nastoupil do primy benediktinského gymnázia v Seitenstettenu, tam se mu ale dostalo hodnocení „sehr talentlos“ a doporučení, aby se raději věnoval řemeslu nebo obchodu. Nakonec vystudoval piaristické gymnázium v Kroměříži a univerzitu ve Vídni. Na pražské univerzitě působil od roku 1867, mluvil prý obstojně česky. Po rozdělení univerzit pokračoval na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě, později přesídlil do Vídně.

Proslul především jako fyzik, zabýval se mimo jiné studiem rázových vln v plynném prostředí vyvolaných explozemi a projektily pohybujícími se nadzvukovými rychlostmi. (Poměr nadzvukové rychlosti k rychlosti zvuku byl po něm později pojmenován Machovo číslo.) Jeho kritika newtonovské mechaniky ovlivnila Alberta Einsteina při jeho úvahách o teorii relativity. „Vidím Machovu velikost v jeho nezkorumpovatelném skepticismu a samostatnosti,“ napsal později Einstein.

Mach se zabýval i fyziologií smyslů, teorií vědeckého poznání a didaktikou přírodních věd. Je uznáván i jako filosof, přestože sám se za něj nepovažoval: „Země transcendentna je pro mne uzavřena. A když ještě uvedu otevřeně ve známost, že její obyvatelé moji zvědavost vůbec nemohou podnítit, tak bude možné rozeznat onu širokou propast, která zeje mezi mnoha filozofy a mnou. Proto jsem již jasně dříve řekl, že nejsem vůbec filozofem, ale pouze přírodovědcem. Jestliže mne přesto k filozofům počítají, a dokonce halasně, pak já za to nejsem odpovědný.“

-ov-

Věda na UK: Programy pro hvězdy

Univerzita Karlova přichází s novými formami podpory dobré vědy. Program PRIMUS je určen pro mladé vědecké pracovníky, a to i ty, kteří příchod na UK teprve zvažují. Podpora umožní založit novou vědeckou skupinu či laboratoř a po dobu tří až pěti let pracovat na vlastním nezávislém projektu.

Program Donatio Universitatis Carolinae je určen pro „hvězdy UK“. Program poskytne mimořádně částku jednoho milionu korun na naplnění vědeckého cíle nebo nápadu, na nějž by v běžném provozu akademického roku a administrativy neměli prostor.

S určitými obměnami budou pokračovat i úspěšné programy z minulých let. Progres podporuje spolupráci uvnitř oboru napříč jednotlivými fakultami. Studentskou vědeckou a odbornou činnost na UK financuje už od roku 1992 Grantová agentura UK. V programu Univerzitních center excelence (UNCE) poskytuje podporu špičkovým týmům.

-eb-

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorech

Ivan Boháček

Ondřej Vrtiška

Eva Bobůrková

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...