i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Zákulisí

 |  3. 11. 2016
 |  Vesmír 95, 618, 2016/11

Dostupná pneumokoková vakcína

Na zápal plic celosvětově připadá 15 % všech úmrtí dětí do pěti let věku – loni si tato nemoc podle Světové zdravotnické organizace vyžádala 920 136 dětských životů, především v oblastech bojů a dalších humanitárních krizí. Na trhu jsou k dispozici dvě vakcíny, které mohou značné části těchto úmrtí zabránit: od společností GlaxoSmithKline (GSK) a Pfizer. Překážkou dosud byla jejich příliš vysoká cena.

Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF), která s oběma firmami už několik let jedná o snížení ceny pro rozvojové země a pro oblasti humanitárních krizí, dosud platila nejméně 21 dolarů (510 Kč) za jednu dávku a například na začátku roku v Řecku při očkování dětí uprchlíků byla cena 60 eur (1600 Kč). Pro efektivní očkování jsou přitom potřeba tři dávky.

MSF letos v květnu doručili oběma farmaceutickým firmám petici s více než 416 000 podpisy od lidí ze 170 zemí. Společnost GSK v září slíbila snížit cenu pro humanitární organizace na zhruba devět dolarů (asi 220 Kč) na dítě za všechny tři potřebné dávky (3,05 dolarů za dávku).

Lékaři bez hranic doufají, že Pfizer nabídku GSK dorovná a obě společnosti následně sníží i cenu, za kterou prodávají vakcíny vládám rozvojových zemí, které si stále nemohou pneumokokovou vakcínu dovolit pro své standardní očkovací programy.

Virtuální rekonstrukce památek

Navštívili jste v minulosti archeologické památky v oblastech, které dnes nejsou pro turisty ani pro ony památky zrovna přívětivé? A máte z nich fotografickou nebo video dokumentaci? Britští archeologové vás v takovém případě prosí o pomoc. Na stránce www.visualisingheritage.org spustili projekt Curious Travellers, jehož záměrem je shromažďovat obrazové informace o památkách ohrožených či nedávno zničených, ať už cílenými útoky jako syrská Palmýra, přírodními katastrofami, nebo prostým chátráním bez zájmu místních úřadů. Kdokoli může na stránku nahrát své fotografie a videa, vědci z nich poté sestrojí virtuální 3D modely a doplní je o další informace. Projekt zatím klade důraz hlavně na Afriku a Blízký východ, otevřen je ale pro památky celého světa.

Snímky autoři využijí jen k tvorbě modelů, nebudou je jiným způsobem šířit a před jejich zpracováním z nich odstraní osoby či jiné potenciálně citlivé informace. Výsledné modely budou dostupné pod volnou Creative Commons licencí.

Astronomky v nevýhodě

Muži usilující o získání pozorovacího času na teleskopech Evropské jižní observatoře (ESO) mají větší šanci na úspěch než ženy. Vyplývá to z interní studie, kterou pro ESO zpracoval astronom Ferdinando Patat z německého Garchingu. Vyšel ze souboru 13 420 žádostí podaných 3017 vědci v letech 2008 až 2016, na jejichž hodnocení se podílelo 527 recenzentů.

Patat zjistil, že pokud byl vedoucím týmu, který o možnost využít teleskopy ESO usiloval, muž, naděje na úspěch byla 22,2 %. Ženy uspěly pouze s 16 % žádostí.

Rozdíl lze částečně vysvětlit skutečností, že návrhy podané zkušenými astronomy byly úspěšnější než návrhy postdoků a studentů. (Ať už pro jejich objektivně vyšší kvalitu, nebo proto, že recenzenti více důvěřují známějším a slavnějším jménům – to studie nezkoumala.) A mezi vedoucími pracovníky (nejen) v astronomicých institucích převládají z mnoha důvodů muži, kdežto mezi studenty je poměr pohlaví mnohem vyrovnanější. Zatímco 53 % mužských žadatelů patří k profesionálním astronomům, mezi ženami to je pouze 34 %.

Ale samo o sobě to k vysvětlení vyšší úspěšnosti mužů nestačí. Když Patat vzal do úvahy profesionální pozici žadatelů, rozdíl mezi pohlavími se sice zmenšil, ale stále byl statisticky významný.

Zatímco ženy v hodnotitelských komisích nedělaly mezi pohlavími významný rozdíl (do nejlepší kategorie zařadily 28 % návrhů od žen a 29,4 od mužů), muži takto ocenili 23,5 % návrhů od žen a 27,1 % od mužů.

(arXiv:1610.00920v1)

Tečka za zemětřesním v L’Aquile

Po sedmi letech definitivně končí právnická bitva o osud odborníků, kteří podle obžaloby v roce 2009 falešně uklidnili veřejnost před tragickým zemětřesením v italské L’Aquile. To udeřilo 6. dubna silou 6,3 stupně Richterovy škály a vyžádalo si 308 obětí a 1600 zraněných.

Soud nyní zprostil obvinění Guida Bertolaseho, který v době zemětřesení působil jako ředitel úřadu civilní obrany. Hrozily mu tři roky vězení, protože podle obžaloby byl právě on autorem uklidňujícího tvrzení, které pak na veřejnosti rozšířil jeho zástupce Bernardo De Bernardinis. Ten do médií prohlásil, že mírné otřesy snižují pravděpodobnost velkého zemětřesení, protože uvolňují nahromaděnou energii. Odvolával se přitom na závěry zasedání krizového výboru, kterého se účastnilo několik předních odborníků.

Tito odborníci (tři seismologové, vulkanolog a dva seismičtí inženýři) byli původně odsouzeni k šesti letům vězení za zabití z nedbalosti, loni na podzim je ale odvolací soud osvobodil, protože Bernardinis prý jejich expertní názor dezinterpretoval (Vesmír 95, 10, 2016/1).

Bertolaso byl vyšetřován až od roku 2012, kdy se dostal na světlo jeho telefonát, v němž den před schůzí krizového výboru jednomu ze svých podřízených vysvětloval, že je třeba veřejnost uklidnit. Zdůvodnění osvobozujícího rozsudku nebylo v době uzávěrky Vesmíru vydáno.

Monsanto na prodej

Pro mnohé odpůrce nadnárodních korporací a využívání biotechnologií v zemědělství se americká společnost Monsanto stala synonymem ďábla. Možná však brzy začnou psát na transparenty jiné jméno. Německá chemická a farmaceutická společnost Bayer totiž pokračuje ve svém úsilí o převzetí Monsanta. V září nabídku navýšila na 66 miliard dolarů, což je o 19 % víc než tržní cena. Pokud se prodej uskuteční, půjde o historicky nejnákladnější hotovostní akvizici jedné firmy druhou a Bayer se stane největším světovým dodavatelem semen, hnojiv a pesticidů. Firmy se už rámcově dohodly a věří, že se jim transakci podaří dokončit do konce příštího roku.

Spolupráce evropských univerzit

Na říjnovém setkání v pražském Karolinu se na dlouhodobé spolupráci domluvily Liga evropských výzkumných univerzit (LERU, www.leru.org) a skupina sedmi středoevropských univerzit, mezi nimiž české vysoké školství reprezentovala Univerzita Karlova.

LERU, založená roku 2002, sdružuje 21 kvalitních evropských škol, k nimž patří např. univerzity v Cambridge, v Oxfordu, Heidelbergu, Helsinkách, Lovani nebo Ženevě.

LERU chce se svými středoevropskými partnery spojit síly ve snaze o zkvalitnění evropského výzkumu a vzdělávací politiky. Příkladem problémů, jejichž řešení se na pražském setkání probírala, je nadměrná byrokracie spojená s čerpáním prostředků z evropského programu Horizont 2020.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...