Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Záhadné kruhy v poušti Namib

Publikováno: Vesmír 93, 2, 2014/1
Rubrika: Glosy

Poušť Namib, která se nachází na jihozápadním pobřeží afrického kontinentu a táhne se od Angoly přes Namibii až do Jihoafrické republiky, patří k nejsušším oblastem světa. V pobřežní zóně jsou srážky nižší než 20 mm za rok a v některých letech zde neprší vůbec. Je to důsledek studeného Benguelského proudu, který teče podél pobřeží. Ten se naopak podílí na vzniku mlhy, která se zde často vyskytuje a pro mnoho rostlin a živočichů je jediným zdrojem vláhy (viz např. Vesmír 86, 766, 2007/12).

V oblasti pouště Namib, která je už dále od pobřeží a kde srážky dosahují okolo 100 mm za rok, byly popsány záhadné kruhy, které se vyskytují ve skupinách (viz snímek nahoře). Kruhy mají průměr od 2 do zhruba 16 m a mají jednotnou strukturu. Uprostřed kruhu je pouštní, většinou písčitá půda, která je naprosto bez vegetace. Tu pak obklopuje mírně vyvýšený prstenec trávy, který přechází do okolního řídkého travnatého pokryvu vně kruhu. Norbert Juergens z univerzity v Hamburku detailně studoval tyto kruhy a publikoval v časopise Science teorii o jejich vzniku. Při svém výzkumu objevil, že v centrální oblasti kruhů se vyskytují píseční termiti Psammotermes allocerus, kteří naopak chybí nebo se vyskytují jen velmi omezeně vně kruhů. Pod centrální oblastí kruhů je také v mělké hloubce zvýšená vlhkost půdy. To souvisí s tím, že je zde omezena transpirace rostlinami, které se zde nevyskytují. Holý povrch je důsledkem činnosti termitů, kteří tu zničili kořínky trávy.

Celý cyklus života kruhů by tedy měl začínat likvidací vegetace v kruhové oblasti a zvýšeným odnosem holé půdy působením větru. Na periferii kruhu se naopak písek ukládá, protože tráva zde působí jako bariéra. V holé centrální oblasti kruhů je pak zvýšená infiltrace vody, kterou využívají nejen termiti, ale i další pouštní živočichové. Termiti se živí trávou po obvodu kruhů a kruhy tím pozvolna rostou. Odhadovaná doba životnosti kruhů je od 30 do 60 let, i když zatím chybí dlouhodobá data, protože tyto kruhy byly poprvé popsány v roce 1971. Podle Juergense si tedy termiti vytvářejí lokální ekosystém, který pak slouží k jejich obživě, podobně jako třeba bobři.

Uvedená teorie není přijímaná beze zbytku a někteří výzkumníci tvrdí, že Juergens zaměňuje příčiny s následky, a že tedy termiti kolonizují už existující kruhy. Přijatelnější vysvětlení ale zatím nabídnuto nebylo. Některá etnika, jako třeba Himbové na severu Namibie, považují tyto kruhy za dílo duchů a připisují jim magické vlastnosti. Možná se ještě v souvislosti s těmito kruhy dočkáme dalších překvapení.

Literatura

Juergens N.: The Biological Underpinnings of Namib Desert Fairy Circles, Science 319, 1618–1621, 2013.

Soubory

článek ve formátu pdf: 201401_002.pdf (246 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky