mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Za hranicemi současné výpočetní biofyziky

Lehce osobní vzpomínka na Klause Schultena
 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 76, 2017/2

Obor teoretické biofyziky přišel o výraznou osobnost. Klaus Schulten (* 12. 1. 1947, † 31. 10. 2016), profesor na Illinoiské univerzitě ve Spojených státech amerických, byl průkopník počítačového modelování biomolekul, nositel nejvyššího ocenění Americké biofyzikální společnosti a čelný představitel rozsáhlé školy molekulových simulací.

Biofyzika je vědní obor, který pomocí aparátu fyziky odhaluje zákonitosti živého světa, tedy organismů, organel či biomolekul. Využívá metody, jako jsou např. rentgenová krystalografie, spektroskopie nebo fluorescenční mikroskopie. Zřejmě nejproslulejším výsledkem, kterým se biofyzika jako obor může pochlubit, je rozluštění trojrozměrné struktury DNA v padesátých letech minulého století.1) Přívlastek výpočetní nebo teoretická naznačuje, že Klaus Schulten ve své kariéře mnoho experimentálních měření neprovedl. Byť s experimentálními laboratořemi intenzivně spolupracoval, ke studiu biomolekul využíval výhradně počítače. A to opravdu ty nejvýkonnější, které v některých případech i spolunavrhoval.

Naposledy jsem se s prof. Schultenem setkal během jeho vánoční návštěvy Evropy v roce 2015. Seděl jsem v publiku, když na Technické univerzitě v Cáchách v Německu proslovil přednášku s názvem „Vstříc počítačovým simulacím buněk s atomárním rozlišením“ (obr. 1). Tedy něco ve smyslu: pojďme rozebrat buňku na jednotlivé atomy, studujme, jak se každý atom pohybuje, a na základě znalosti těchto pohybů rozkryjme všechna buněčná tajemství. Z pohledu o dvě generace mladšího vědce – taktéž teoretika – opravdu troufalý název. Člověk si to může připodobnit k (poněkud výstřednímu) způsobu studia automobilu, který do posledního šroubku rozeberete, a tím budete chtít zjistit, proč a jak jezdí, kolik nafty spotřebujete na 100 km či zda se bude líbit vašim přátelům. Opak holismu v té nejčistší formě. Připodobnění k osobnímu vozu ovšem pokulhává potud, že malá bakteriální buňka se skládá z řádově 1011 atomů.2) To je velmi hrubým odhadem stotisíckrát víc než počet součástek moderního automobilu. Přesto nebyl u přednášejícího v Cáchách ostych na místě. Poněkud bulvární název přednášky totiž odkazoval k pokroku a nesporným úspěchům, kterých jeho skupina za bezmála 25 let v Illinois dosáhla.

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biofyzika

O autorovi

Michal Kolář

RNDr. Michal H. Kolář, Ph.D., (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Za podpory Nadace Alexandera von Humboldta působil ve Výzkumném centru Jülich v Německu, odkud se přesunul do Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Göttingenu. Od roku 2018 se na Vysoké škole chemicko‑technologické v Praze věnuje studentům a velkým biomolekulám. Rád cestuje vlakem a nejí rajčata.
Kolář Michal

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...