mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Z odborných časopisů

 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 113, 1995/2

Anatomie na Internetu

Koncem roku 1994 zpřístupnila Národní lékařská knihovna (USA) přes elektronickou síť Internet soubor tisíce digitalizovaných obrázků lidského těla - zatím pouze muže. Celý soubor dat má 15 gigabytů. Je určen pro badatele, kliniky i studenty medicíny. Po nalezení vhodné mrtvoly - průměrné velikosti a ;nepoškozené - nastoupila celá baterie zobrazovacích technik moderní medicíny. Práce na tomto atlasu trvala 5 let. Uživatelé mohou kontaktovat vedoucího projektu Michaela Ackermana z Národní lékařské knihovny na adrese ACKERMAN@HPCC.GOV. Koncem roku 1995 by první počítačový atlas lidského těla měl doplnit stejným způsobem pořízený obraz 59leté ženy, která zemřela na srdeční infarkt.

Science 266, 1483, 1994

Dlouhověkost černých Američanů

Mezi demografy se traduje, že ačkoli Američané afrického původu mají téměř v každém věku vyšší úmrtnost než bílí Američané, po sedmdesátce tomu je naopak. Demograf Samuel Preston z Pennsylvánské univerzity dospěl k názoru, že se patrně jedná o mýtus spočívající ve špatných datech. Irma Elo a Samuel Preston vzali úmrtní listy 5262 černých Američanů, kteří zemřeli v 65 letech a později, a srovnávali zaznamenaný věk úmrtí s daty ze sčítání obyvatelstva z let 1900, 1910 a 1920. Podařilo se jim identifikovat 57 % vzorku a shledali, že v 52 % případů nesouhlasila data z úmrtních listů s daty ze sčítání obyvatel. Plných 36 % úmrtních listů uvádělo nižší věk. Tudíž data o úmrtí disproporčně reflektují úmrtí lidí ve věku 80 let a více. Badatelé ověřovali své zjištění ještě u třetího zdroje dat: data ze sociálního pojištění. I to je však vedlo ke stejnému závěru: skupina obyvatel, která má vysokou úmrtnost v raném věku, si tuto vysokou úmrtnost zachovává i ve věku vysokém.

Science 266, 1482, 1994

Indie a informační dálnice

Indičtí vědci frustrovaní vysokými cestovními náklady a vysokými cenami za vědecké časopisy se s nadějí upírají na informační síť, která by jim měla umožnit okamžitou a bezplatnou komunikaci. Kromě bibliografických informací o 15 000 časopisech mohou získat plný text (včetně obrázků) z více než 1 000 časopisů. Zatím je propojeno 15 měst, koncem roku 1996 by jich mělo být propojeno již 70 a na síť by mělo být připojeno více než 10 000 uživatelů.

Navrhli jsme tuto síť pro vědce a obchodníky, nikoli pro všelijaké videozábavy, říká ředitel indického Národního informačního střediska.

Nature 372, 396, 1994 

Ligo

je akronym za Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory. Gravitační vlny předpovězené Einsteinem dosud nebyly detegovány. Není tedy divu, že pro fyziky představují velkou výzvu. Problém je ve vysokých nákladech. Vogtův tým, který projekt připravoval, odhadl roku 1990 náklady na laboratoř na 212 milionů dolarů. Roku 1994 odhadl tým B. Barishe náklady na 297 milionů dolarů a dalších 68 milionů dolarů by bylo zapotřebí na první 4 roky provozu laboratoře. (Fyzik B. Barish z Kalifornské techniky byl jedním z vedoucích fyziků zrušeného supravodivého kollideru v Texasu.) Nároky tohoto projektu jsou vysoké: laserové svazky ve dvou 4kilometrových kolmých ramenech interferometru by měly zaznamenat procházející gravitační vlnu. Jakkoli to někomu může znít jednoduše: tato úloha požaduje zaznamenat posunutí řádu kolem 10-16 cm na pozadí všemožných seismických a jiných otřesů. Porovnejte toto číslo s velikostí atomu vodíku!

Do jisté míry překvapilo rozhodnutí Národní nadace pro vědu (National Science Foundation), které potvrdilo podporu hned několika projektům Velké vědy . Kromě 365milionového projektu LIGO podporuje NSF ještě 150milionový projekt radioteleskopů v oblasti milimetrových vln a 250milionový projekt obnovy stanice Jižní pól v Antarktidě.

Science 266, 1314-1315, 1994

"Obchod" s ruskými fosiliemi

Roku 1992 zmizelo z Paleontologického institutu v Moskvě 15 lebek labyrintodontních obojživelníků, kteří žili na Zemi v triasu, tedy před nějakými 240 miliony lety. Byly ukradeny ze sbírek

institutu. Některé exempláře byly holotypy, referenční vzorky druhu vysoké vědecké hodnoty, které však mají i vysokou hodnotu tržní. Zámky na skříních, z níž byly kosti odcizeny, zůstaly neporušeny; je proto zřejmé, že si je vypůjčil někdo z pracovníků institutu.

V nedávné době se jedna z odcizených lebek vrátila zpět do Moskvy. Zásluhu na tom má především Rupert Wild, kurátor státního muzea ve Stuttgartu v Německu, který lebku druhu Thoosuchus jacovlevi koupil pro muzeum za 1 600 DM od obchodníka Joachima Woerdemanna. Že jde skutečně o vlastnictví moskevského institutu, prokázala přítomnost čísla na lebce, které sice není vidět pouhým okem, ale lze je spatřit ve speciálním světle.

Nejde však bohužel o jediný případ. Paleontologický institut v Moskvě, ale i další ústavy postrádají ještě asi 35 dalších fosilií. Sbírky těchto muzeí byly zakládány v 18. století a obsahují řadu vzácného materiálu. Současný ekonomický kolaps po pádu komunizmu r. 1990 nutí většinu vědeckých institucí hledat jiné zdroje příjmů. Také jednotliví vědci a zaměstnanci jsou pod silným tlakem. Někteří z nich, zdá se, řeší nesnadnou situaci svérázným způsobem.

Nature 371, 729, 1994

Levotočivý šnek s pravotočivou schránkou

J. J. Vermeulen popsal v loňském roce (Basteria 58, 73 - 191, 1994) pozoruhodné plže, které objevil při výzkumech na Borneu. Jednatřicet druhů zařadil do jediného rodu Opisthostoma. Většina z nich je pozoruhodná utvářením svých schránek. Nejsou totiž ani levotočivé, ani pravotočivé, ale zahrnují znaky obou typů - určitá část ulity se vždy stáčí na druhou stranu než zbytek schránky. Některé druhy s pravotočivou schránkou mohou obsahovat levotočivého živočicha uvnitř a naopak.

Situace je dále komplikována tím, že larvální stadia mohou mít jinak zatočenou schránku, než mají dospělci. I v dospělosti však jde o druhy velmi malé. Ulity na obrázku měří jen 1 - 3 mm. R. Robertson zvažuje (Natn. Geogr. Res. Explor. 9, 120 - 131, 1993) různé teorie vysvětlující tento jev.

Nature 373, 19, 1995

Nová Dreyfusova aféra?

Začátkem října byl ve Francii obžalován další vědec v souvislosti s aférou, v níž dostalo na 1300 lidí krev kontaminovanou virem HIV (viz např. Vesmír 72, 534, 1993/9). Obžaloba viní předního francouzského biologa Françoise Grose, poradce bývalého ministerského předsedy v polovině 80. let L. Fabia, z tajného srozumění s Claudem Weisselbergem, poradcem Edmonda Hervého, tehdejšího státního tajemníka pro zdraví. Axel Kahn z pařížského Cochinova ústavu molekulární genetiky se o tomto obvinění vyjadřuje jako o šílenosti srovnatelné s  obviněním matky z homicidy, protože její dítě vběhlo do vozovky a způsobilo srážku, která měla za následek 150 mrtvých dětí . Kahn je předsedou výboru, který schvaluje geneticky modifikované organizmy. Považuje toto obvinění za příšerný precedens, neboť se žaluje nikoli čin, ale jeho následky (mluví o  perverzi justice ). Ve Spojeném království, které zavedlo testy o 2 měsíce později než Francie, bylo za stejné období nakaženo pouze 70 lidí. Částečným vysvětlením je skutečnost, že ve Francii se krev brala i od vězňů, tedy od lidí z rizikových skupin. Pro úplnost: bývalý šéf francouzské transfuzní služby M. Garretta si již odseděl dva ze čtyř let, k nimž byl odsouzen; vedoucí výzkumu francouzské trasfuzní služby J. P. Allain, o jehož případu jsme psali předloni, si svůj trest již odseděl. Začne se soud konečně zabývat ústřední otázkou - ne tím, zda bylo rozhodnutí r. 1985 správné či špatné, ale zda bylo učiněno v dobré víře, podle poznatků té doby ? Nikdo nežádá, aby poradci byli bez odpovědnosti, ale kdo bude za těchto vyhlídek ochotný sloužit veřejnosti? Nature 371, 548, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...