Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Z odborných časopisů

Publikováno: Vesmír 75, 705, 1996/12
Obor: Různé
Rubrika: Aktuality

NSERC a srozumitelnost vědy
Kanadští badatelé, kteří budou žádat o grant NSERC, budou muset svůj výzkum vysvětlit nejen posuzovatelům žádosti, ale v podstatě i daňovým poplatníkům. A když prezident rady T. Brzustowski říká vysvětlit, tak to tak i myslí: řečí srozumitelnou dospívajícím dětem anebo starým rodičům. (Science 273, 1327, 1996)

Srozumitelnost vědy je patrně celosvětový problém. A možná ještě závažnější než veškeré varianty antivědeckých postojů. „Čím to, že některé vědecké termíny jsou snadno srozumitelné laikům a jiné nikoli?“ ptá se David Bodonis z Oxfordu. Je to tím, že srozumitelnost některých pojmů je podmíněna obeznámeností čtenáře s teorií? Trápí to i ryze odborný časopis, jakým je britský Nature. Jednou z příčin by mohla být tvrdá soutěž o velký počet publikací: badatelé pak mají sklon považovat čas strávený pokusem o vysvětlení za čas ztracený. (New Sci. 152, No. 2052, str. 52).

Karpov versus svět
26. srpna Gary Karpov sehrál pomocí www hru proti světu. Karpovovi protivníci nehráli individuálně, ale kolektivně. Každý s přístupem na www mohl navrhnout tah. Po deseti minutách počítač vybral nejpopulárnější tah. Ze 400 000 přihlížejících se 200 lidí odhodlalo účastnit hry. Karpov hrál černými, zvolil svou oblíbenou Caro-Kannovu obranu. Po 16. tahu neměl „svět“ již šanci. Není divu, že kolektivní rozhodování volilo konzervativní, opatrné varianty hry.

Poslední Kasparovovo utkání s programem „Deep Blue“ po počátečních prohrách ještě skončilo vítězstvím člověka. Jak dopadne utkání s dokonalejší variantou „Deep Blue“ chystané na květen roku 1997?

Science 273, 1166, 1996

Stáří australských artefaktů
Jestliže se potvrdí stáří 75 000 let u rytiny v kameni a stári dokonce 176 000 let pro kamenné nástroje z naleziště Jinmium, budeme muset trochu pozměnit nazory na prehistorii lidského osídlení. V prosincovém čísle časopisu Antiquity jsou zveřejněny výsledky výzkumu R. Fullagara a jeho dvou spolupracovníků, kteri r. 1992 objevili na tomto nalezišti poblíž řeky Ord v Austrálii kamenné nástroje ve vrstvě sedimentů, jejichž stári bylo určeno na 60 000 let. Později mezi vrstvou starou 116 000 let a vrstvou starou 176 000 let objevili ještě další artefakty.

Nature 383, 577, 1996

Acylpyrin
Tradiční aspirin blokuje aktivitu tzv. COX enzymů. Tyto enzymy vytvářejí prostaglandiny - hormony, které např. chrání žaludeční stěny proti žaludečním šťávám anebo zajišťují rovnováhu elektrolytů v ledvinách. COX1 produkuje „dobré“ prostaglandiny, zatímco COX2 je odpovědný za prostaglandiny, které působí potíže. Odhaduje se, že chronické užívání nesteroidních protizánětlivých léků (mezi něž aspirin patří) ve Spojených státech zabije ročně přes 7 000 lidí. Proto se hledá varianta aspirinu, která by mezi oběma enzymy rozlišovala a blokovala by pouze COX2. Zdá se, že přinejmenším jedna farmaceutická společnost již řešení našla.

Náhražka za tuky
Na srpnovém zasedání Americké chemické společnosti v Orlandu uvedl George Inglett novou náhradu za tuk: Z-Trim. Zatímco olestra (Vesmír 75, 231, 1996/4) je syntetická kombinace cukru a jedlého oleje, tvoří novou náhradu pouze přirozené složky (vláknina z ovsa, luštěnin aj.). Proto by nový výrobek mohl získat rychle souhlas FDA, není však pravděpodobné, že by se objevil na trhu dříve než za několik let.

Science 273, 1495, 1996)

Aids v Evropě stabilizován?
Za prvních šest měsíců roku bylo v Evropě zaznamenáno 13 310 nových případů, takže od začátku epidemie má Evropa na svém kontě celkem 174 260 případů aidsu. S čísly je zapotřebí zacházet opatrně, neboť v severských zemích se situace stabilizovala, v jižních zemích (Itálie, Španělsko) nikoli.

Nature 383, 755, 1996

Řízení je také věda
Kalifornská univerzita musela zaplatit vládě 2,7 milionu dolarů za špatné nakládání s federálními prostředky v Lawrencově livermorské laboratoři. Ani v USA nelze totiž jen tak převádět státní peníze z jednoho projektu na druhý. Univerzita se hájila, že z toho žádný zaměstnanec neměl zisk: o co jeden projekt dostal více, o to dostal jiný méně.

Evropské starosti se zásuvkou
Po pěti letech usilování se Evropská unie nedohodla na společné konstrukci zásuvky a zástrčky. Státy EU užívají šest různých typů - od tří kolíků čtvercového průřezu přes tři kolíky kulatého průřezu po dva kulaté kolíky užívané ve většině států. Snad „eurozásuvka“ nebude modelem pro jednotnou evropskou měnu anebo pro rozšiřování unie!

Nature 383, 575, 1996

Jak funguje morfin?
Morfin - hlavní farmakologicky aktivní alkaloid opia - se užívá v medicíně přes 4 000 let. Vytváří se však na něj návyk. Proto se zkoumá mechanizmus jeho účinků. Vědělo se, že účinky opiátů jsou zprostředkovávány třemi různými receptory. Očekávalo se, že jeden z nich by mohl odpovídat za analgetické účinky a jiný za návyk. Na knokautovaných myších, kterým scházel receptor , se ukázalo, že klíčové účinky morfinu zprostředkovává právě . Jaká je tedy biologická úloha receptorů δ a κ? Receptor těmto myším nijak nescházel. Potvrdí se tedy, že za normálních okolností opiátový systém není aktivní?

Nature 383, 759-760, 819-823, 1996

Roboti se nebojí?
Lidé si robota představují spíše jako androida. Aby stroje měly lidské city, je dosud mimo možnosti techniky i našich znalostí. Bylo by však možné, aby robot rozeznal a vyjádřil výrazy tváře. Podle Fumia Hara přehlížejí konvenční studie o komunikaci člověk-stroj jeden fakt, a sice že pro člověka je tvář nejdůležitějším prostředkem pro přenos zprávy. V 80. letech začali japonští vývojáři uvažovat o autonomním robotu, který by spolupracoval s lidmi. Tehdy se rovněž začalo uvažovat o tom, dát robotům také tvář. První generace robotů vyhlíží, jak patrno z obrázku, jako japonská manekýna. Nejenže emoce „vyjadřuje“, ale umí je i rozpoznávat. Robot správně rozeznával výraz štěstí, překvapení, smutku, zlosti, strachu a znechucení v 85 %. Lidé v podobném testu správně rozeznávali emoce předváděné herci v 87 %. Nejvíce potíží pro roboty představoval výraz znechucení, který robot zaměňoval se zlostí ve 4 případech z deseti. „Své“ emoce má robotrozloženy do 44 jednotlivých kroků.

Další etapa bude dát robotům kromě tváře i hlas, a tedy i mimiku tváře. Jeden ze studentů F. Hary již pracuje na ústech robota.

Science 274, 182, 1996

PET, amygdala a výrazy tváře
O amygdale se předpokládá, že hraje rozhodující roli v emočním a sociálním chování. Léze amygdaly vedou k selektivním nedostatkům rozpoznávání výrazů strachu. Pozitronová emisní tomografie umožnila sledovat aktivitu neuronů při sledování neutrálního výrazu (1. obr. obrázek) a výrazu strachu (5. obr. obrázek) a přímo potvrdila úlohu amygdaly v rozpoznávání výrazu strachu. Etnologické studie ukazují, že výrazy emocí jsou vrozené, automatické a důležité pro sociální chování.

Nature 383, 812-815, 1996

Obrázky

Nový pohľad na obezitu

V poslednom čase bolo charakterizovaných niekoľko génov, ktoré ovplyvňujú apetit a regulujú energetický metabolizmus. Všetky sú súčasťou zložitého regulačného mechanizmu, ktorý sídli v hypotalame a udržuje rovnováhu medzi prijímom potravy a výdajom energie. Ako prvý vzbudil záujem gén kódujúci bielkovinu leptín. Leptín je sekretovaný výlučne v tukovom tkanive a krvou dopravovaný do hypotalamu, kde sa viaže na hojné receptory. Myši s nefunkčným génom pre tento protein boli tlsté, mimoriadne žravé, menej plodné... Podanie leptínu takto poškodeným myšiam tieto chorobné príznaky tlmilo. Úlohou leptínu je pravdepodobne informovat hypotalamus o stave tukových zásob organizmu. Čím viac je v tele tuku, tým viac sa produkuje leptínu, ktorý znižuje žravost zvierat.

Ďalším génom, ktorého poškodenie má za následok obezitu, je gén kódujúci receptor pre leptín. Fakt, že tento gén je exprimovaný vo velkých množstvách v hypotalame, potvrdzuje domnienku o rozhodujúcej úlohe centrálneho nervového systému v regulácii apetitu a energetického metabolizmu.

U obéznych ľudí nebola nikdy pozorovaná znížená hladina leptínu, práve naopak, spravidla jeho množstvo stúpa so zvyšujúcim sa stupňom obezity. Možno to vysvetliť zníženou citlivosťou obéznych ludí na leptín. Túto možnost potvrdzujú pozorovania zníženej priepustnosti bariéry medzi krevnym obehom a hypotalamom pre leptín u tlstých zvierat. Zatiaľ je však skoro na vyvodzovanie záverov, pretože máme naporúdzi aj iné vysvetlenia tohto javu. Možné a velmi pravdepodobné je, že leptín je len jednym z mnohých signálov spracovávaných v hypotalame. Pozorované zvýšenie hladiny leptínu by potom mohlo byť prirodzenou reakciou na prevahu neleptínových signálov alebo odpovedou na poruchu samotného regulačného mechanizmu.

Okrem spomínaných génov je objevených niekoľko d‘alších, ktoré majú vplyv na obezitu, mechanizmus ich účinku je však ešte menej priehľadný. V každom prípade však dnes stojíme tvárou vtvár veľkej výzve - preskúmať zložky regulačného centra a ich vzájomnú spoluprácu pri riadení apetítu a energetického metabolizmu, domnievajú sa autori článku. (Current Biology 6, 920-923, 1996)

Eduard Kelemen

Arzen v životním prostředí

Arzen, který se uvolnil z přírodních rezervoárů, zamořil tisíce studní v Západním Bengálsku. Odhaduje se, že více než milion lidí pije vodu arzenem vysoce kontaminovanou a v oblastech dosud netestovaných mohou být riziku vystaveny až desítky milionů obyvatel Bengálska. Dlouhodobé požívání takové vody vede ke vzniku nádorů na kůži, hyperkeratózám (viz obr. Obrázek) a mohou se vyvinout i zhoubné nádory. Nejméně 200 000 lidí je podle odhadů již kožními nádory postiženo.

Jak tato bezprecedentní událost začala? První případy otravy arzenem se objevily na počátku 80. let. Příčina byla brzy nalezena: začátkem 60. let se v rámci tzv. „Zelené revoluce" začaly po celém Bengálsku vrtat studny 20 až 150 m hluboké. Ty poskytovaly vodu k celoročnímu zavlažování rýžových polí. Určit však přesný zdroj arzenu v čerpaných vodách již není tak prosté. Jeden z možných mechanizmů by podle D. Chakrabortiho z Jadavpur University mohly vytvářet sezónní fluktuace vodního sloupce ve zvodnělých vrstvách. Fluktuace by mohly mít za následek průnik vzdušného kyslíku do pórů v sedimentech, oxidaci sulfidů a uvolnění arzenu z pyritu. Není to jediný navržený mechanizmus. Rozhodnout budou muset geochemici a hydrologové. Pokud však epidemiologové dospějí k závěru, že je nutno zpřísnit normu stanovující nejvyšší přípustnou koncentraci arzenu ve vodě-a jsou náznaky uvažující až o desetině současné hodnoty - bude to pro řadu měst (i našich) pěkně drahá záležitost. Science 274, 174-175, 1996

Diskuse

Žádné příspěvky