Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Z odborných časopisů

Publikováno: Vesmír 75, 533, 1996/9
Obor: Různé
Rubrika: Aktuality

NGST – následník Hubblova teleskopu
Badatelé v NASA předložili plán ambiciózního projektu: kosmického teleskopu příští generace. Náklady se odhadují na 500 milionů dolarů. Snad nejsilnější motivací k tomuto projektu je přání astronomů vidět do minulosti vesmíru hlouběji než do doby, kdy bylo vesmíru 1,5 miliardy let (tomu odpovídá rudý posuv kolem 4). Astronomové se domnívají, že období vzniku prvních galaxií spadá do doby kolem 1 miliardy let po Velkém třesku (což odpovídá rudému posuvu kolem 20). Teleskop by měl registrovat záření o vlnových délkách 0,5 až 20 m. Aby nebyly detektory teleskopu rušeny infračerveným vyzařováním vlastního teleskopu, chtějí jej vědci vybavit stínítkem tak, aby vlastní aparatura létala ve věčném stínu. Science 272, 1735, 1996

Za dveřmi sluneční soustavy – Lalande 21185
Lalande 21185 je šestá nejbližší hvězda. Od našeho Slunce je vzdálena pouhých 8 světelných let. Její povrch je o 3 000 Kelvinů chladnější než naše Slunce. Rovněž její hmota činí pouhé 0,4 hmoty Slunce. Září příliš slabě, než aby byla vidět pouhým okem. Ale tato drobná hvězda bude pravděpodobně první hvězdou, u níž budeme mít přímý doklad o tom, že má planetární systém.

V dubnu 1995 publikoval G. Walker přehled o neúspěšném pátrání po planetách kolem 21 nejbližších hvězd. Krátce nato zveřejnili M. Mayor z ženevské observatoře a jeho student D. Queloz objev planety u hvězdy 51 Pegasi (viz str. 393 a rovněž str. 370 v srpnovém čísle). A pak se s novými planetami roztrhl pytel (viz obrázek). Většina nových kandidátů však leží příliš daleko na to, aby mohli být pozorováni přímo. Průměr oběžné dráhy Země na vzdálenost 10 parseků (33 světelných let) je vidět pod úhlem asi 0,1 obloukové vteřiny, takže je nemožné rozlišit planetu od mnohem jasnější hvězdy současnými experimentálními technikami. Neplatí to však pro planety u hvězdy Lalande 21185. G. Gatewood z Pittsburské univerzity použil mj. fotografické záznamy uplynulých 50 let. Proměřením polohy hvězdy dospěl k závěru, že se Lalande 21185 pohybuje takovým způsobem, který by svědčil o existenci přinejmenším 3 planet hmot srovnatelných s Jupiterovou hmotou a s oběžnými dobami 5,8 roku, 30 let a víc než 30 let. A protože nejvnitřnější planeta s oběžnou dobou 5,8 roku by měla být vzdálena od centrální hvězdy 1 obloukovou vteřinu, mohla by být pozorována buď Hubblovým teleskopem, anebo pozemským teleskopem o průměru nad 3 m. Intenzita světla odraženého vnitřní planetou bude činit pouhou miliardtinu světla centrální hvězdy! Optimisté však věří, že by se to mohlo podařit již příští rok. Nature 382, 23-24, 1996

Předsedou Poradní komise pro bioetiku
jmenoval prezident Clinton prezidenta Princetonské univerzity a profesora ekonomie Harolda T. Shapira. 15člennou komisi tvoří experti z oblasti práva, veřejného zdraví, psychologie, lékaři i laici. Komise se bude zabývat etickými východisky experimentů s lidmi. Mezi její prvořadá témata patří ochrana pokusných osob, zacházení s genetickými informacemi včetně otázek souvisejících s patentováním genů.

Nature 382, 293, 1996

Trojrozměrnou mapu téměř 80 % povrchu Země
pořídí radar na palubě raketoplánu během 11denního letu r. 2000. Mapy budou dostupné i veřejnosti, přestože americká Defense Mapping Agency za let zaplatí téměř 100 milionů dolarů. Podobné mapy již Pentagon vlastní. Nová mapa však pokryje větší část Země a bude přesnější.

Nature 382, 292, 1996

Dětská leukemie
tvoří přibližně třetinu všech rakovinných onemocnění u dětí. Její výskyt dosahuje maxima mezi 2. a 3. rokem (8 případů na 100 000 dětí) a kolem 14. roku se ustálí na 2 případech na 100 000 dětí. K příčinám nemoci se počítají genetické abnormality, jako je Downův syndrom, ale také chemoterapie a radioterapie. Těmto příčinám však nelze přičíst více než 5 % dětských leukemií. E. Petridou se spolupracovníky na základě epidemiologické studie výskytu dětských leukemii po černobylské havárii dospěli k závěru, že děti, které byly in utero vystaveny expozici ionizujícímu záření, mají 2,6krát vyšší riziko vzniku leukemie než děti nevystavené ionizujícímu záření. Vědecké komentátorky časopisu Nature varují před tím, aby toto zjištění bylo chápáno jako kauzální souvislost. Na data pocházející pouze z jedné studie by nemělo být nahlíženo jinak než jako na data generující hypotézy. Jednou z námitek je konstatování, že výsledky jsou založeny všeho všudy na 12 případech časné leukemie u dětí, které byly v době černobylské havárie v děloze, a pouze 4 z nich žily v oblasti vysoké radioaktivity v době diagnózy leukemie.

Nature 382, 303-304, 352–353, 1996

Nové sluneční články za rozumnou cenu?
Výrobcům fotovoltaických článků vždycky dělá vrásky závislost účinnosti na nákladech. Amorfní křemíkové články jsou sice mnohem levnější, avšak také méně účinné než dražší články z krystalického křemíku. Na květnové konferenci specialistů IEEE na fotovoltaické články v Arlingtonu vyvolalo vzrušení sdělení, že ze směsi mědi, india, galia a selenu (CIGS) byl vyroben prototyp článků, které konvertují světlo na elektřinu s účinností téměř 18 %. Výrobní náklady slunečních článků založených na krystalickém křemíku se pohybují kolem 3,5 až 4 $ na watt výkonu. Pokud se splní předpoklad, že články tenké vrstvy CIGS bude možné vyrábět s náklady pod 0,50 $ na watt výkonu, pak již budou konkurovat konvenčním generátorům. Pro technology to však ještě nebude žádná letní procházka: budou muset překonat obtíže s nanášením tenkých vrstev CIGS na velké plochy (testovací článek s účinnosti 17,7 % měl plochu 0,4 cm2, jiná skupina vyrobila článek o rozměrech 10x10 cm, ale účinnost jejich článku dosáhla pouze 13,9 %). Kromě CIGS existují dva další materiály CdTe a CdS. U nich však je překážkou, alespoň pro veřejnost, toxicita kadmia.

Science 272, 1744-1745, 1996

Morče není hlodavec
Alespoň podle molekulárních biologů. D. Grauer s kolegy se již r. 1991 domníval, že morčata a myšovití hlodavci se oddělili ještě před separací linie myšovitých hlodavců od linií vedoucích k primátům a sudokopytníkům. A. M. D’Erchiová a její spolupracovníci studovali několika metodami mitochondriální genom morčete, který oddělení od myšovitých hlodavců také potvrzuje. Nature 381, 597, 1996

Je nikotin návykový?
Je známo již nejméně 10 let, že nikotin může napodobovat návyková psychostimulancia. Způsobuje uvolňování dopaminu z oblasti nucleus accubens v mozku. Přesto přetrvával náhled, že nikotin a tedy ani kouření návykové nejsou. O návykovosti nikotinu byly sneseny další doklady a detaily (i přes snahu tabákových lobby tento výzkum zatajit). Např. se zjistilo, že klíčovou roli zde hraje svrchní vrstva nucelus accubens, která je spojena hlavně s limbickým systémem. Nezodpovězeny zůstávají ještě např. otázky o přesné roli dopaminových receptorů D1 a D2 atd.

A ještě jedna podobnost s tvrdými drogami: procento lidí, kteří po předsevzetí s kouřením přestat začnou znova, je podobně vysoké jako u návyku na heroin – 95 % do 12 měsíců.

Nature 382, 206–207, 255–257, 1996

Živá zeď
Mangrovové porosty lemující mořské pobřeží v mnoha tropických zemích jsou ideální bariérou, která chrání hustě osídlené nížinaté přímořské oblasti před bouřemi mnohem lépe než umělé valy budované z písku nebo kamení. Na základě zjištění Výzkumného centra mangrovových ekosystémů v Hanoji vyžaduje nyní vietnamská vláda, aby rolníci v říčních deltách věnovali část své práce na výsadbu a údržbu mangrovových porostů. Mangrove pro ně znamenají nejen ochranu, ale i zvýšení rybích výnosů a zpestření druhové skladby ryb, zásobu palivového a stavebního dřeva, ale třeba i květy, které přitahují včely produkující med.

Obrázky

Diskuse

Žádné příspěvky