Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vznikají neurony v dospělosti?

Jen ve společnosti dominantního samce!
Publikováno: Vesmír 86, 549, 2007/9
Rubrika: Glosy

Stará učebnicová poučka nezněla příliš povzbudivě: Nervové buňky u dospělých savců odumírají a nové nevznikají. Dnes již není pochyb o tom, že to neplatí pro čichové receptory, které jsou smyslovými neurony, ovšem že by tvorba nových neuronů mohla probíhat i přímo v mozku, je poměrně žhavou novinkou.

Nedávno publikovaná studie kanadsko-finského týmu vedeného Samuelem Weissem z univerzity v Calgary ukazuje, že alespoň u hlodavců by za neurogenezí mohly stát feromony obsažené v samčí moči. V prvním ze série experimentů autoři vystavili samice myší po dobu jednoho týdne pachu moči zdravého nebo kastrovaného samce či jiné samice. U samic, které byly pod vlivem feromonů od zdravého samce, byl v některých částech mozku zjištěn nárůst nervových buněk. Podobný efekt nebyl zjištěn u samic, které čichaly moč vykastrovaného samce či samice. Neurony vznikaly v zubatém závitu hipokampu, což je část mozku odpovědná za paměť a učení, a také v čichovém laloku, kde jsou zpracovávány čichové vjemy.

Zatím nebylo jasné, zda jsou feromony obsažené v moči vnímány hlavním čichovým orgánem, nebo orgánem vomeronazálním. V následujícím pokusu byly proto samcově moči vystaveny samice, jimž byly chemicky zničeny čichové buňky. U těchto samic se uvedený nárůst neuronů neobjevil, což v tomto případě ukazuje na klíčovou úlohu hlavního čichového a ne vomeronazálního orgánu. V dalším z experimentů se zjistilo, že ne každý samec je schopen svými feromony spustit tvorbu nových neuronů. Části samic byla obdobným způsobem předložena moč dominantního samce, druhé části moč submisivního samce. Růst neuronů byl pozorován pouze u samic, které čichaly pach dominantního samce. Jakým způsobem je však růst neuronů v důsledku působení samčích feromonů ovlivňován?

Vytipovány byly dva hormony – luteotropní a prolaktin. První z nich reguluje především tvorbu žlutého tělíska, druhý se uplatňuje při tvorbě mléka. Mají ovšem i řadu dalších vlivů na reprodukční chování. Tentokrát byly k experimentu použity kmeny samic, kterým chybí gen pro receptory buď luteotropního hormonu, nebo prolaktinu. Ukázalo se, že u samic bez receptorů pro luteotropní hormon nenarůstaly neurony v oblasti hipokampu, ale tvořily se v oblasti čichového laloku, zatímco u samic bez prolaktinových receptorů tomu bylo opačně (neurony rostly pouze v hipokampu, ne však v čichovém laloku). Hodnocení výsledků této části studie je však dobré brát trochu s nadhledem, protože myši s chybějícími hormonálními receptory vykazují i řadu jiných poruch v oblasti reprodukční fyziologie.

V poslední části studie se autoři pokusili zjistit, zda nárůst nových neuronů ve dvou zmíněných oblastech mozku ovlivňuje samice při výběru samečka. Samice byly opět týden vystaveny pachu buď dominantního, nebo submisivního samce a po dvou týdnech dostaly mezi oběma samci na výběr. Podle očekávání dávaly samice, které byly v předchozím období vystaveny pachu dominantního samce (což způsobuje růst neuronů), tomuto samci přednost. V druhé skupině samic žádná preference zjištěna nebyla. Ovšem pokud byla samicím vystaveným pachu dominantního samce chemicky zablokována možnost nárůstu nových neuronů, dominantnímu samci přednost nedávaly.

Podobné výsledky autoři získali i u samic s chybějícím receptorem pro prolaktin. Vypadá to tedy, že nárůst neuronů v hipokampu a čichovém laloku je pro vytváření zkušenosti v oblasti výběru partnera a páření poměrně klíčová.

Samozřejmě asi každého napadne: a jak je to s růstem nových neuronů v důsledku feromonů u lidí? Můžeme jen pokrčit rameny. Jedna studie z nedávné doby ukazuje, že by v obou zmíněných oblastech mozku mohlo docházet k neurogenezi i u lidí. Zda v tom mají prsty chemické látky produkované jinými lidmi, zatím nevíme. I když se nakonec třeba ukáže, že s feromony to u našeho druhu není žádná sláva, stejně bych si dával na nos pozor. I tak je přece po světě spousta zajímavých pachů a vůní. (Nature Neuroscience, publikováno on-line 1/7 2007, doi: 10.1038/nn1928)

Soubory

článek ve formátu pdf: 200709_V549-550.pdf (117 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky