Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Volavka popelavá

Publikováno: Vesmír 73, 69, 1994/2
Obor: Biologie

Volavka popelavá je pěkným příkladem užitečnosti výzkumu běžných druhů, na nichž na první pohled už dávno není nic nového k objevení. Je to všem známý pták obývající okolí vod, o němž téměř každý ví, že hnízdí v koloniích a živí se rybami. Ani jeden z těchto dvou poznatků není však tak zcela jednoznačný, jak by na první pohled vypadalo.

U ptáků jsou tradičně rozlišovány dvě základní strategie využití prostoru. V podmínkách víceméně rovnoměrného rozmístění zdrojů se většinou ustanoví teritoriální systém, při němž si jednotlivé páry rozdělí plochu na okrsky, které hájí proti jiným příslušníkům svého druhu. V případě nerovnoměrné distribuce zdrojů je výhodnější hnízdění v koloniích, kde si jednotliví ptáci předávají informace o místech s momentálně bohatou potravní nabídkou. Volavky jsou považovány za koloniální ptáky, u nichž je teritorium omezeno pouze na těsné okolí hnízda a okolní loviště jsou společná pro všechny ptáky z kolonie.

Francouzský ornitolog L. Marion sledoval individuálně označené jedince z největší evropské kolonie na březích francouzského jezera Grand - Lien, kde hnízdí v olšových a vrbových porostech asi 1300 párů. Volavky létají za potravou až do vzdálenosti 40 kilometrů od kolonie. Výsledky ukazují, že loviště nejsou celá volně k dispozici pro všechny ptáky z dané kolonie, jak by se dalo u koloniálně hnízdících ptáků předpokládat. Bylo zjištěno, že plochy s relativně hojnou a stálou potravní nabídkou jsou rozděleny do individuálních teritorií jednotlivých ptáků, zatímco jen místa s nízkou nebo alespoň nepředvídatelnou potravní nabídkou jsou přístupná pro celou kolonii. V době okamžitého zvýšení potravní nabídky na některém z posledně jmenovaných míst, se na těchto místech mohou živit skupiny volavek často čítající až 200 jedinců, aniž by docházelo ke střetům. Většina ptáků obsazuje jedno přesně vymezené potravní teritorium, využívané po celou hnízdní sezónu, kde tráví většinu času a které nekompromisně hájí proti vetřelcům (samec a samice z jednoho páru mají přitom každý své vlastní potravní teritorium!). Menšina volavek má lovišť několik, ale proti ostatním je nehájí. Jedná se většinou o místa potravně chudá nebo velmi vzdálená od kolonie. Tito ptáci střídavě využívají jednotlivá svá loviště a často loví i v cizích, momentálně nehlídaných teritoriích. Vidíme tedy, že v případě volavek mohou být obě strategie využívání prostoru úspěšně kombinovány.

Ačkoli je volavka řazena mezi rybožravé ptáky, již od počátku století existují doklady o tom, že se živí i drobnými savci. Ti byli původně považováni jen za náhradní nebo doplňkovou potravu, která může převážit při nedostatku ryb (např. u zimujících ptáků). Výsledky z posledních let ukazují, že drobní savci mohou tvořit významnou složku volavčí potravy (až 40 %) dokonce i v hnízdním období a v oblastech na ryby natolik bohatých jako je třeba Třeboňsko. Nelze se proto divit, že dnes potkáváme často velká množství volavek i na polích.

Diskuse

Žádné příspěvky