Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Věda není jen pro vědce

Jiří Bičák (ed.): O hvězdách, oceánech a lidstvu (On Stars, Oceans and Mankind)

přeložil Martin Žofka, vydala Učená společnost České republiky, Praha 2016, doporučená cena 285 Kč

Publikováno: Vesmír 95, 468, 2016/7
Obor: Různé
Rubrika: Nad knihou

Sborník přednášek tří prominentních britských vědců proslovených na XXI. valném shromáždění Učené společnosti České republiky, které zorganizoval její předseda profesor Jiří Bičák. Přednášky uvedl stručnou historií učených společností ve světě.

První část publikace tvoří kratší přednášky z dopoledního zasedání 18. května 2015, na ně pak navazují tři rozsáhlejší odpolední přednášky, jež daly sborníku název. Přednášky se týkaly rozdílných oblastí vědy, a i proto je časopis Vesmír vhodným místem k zamyšlení nad výslednou knížkou, neboť i on je po celou svou historii časopisem interdisciplinárním. Interdisciplinarita by ovšem měla znamenat více než to, že pojednání z několika vědních oborů se ocitnou pod jednou střechou – měly by zde být patrné mosty mezi nimi a jakýsi jednotící princip. Co má společného astrofyzika a kosmologie s naukou o oceánech či genetickou modifikací potravin? V krátké přednášce Věda, etika a budoucnost Martin Rees, jeden z vůdčích světových astrofyziků, cambridgeský profesor ozdobený prestižním titulem královského astronoma a povýšený královnou za vědecké zásluhy do šlechtického stavu s titulem baron Rees of Ludlow, vyslovuje myšlenku, že věda není jen pro vědce. To ovšem není nic tak objevného, tento princip stojí za veškerou popularizací, Rees však ideu pozoruhodně rozvádí. Dnešní svět je stále závislejší na vědou podložené technice a stále zranitelnější, pokud technika selže či se vydá špatným směrem. Vyvstávají palčivé otázky, jejichž řešení vyžaduje nejen vysoký etický standard, ale i značně specializované vědomosti. Rees uvádí příklady takových problémů. Mají se stavět jaderné, nebo větrné elektrárny? Do jaké míry je přípustné genetické inženýrství, pokud vůbec?

A najednou si uvědomíme, že seznamování široké veřejnosti s vědeckými výsledky z různých oborů má i jiný, snad i důležitější význam než dopřát spoluobčanům podíl na radosti, kterou vědci pociťují z poznání. Vlastně zde narážíme na jeden z velkých problémů demokracie. Věda otvírá lidstvu obrovské možnosti, jež však skrývají i nebezpečná, možná fatální úskalí. Jak může občan rozhodovat o správné cestě? Platon chtěl svěřit vládu nad obcí osvíceným filozofům, Karl Popper však v Otevřené společnosti varuje před nebezpečím vzniku totality v takovémto systému, odhlédneme-li od skutečnosti, že skutečně osvícení technokraté jsou spíše nedostatkové zboží. V demokratické společnosti rozhodují nakonec politikové, ti by měli být prodlouženou rukou voličů a uplatňovat jejich většinový názor. Může to ale v praxi fungovat? Je samozřejmě iluzí doufat, že každý volič (o politicích nemluvě) může nabýt dostatečných znalostí, aby mohl zodpovědně rozhodovat o všech speciálních otázkách, vždy bude třeba nějak vyhodnotit názor odborníků a nějak poznat a přijmout ten optimální. Věříme-li ale v demokracii, nemůžeme to prostě vzdát. Musíme doufat, že vzdělanější společnost je i odolnější vůči vábení demagogů. A v dnešním světě musí vzdělání zahrnovat také široké spektrum znalostí přírodovědných.

I proto geofyzik a geolog Geoffrey Boulton, který je nejen význačný vědec, ale i vládní poradce, upozorňuje na nutnost hledat cesty jak si poradit s přívalem dat a na nezbytnost udržet jejich otevřenost.

V poslední dopolední přednášce biolog sir Brian Heap, který mimo jiné své funkce je i předsedou Expertní rady evropských akademií pro vědu, referoval o zajímavém projektu energeticky soběstačné „chytré vesnice“.

Reesova přednáška Od Marsu k multiverzu pojednává o našem místě ve vesmíru, budoucnosti astronautiky i současném scénáři vývoje vesmíru. Její téma je na první pohled vzdálené současným pozemským starostem, kromě snad ducha kantovského údivu nad hvězdným nebem nad námi a mravním zákonem v nás (ten „zákon v nás“ lze jistě obecně zpochybňovat, ale rytíř Martin Rees jej v sobě zcela jistě nosí). Jako ve všech svých textech Rees jasně a srozumitelně argumentuje a dává tím návod, jak podávat věrný obraz i tak komplikované disciplíny, jakou je současná kosmologie. Mimo jiné si uvědomíme, že vesmír kolem nás je obrovskou laboratoří a v ní se testují myšlenky, jež mohou ústit v praktické aplikace.

Boultonova přednáška Země, úžasná vodní planeta už trochu bije na poplach. Zdůrazňuje význam oceánů pro Zemi a život na ní, adresně upozorňuje, že i když Čechy mají moře jen v Shakespearovi, vývoj oceánů je klíčový i pro nás a hříchy lidstva páchané v Poseidonově říši mohou mít fatální následky. Každému čtenáři je asi jasné, že oceány jsou důležitým faktorem v hrozících klimatických změnách, ale detailnější vylíčení jednotlivých aspektů mne velmi zaujalo, právě tak jako popis rozsáhlých a nákladných výzkumů na oceány zaměřených.

Konečně následuje opravdu kontroverzní téma. Heapova přednáška Jak nám geneticky modifikované potraviny mohou pomoci nasytit svět? tvrdí, že bez genetického inženýrství se v budoucnu nepodaří udržet produkci potravin na dostatečné výši. Uvádí mnoho tabulek (musím přiznat, že až příliš mnoho na to, abych je detailně prostudoval), jež ukazují zemědělskou produktivitu v různých částech světa a možnosti pro její zvyšování, a předkládá argumenty (zdá se, že důvěryhodné) ve prospěch neškodnosti geneticky modifikovaných potravin pro lidské zdraví a nutnosti vydat se touto cestou, abychom naplnili rostoucí spotřebu lidstva. Celou problematiku zkoumá z obecnějšího etického hlediska, cituje i nejvyšší církevní autority, které, ač opatrně, dávají genetickým manipulacím certifikát „nihil obstat“. Evropská unie je však ke geneticky upraveným potravinám zdrženlivá, a to především pod vlivem zelených aktivistů. Zda právem, či neprávem, neumím ani po přečtení přesvědčivého Heapova textu rozhodnout. Ale je to přesně ten případ, o kterém jsem hovořil dříve na obecnější úrovni. Až se situace s nedostatkem potravin stane tíživější, bude nutné, abychom zaujali nějaký postoj, a nemůže být omluvou, že nejde o náš úzký obor.

Mezioborová informovanost je ovšem důležitá i proto, že myšlenky z jedné oblasti se mohou přenášet jinam. V této souvislosti citujme ještě ze sborníku roztomilý vtip Martina Reese. Dva bobři si prohlížejí přehradu hydroelektrárny a jeden z nich říká: „Vlastně jsem to nepostavil, ale vychází to z mého nápadu.“ Ať tedy interdisciplinarita vzkvétá!

Text výborně přeložil Martin Žofka z Ústavu teoretické fyziky MFF UK. Každý, kdo dostane sborník do ruky, si však může udělat na překlad svůj názor, protože je tam paralelně umístěn text český i anglický. Editor Jiří Bičák to zdůvodňuje tím, že pro některé čtenáře mohou být takto vydané přednášky užitečné i z jazykového hlediska. Drobnou vadou na kráse je, že tam, kde byl text uvnitř obrázku, zůstal nepřeložený. Protože ale pod každým obrázkem je popisek, prakticky to nevadí.

Jedním z cílů, který si Učená společnost klade, je i popularizace vědy. Vydaný sborník je jistě dobrým krokem tímto směrem.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201607_468-469.pdf (390 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky