mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Věda a víra

 |  10. 6. 2010
 |  Vesmír 89, 395, 2010/6

35. veřejná beseda Třetí dimenze • Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita MK v Praze, Vesmír • 21. duben 2010 • hosté (na snímcích vpravo shora): prof. Ing. Rudolf Zahradník (Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, v. v. i.), RNDr. Jiří Grygar (Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.), Mgr. Marek Vácha, Ph.D. (Ústav etiky 3. lékařské fakulty UK v Praze), moderátor Robert Tamchyna (Český rozhlas Leonardo). • Záznam si můžete poslechnout na adrese www.rozhlas.cz/leonardo/knihovna; zde uvádíme jen zlomeček neautorizovaných postřehů z diskuse.

Robert Tamchyna: Co může znamenat věda pro víru, víra pro vědu?

Marek Vácha: Víra, věda – a ještě k tomu můžeme přidat umění – jsou tři paprsky světla, tři pohledy na tutéž skutečnost. Existuje pravda vědy, pravda umění a pravda víry. Jsou to komplementární pohledy.

Robert Tamchyna: Kam podle vás patří úžas, vědecký údiv?

Jiří Grygar: Úžas má jisté společné rysy, nevím, zda by se dalo říci, že vědecký a věroučný úžas jsou identické, ale skoro bych byl ochoten říci, že ano, že je to totéž.

Rudolf Zahradník: Pro horlivého badatele jsou báječnou odměnou chvíle spojené s úžasem, který je podmíněn badatelstvím.

Marek Vácha: Newton roku 1687 publikoval Principia a ještě v jeho době byla představa světa jako velikánského mechanického orloje, který tak krásně běží, chápána jako důkaz Boží existence. A neuběhla ani generace a už se to chápalo, řekněme, ateisticky. Narážíme na filozofický koncept, který je znám jako Bůh mezer (God of the gaps), tedy Bůh, kterým si zaplácneme mezeru v našem vzdělání. A od 17. do 19. století se řada mezer v našem vzdělání zaplnila a nakonec jsme v 19. století konstatovali, že Boha jako velkého inženýra už de facto nepotřebujeme…

Jiří Grygar: Věda se úžasným způsobem stále vyvíjí, a dokonce se říká – možná je to bonmot – že poločas rozpadu vědeckých poznatků je sedm let. Když se ve vědě něco naučíte, tak za sedm let už polovina z toho neplatí…

Rudolf Zahradník: To, co se jeví jako ryzí zázrak, může být za týden, za rok, za tři století objasněno zcela racionálně…

Jiří Grygar: Pokud jde o Český klub skeptiků Sisyfos, zásadně se otázkami náboženství nezabýváme, jednak bychom se v tom vzájemně neshodli. A není tam co řešit. Záležitosti, které se snažíme kritizovat, jsou prohřešky proti kritické vědecké metodě, prohřešky je možná slabé slovo, jsou to hrůzy, velké hříchy… které mají závažné společenské důsledky. A také se snažíme obhajovat vědeckou kritickou metodu…

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...