Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Věda a múzy

Publikováno: Vesmír 87, 694, 2008/10
Obor: Různé
Rubrika: Glosy

Je léto, a tak se nepracuje stejně intenzivně jako po zbytek roku. I když se člověk rozhodne vehementně pracovat, jako na potvoru mají ti druzí dovolenou a všechno se táhne. Řečeno ekonomicky: léto není nejefektivnější a nejproduktivnější doba.

Bertrand Russell napsal sborník Mysticismus a logika a jiné eseje. Už spojení těchto slov je zvláštní, ale nebylo by na tom nic zas tak radikálního, kdyby pan Russell nebyl jedním z nejdůležitějších matematiků minulého století. Hlavní sdělení knihy je překvapivé, ale jednoduché. Logika potřebuje mystiku. Proč? Protože žádná vědecká metodologie vám nedodá inspiraci k tomu, abyste na cokoli zajímavého přišli. Logika či vědecká metoda je sice schopna rigorózního postupu a hovoří řečí, které ostatní vědci rozumějí, ale sama o sobě je mrtvá, pokud není doprovázena inspirací. A inspirace, ta múza, je vesměs mystická záležitost. Samotná inspirace ale také nestačí: nápad, myšlenku je nutno převést do pevné formy, která není tak prchavá jako múza, aby jí mohli rozumět i jiní. Navíc ne každý nápad je dobrý! Logika či vědecká metoda tedy slouží jako pojistka proti nesmyslům.

Příběhy doby
Věda, či vlastně celá moderní doba na tuto mystickou část trošku pozapomněla, respektive se o ní nehovoří, zdá se to nevědecké, nedá se to spočítat a derivovat. Múzám se vyhradila maličká oblast někde kolem umění.

René Descartes, obecně považovaný za zakladatele moderní vědy, sepsal své nejdůležitější myšlenky v knize Meditace o první filosofii. Řada filozofů, mezi nimi i nejpůvodnější současný český myslitel Zdeněk Neubauer, v jeho postupu vidí skutečnou meditaci, nikoli jen nadsázku. Descartes se zbavuje „klamu“ smyslového světa, vžívá se do snu a zde nalézá první krůčky k své metodě, která se později stává základem vědeckého bádání. I kvantové fyzice či teorii strun rozumí jen několik lidí na světě. Alespoň takto to jednou řekl Feynman, klíčový kvantový fyzik. Pohovořit o tom, nakolik je toto porozumění mystická záležitost či nikoli, mohou jen ti, kterým z tisíce rovnic najednou vyvstane „smysl“, o speciální či obecné teorii relativity nemluvě. Příběhu o velkém třesku „věříme“ – i když mu rozumí jen málokdo z nás. Je to prostě jeden z příběhů naší doby, podobně jako byl kdysi ten o zahradě Eden.

I ekonomie je mysterium. Ekonomové ekonomiku nevymysleli, ta byla už před nimi. A moudrý ekonom do mysteria, že vše kupodivu funguje, moc nezasahuje. Pokusy inženýrsky postavit nové zřízení, které jsme si sami sestavili a rozumíme mu, dopadly… víme jak.

„Neproduktivní“ léto nemusí být promarněný čas, naopak! To letošní nebylo vůbec okurkové. Nárůst koruny, americká krize přelévající se do Evropy, válka v Gruzii. Času na inspiraci bylo málo. Tak se bojím, aby na podzim nebylo méně vynálezů a nápadů.

Soubory

článek ve formátu pdf: 200810_V692-695.pdf (1 MB)

Diskuse

Žádné příspěvky