Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Věda a díry do světa

Publikováno: Vesmír 86, 603, 2007/10
Rubrika: Úvodníky

Popularizátor vědy stojí dnes a denně před nelehkým úkolem vybrat ze záplavy objevů to správné téma pro článek. O čem napsat? Co by se měla veřejnost dovědět? Zdá se samozřejmé, že volba padne na objevy zásadní a převratné. David Sacko na stránkách časopisu The Scientist 1) dokazuje, že to vždycky neplatí. Jako názorný příklad zvolil články z pera Jeffa Grabmeiera, který už dvacet let píše tiskové zprávy o výsledcích výzkumu na Ohijské státní univerzitě v americkém Columbusu.

Cílem Grabmeierovy každodenní usilovné práce je napsat tiskovou zprávu, kterou by převzalo co nejvíce sdělovacích prostředků. Důvod je velmi prostý. Když se mluví a píše o objevu a jeho autorech, bývá zmíněna i univerzita. Nejde tedy o nic víc (ani míň) než o reklamu pořízenou doslova za pakatel.

Jednou z posledních Grabmeierových „děr do světa“ je tisková zpráva s titulkem „Výzkum dokázal, že nemusíte být chytří, abyste byli bohatí“. 2) Referuje o studii, v které Jay L. Zagorsky z Ohijské státní univerzity zjistil, že i mezi lidmi s podprůměrnou inteligencí najdeme velmi movité jedince a že vysoké IQ člověka neuchrání před finančními problémy. Zprávu o této studii, zveřejněné v časopise Intelligence, 3) převzaly jen v USA více než dvě desítky sdělovacích prostředků včetně prestižních deníků, jako jsou The New York Times či The Wall Street Journal. Následně se zpráva přehnala zbytkem světa. 4)

„Absolutně nestíháme informovat o veškerém výzkumu na naší univerzitě,“ řekl Grabmeier v rozhovoru pro The Scientist. „V zásadě musíme pracovat jako novináři. Snažíme se upozornit na to, co by mohlo veřejnost zajímat.“

Grabmeier Davidu Sackovi přiznal, že kvůli zprávě o „hloupých boháčích“ nestihl napsat o výzkumu regulačních mechanizmů nádorového bujení. Také na tomto výzkumu se podíleli vědci z Ohijské státní univerzity. Výsledky jsou připraveny k zveřejnění v prestižním časopise Cell. Když posoudíme Grabmeierovu volbu tématu objektivními měřítky kvality vědecké práce, musíme konstatovat, že se zachoval jako barbar. Časopis Cell patří k nejkvalitnějším biologickým časopisům vůbec a jeho impakt faktor se vyšplhal na 29,194. Časopis Intelligence mezi časopisy s impakt faktorem vůbec nefiguruje!

Jenže kdo ví, jestli by zpráva o výzkumu publikovaném v prestižním periodiku posloužila univerzitě lépe než Zagorsky s „hloupými boháči“. Nedávno Grabmeier vsadil na studii, kterou otiskl přední časopis, 5) a záhy mu bylo jasné, že tentokrát sáhl vedle. Informace o tom, že agresivitu myších samců tlumí samičí hormony jen během dlouhých letních dnů, 6) nezajímala prakticky nikoho. V té době měli novináři a rozhlasoví i televizní redaktoři plné ruce práce se zprávami úplně jiného druhu. Hitem byla studie z lékařského časopisu, 7) v níž autoři doporučují lékařům, aby se s pacienty zdravili potřásáním ruky. I Grabmeier měl želízko v ohni. Velkému zájmu sdělovacích prostředků se těšila jeho informace o výzkumu vědců z Ohijské státní univerzity, kteří dokázali, že úskalí výchovy vysoce temperamentních potomků zvládají lépe manželé žijící ve stabilním svazku než partneři z rozháraných rodin. 8)

Grabmeier shrnul dvě desetiletí praxe psaní o vědě konstatováním, že veřejnost po převratných novinkách z vědy často vůbec netouží. Je jimi přesycená z jiných oblastí života, a proto vítá konstatování typu „i hlupák může zbohatnout“. Hlavní předností podobných zpráv je, že potvrzují věci, které podvědomě tušíme a chceme je mít „potvrzeny vědecky“. Každý zná ze svého okolí nejméně tucet lidí, o jejichž IQ nemá valné mínění a kteří se mají lépe než on. Také by mohl vyjmenovat rodiny ze sousedství, kde to neklape a kde to jde s výchovou dětí z kopce.

Mnohé české výzkumné instituce dotáhly umění nereferovat o převratných objevech k pochybné dokonalosti. Informacemi o významných výsledcích práce svých vědců veřejnost vůbec nezatěžují. Rozdíl v propagaci výsledků výzkumu mezi českými a zahraničními pracovišti přímo bije do očí při příležitostech, kdy velký mezinárodní tým prorazí s článkem v některém z prestižnějších vědeckých časopisů a v řešitelském kolektivu figurují čeští vědci. Zahraniční instituce se publikací holedbají na ústavních či univerzitních portálech, zahrnují novinářské servery a tiskové agentury „předžvýkanými“ zprávami, barevnými fotografiemi a nabídkami na interview s autory objevu. Na webech českých institucí vládne většinou mrtvolný klid. A tak si místo zprávy o úspěchu českých badatelů můžeme přečíst třeba o nálezu pravěké žvýkačky z březové pryskyřice a uklidnit se informací, že šlápnutí do lepkavé rozžvýkané hmoty není ničím novým. Člověka mohlo postihnout už před pěti tisíciletími. 9)

Lehkost, s níž se na trhu s informacemi o vědě uplatňují podobná intelektuální „šidítka“, vzbuzuje hluboké znepokojení. Veřejnost si dělá o vědě představu podle toho, co se o ní dovídá. Podle toho také hodnotí její přínosy. Pokud jí budeme klíčové objevy zamlčovat z obavy, že jsou to věci pro obyčejného smrtelníka příliš složité či nudné, začne nakonec nad vědou ohrnovat nos. Ke škodě nejen vědců, ale nás všech.

Poznámky

1) Secko D.: Selling the self-evident. The Scientist, www.the-scientist.com/article/display/53416....
2) Grabmeier J.: You don’t have to be smart to be rich, study finds, researchnews.osu.edu/archive/intlwlth.htm.
3) Zagorsky J. L.: Do you have to be smart to be rich? The impact of IQ on wealth, income and financial mistress, Intelligence 35, 489–501, 2007.
5) Trainor B. C., Lin S., Finy S. M., Rolland M. R., Nelson R. J.: Photoperiod reverses the effects of estrogens on male aggression via genomic and nongenomic pathways, Proceedings of the National Academy of Sciences 104, 9840–9845, 2007. (Impakt faktor časopisu je 9,643.)
6) Grabmeier J.: How does day length affect aggression in mice? It’s in the genes, researchnews.osu.edu/archive/est2007.htm.
7) Makoul G., Zick A., Green M.: An evidence-based perspective on greetings in medical encounters, Archives of Internal Medicine 167, 1172–1176, 2007.
8) Grabmeier J.: Strong marriage helps couples deal with temperamental baby. researchnews.osu.edu/archive/inftemp.htm . Schoppe-Sullivan S. J., Mangelsdorf S. C., Brown G. L., Szewczyk-Sokolowski M.: Goodness-of-fit in family context: Infant temperament, marital quality, and early coparenting behavior, Infant Behavior and Development 30, 82–96, 2007.

Soubory

článek ve formátu pdf: 200710_V603.pdf (82 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky