Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Ve studni se objevil černý drak

Vladimír Glomb, Miriam Löwensteinová: Korejská náboženství

Togga, s. r. o., Praha 2014, 1. svazek edice Dálný východ; 256 stran

Publikováno: Vesmír 95, 60, 2016/1
Rubrika: Nad knihou

VÝVOJ filosofických a náboženských směrů, jejich prolínání, koexistence i soupeření na Korejském poloostrově patří již od starověku k nejzajímavějším fenoménům tohoto druhu v celosvětovém měřítku. Střetával se tu buddhismus, konfucianismus i různá specifická učení, později svůj vliv získalo také křesťanství. Což přirozeně souvisí s historickými, mocenskými, geopolitickými i duchovními aspekty.

Bohatství této pestré a ojedinělé kultury zůstává doloženo řadou spisů, obsahujících legendy, mýty i historické události a ukázky vývoje fungování tehdejší korejské společnosti v období jednotlivých vládnoucích dynastií. Je to historie plná proměn i tradic. Vystupují v ní významní panovníci, mniši i božstva, stavitelé úchvatných chrámů a klášterů, objevují se zuřivé bojové konflikty i období smíření, ideologické tlaky… Právě z těchto tisíciletých i novějších zdrojů čerpá kniha Korejská náboženství.

Ukázky z prastaré původní dochované literatury, které burcují čtenářovu fantazii, fascinují barvitostí jazyka, přitom seznamují s kořeny svérázné kultury. Autoři se znalostí věci objasňují původní smysl, odkaz i historický kontext, odlišují prokazatelná fakta od zkreslení či pravděpodobných nebo zjevných mýtů.

Nedílnou součástí děl vypovídajících o pohnutých osudech i spiritualitě obyvatel Korejského poloostrova byla mravní ponaučení a jakási etická „desatera“, ale rovněž pragmatičtější otázky – například principy státní správy, způsobu vládnutí, hierarchie obyvatel podle majetkových i duchovních kritérií. V mnohých jejich citacích a komentářích lze nalézt paralely a inspirace i pro dnešní dobu a dnešní politiku (viz ukázku z Desatera ponaučení z období království Korjo).

Publikace Korejská náboženství má chronologický řád, počínaje dějinami tzv. Tří království, obdobími Korjo, kulturním přínosem dynastie Čoson, přes vstup křesťanství na korejskou náboženskou scénu po specifický korejský myšlenkový směr Tonghak.

Korea má bezesporu zajímavé dějiny a osudy i v novodobé historii, zájemce spíše o současnost tu rovněž najde zajímavé podněty. Závěr knihy je věnován korejským dílům 20. století, jejichž autoři ze svého úhlu pohledu interpretovali a hodnotili náboženské a filosofické prameny, směry, historické důsledky těchto směrů pro vývoj Koreje, její mezinárodní postavení, mentalitu obyvatel.

Představme si několik ukázek, odpovídajících rozmanitosti knihy – od „kronikově faktografických“, epických až po básnické. Nejlépe dají čtenáři nahlédnout na příslušnou dobu, myšlení, společnost, ale v mnohých úryvcích poznáme i sami sebe a svou současnost.

TŘI KRÁLOVSTVÍ

Dějiny Tří království (1145): „Pátý rok, jaro, první den, den pjondža. Zatmění Slunce.

Devátý rok, jaro, druhý měsíc. Byli vysláni inspektoři, aby se vyptali na starosti a utrpení poddaných. Vdovcům, vdovám, sirotkům a bezdětným, kteří se nemohou sami postarat, byly rozdány tři soky obilí na osobu.

Desátý rok, jaro. Sucho. Velká hvězda se pohybovala na západě. Zima, čtvrtý měsíc. Ve studni v královském hlavním městě přetékala voda a objevil se v ní černý drak.

Dvacátý devátý rok, jaro, první měsíc. Byl vydán rozkaz, aby úředníci, kteří berou úplatky či kradou, zaplatili trojnásobek platu a byli doživotně uvězněni…“

Ze stejného období – historického spisu Nepominutelné události Tří království, sepsané buddhistickým mnichem Irjonen pochází i další poučná ukázka.

„Poté, co byla stvořena Nebesa, země na tomto místě ještě neměla jméno a neexistovaly ani tituly vládců a úředníků. Tehdy tu bylo devět náčelníků… Tamní lidé zaslechli hlas… Onen hlas zněl jako lidský, ale nebyl vidět ten, kdo mluvil.

,Kdo je zde?‘ ptal se.

,My jsme zde,‘ odpovědělo devět náčelníků.

,Kde to jsem?‘ zeptal se.

,Na hoře Kudži,‘ odpověděli.

,Nebesa mi rozkázala, abych tu založil nový stát a stal se jeho králem, proto jsem sem sestoupil. Vy nyní na tomto vrcholku kopejte hlínu a zpívejte: Želvo, želvo, vystrč hlavu, jestli ji nevystrčíš, upečem a sníme tě. Pokud tak učiníte, ihned uzříte svého velkého krále a budete radostí skákat.‘

Devět náčelníků to vyslechlo a zaradovalo se, zpívalo a tančilo.“

KORJO

V dnešní napjaté době bychom se měli poučit: Éra státu Korjo je sice vesměs považována za probuddhistickou, orientovanou na Čínu, ve skutečnosti byl tento stát v rámci své tolerance vůči jiným náboženstvím poznamenán zároveň lamaismem, existoval tu islám, praktikovaly se původní svátky a obřady, svůj prostor měl i šamanismus. Autoři čerpali z Dějin Korjo, oficiální historie království, čítající úctyhodných 137 svazků, jejichž první verze pochází z roku 1395. Z pasáže Deseti ponaučení můžeme čerpat i dnes:

…Ponaučení sedmé praví: Pro panovníka je těžké získat důvěru lidí. Pročež dbejte na řádnou kritiku, leč zachovávejte si odstup od pomlouvačů. Pokud bude existovat řádná kritika, budou existovat i moudří králové… Využívejte práce lidí tak, aby jim to vyhovovalo, usnadněte námezdní práci a ulehčete daně. Poznejte těžkosti polních prací. Pak bude možné získat důvěru lidí a přinést klid a rozkvět zemi…“

DYNASTIE ČOSON

Mimochodem se jedná o nejdéle vládnoucí dynastii na Dálném východě (1394–1910). Zejména její počátky významně ovlivnili konfuciánští literáti. Ukázka zadání eseje u státních zkoušek a didaktického spisu určeného mladým studentům z 15. století dokládají, že pravý učenec musel mít kromě encyklopedických znalostí především pevné morální zásady.

„Starostí ušlechtilého muže je Cesta a nikoliv chudoba. Pouze pokud je rodina chudá a není čím ji uživit, je třeba pomýšlet na to, jak ji vymanit z bídy, ale jen do té míry, aby byla uchráněna chladu a hladu a nic více. Nelze myslet na to, jak trávit čas hromaděním nadbytku, a také se nelze nechat poskvrnit světskými záležitostmi, nechat se jimi svázat a ovládnout své nitro… Pokud v myšlenkách stále jen zvažujeme zisk nebo škody a zvažujeme, co by nám postačilo, což to není naší mysli škodlivé? Pro toho, kdo studuje, je důležité, aby bral bohatství a slávu na lehkou váhu a v duši přijal chudobu a nízké postavení.“

„…Má tedy běh Nebes také období příznivá nebo odchýlená od běžného stavu věcí? Co si myslíte o tom, že někdy prší, když vytáhne armáda anebo se ve vězení koná soud? Proč mají téměř všechny rostliny pět okvětních plátků, ale jenom sněhová vločka jich má šest? Lze také říci, zda jsou vhodné doby k tomu, aby se pilně studovalo, přijímali hosté nebo navštěvovali přátelé?“

KŘESŤANSTVÍ A MODERNÍ DOBA

A pak přišlo křesťanství. Jeho dopad na proudy korejských myšlenkových směrů přibližuje například spis Dialog o Nauce Nebes z 18. století, který polemizuje s křesťanstvím i jinými náboženskými směry, nebo text Dopis prvnímu ministrovi, což je naopak obhajoba křesťanství. Znovu si přibližme myšlení a jazyk té doby:

Dialog o Nauce Nebes

„Kdosi řekl: Jasu (Ježíš) měl pověst člověka, který zachránil svět. To se nezdá jiné než to, co zamýšlí Cesta nanejvýš moudrého člověka.

Já jsem odpověděl: Ježíšovo zachraňování světa se týká pouze onoho světa a tam sliboval odměny a tresty v podobě ráje a pekla. Když nanejvýš moudrý člověk uskutečňuje Cestu, týká se to pouze tohoto světa a nápravu provádí pomocí své jasné ctnosti.

Kdosi řekl: Západní učenci tvrdí, že Buddha ukradl učení jejich zemí a založil na něm svou vlastní školu. Je to tak?

Já jsem odpověděl: Buddha Šákjamuni se narodil v době zhouského krále Shaoa a Pán Nebes Ježíš se narodil v době hanského císaře Aie, takže o tom, kdo byl dříve a kdo později, netřeba dlouze hovořit.“

Dopis prvnímu ministrovi

„Ach! Opravdu to, že lidé naslouchají tomuto učení (křesťanství), škodí konfucianismu? Opravdu učení ohlupuje lid? Nikoli. Dobří katolíci se mohou chovat jako ostatní, od panovníka nahoře po lid dole…“

Název publikace Korejská náboženství může mnohé laiky uvést v mylný dojem, že jde o čistě vědecky a hlubinně filosoficky pojatý spis, tedy čtení jen pro zasvěcené a jednostranně náročné. Ve skutečnosti kniha nabízí nesmírně pestré a do jisté míry i univerzální pohledy na politiku, náboženství, společnost, které nohou být přínosem pro kohokoli, kdo se zajímá o historii a „jinakost“ lidské kultury.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201601_060-061.pdf (313 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky