Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Váš mozek neodpočívá, ani když spíte

 |  14. 2. 2008
 |  Vesmír 87, 72, 2008/2

Zatímco jste včera spali, některé oblasti mozku znovu „přehrávaly“ události, které se během předchozího dne odehrály, a ukládaly je do dlouhodobé paměti. Rychlost přehrávání byla však v porovnání se skutečným časoprostorovým zážitkem šestinásobně až sedminásobně vyšší. To loni zjistil a v listopadu publikoval v časopisu Science David Euston se svým týmem z Arizonské univerzity v Tusconu.

Vědci implantovali elektrody do krysích mozků a sledovali v mediální nefrontální kůře oblast (přibližně 120 neuronů), která je odpovědná za cílově orientované exekutivní funkce, jakýsi mozkový „velín“ organizující myšlenky na plánovanou aktivitu. Potom pokusná zvířata absolvovala úlohy spojené s navigací v experimentálním bludišti. Tým sledoval po několik týdnů aktivitu nervových buněk při průchodu bludištěm a stejně tak aktivitu během pomalovlnného (tedy nikoli snového) spánku. Vědci zjistili, že se vzorec neuronálních aktivit v bdění opakuje ve spánku. Podobnost byla na první pohled nápadná, s jediným rozdílem, a to že spánková aktivita probíhala šestkrát až sedmkrát rychleji. Takže zatímco během bdění je mozková aktivita vázána na aktivitu těla, ve spánku může mozek svou aktivitu několikanásobně zrychlit.

Tento fenomén „přehrávání“ byl již dříve pozorován v hipokampu (jakési paměťové „bance“) a některých oblastech předního mozku podílejících se na funkcích epizodické paměti. Arizonští vědci mají za to, že popsané procesy souvisejí s plasticitou mozku, s posilováním, nebo naopak oslabováním spojů mezi nervovými buňkami, které jsou odpovědné za proces učení.

„Jednou z cest jak upevňovat paměť je přehrávat v mozku určitou skutečnost opakovaně,“ říká David Euston. V diskusi k zjištěným výsledkům se však ozývají také názory, že nemusí jít o přehrávání skutečností, ale o jejich vymazávání z paměti. Obě hypotézy o konsolidaci paměťové stopy se však dlouhodobě diskutují také v problematice významu snů. Posiluje sen paměťovou stopu, nebo naopak některé prvky vymazává? (Science 318, 1147–1150, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK a v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny. Vydal mj. knihy Jak přežít léčení, Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření, Psychosomatická prvouka, Čas psychopatů.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...