Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Varianta Creutzfeldovy-Jakobovy nemoci: jak se to mohlo stát?

Publikováno: Vesmír 80, 8, 2001/1
Obor: Virologie
Rubrika: Aktuality

Druhý nejstarší soudce ve Velké Británii lord Phillips podal zprávu o tom, proč muselo být na britských farmách utraceno 177 390 kusů hovězího. Dále upozornil na skutečnost, že na lidskou variantu bovinní spongiformní encefalopatie (variantu Creutzfeldovy-Jakobovy nemoci, vCJD) dodnes v Británii zemřelo 85 lidí a nikdo neví, kolik set nebo tisíc jich ještě bude. Dosud se soudilo, že bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) byla přenesena na hovězí dobytek tím, že byl krmen masokostní moučkou ze zbytků ovcí postižených jinou prionovou nemocí, drbavkou neboli scrapií. Phillipsova zpráva se přiklání spíše k tomu, že v sedmdesátých letech BSE vznikla jednou genovou mutací přímo u hovězího dobytka, a poté se rozvinula tím, že také odpad z poraženého hovězího byl zkrmován jako masokostní moučka. Phillipsova zpráva sice nikoho neviní přímo, ale ukazuje, že britská vláda omezovala vědce pátrající po příčinách a nebezpečí BSE. V dobré víře, že BSE není přenosná na lidi, vláda lhala veřejnosti (obávala se, aby britští chovatelé hovězího nebyli zruinováni).

Historie BSE ve zkratce:

  • 1926 Začátek krmení masokostní moučkou hovězího dobytka. Za zdroj infekce se dosud považovala přítomnost prionů, infekčních proteinových částic, zejména z mozků a míchy nakažených zvířat.
  • 1970 První případy BSE na farmách v Británii.
  • 1986 Identifikace BSE. Přisouzena byla krmení masokostní moučkou ze zbytků ovcí nemocných scrapií (tato nemoc je enzootická, tedy postihující už po dvě stě let pouze tento druh).
  • 1987 Britské Ministerstvo zemědělství, rybářství a potravinářství začíná omezovat šíření informací o BSE. Vědci doporučují zákaz krmení masokostní moučkou, zpráva však říká, že šlo o mutaci genu. Protože lidé jedli ovce nakažené scrapií odedávna, domnívá se, že nemohlo jít právě o masokostní moučku z ovcí (byla to ovšem masokostní moučka z nakažených kusů hovězího dobytka). Též ministerstvo odmítá možnost, že maso hovězího dobytka nakaženého BSE je pro lidi nebezpečné.
  • 1989 Ministerstvo odmítá poskytnout vědcům informace o epidemii BSE u hovězího dobytka. EU začíná omezovat dovoz britského hovězího. V Británii je přes 10 000 případů BSE u hovězího, začínají se likvidovat stáda.
  • 1990 První průkazný přenos BSE na jiný živočišný druh, tj. kočky krmené nakaženým masem. To Phillipsova zpráva považuje za přelom: Když se mohou nakazit kočky, proč ne také lidé! Britská vláda nebezpečnost hovězího nakaženého BSE popírá. Ministr zemědělství, rybolovu a potravinářství dává v televizi své dcerce sníst hamburger z hovězího, aby ukázal, že se BSE nebojí. Je vydán zákaz používání masokostní moučky na krmení koček a psů. Výrobci přesto zásoby masokostní moučky doprodávají farmářům. Je zjištěno 24 396 případů BSE u dobytka.
  • 1995 První dva smrtelné případy vCJD u dvou mladistvých (16 a 18 let).
  • 1996 Deset případů vCJD, definitivní odlišení od "obyčejné" CJD, vyskytující se sporadicky (jeden případ na milion obyvatel ročně). Vybito 160 000 kusů hovězího dobytka, počet BSE dosahuje 30 000.

(Zdroj: The Lancet 356, 1535 a 1579, 2000)


Dosud v Británii zemřelo na vCJD zhruba devadesát osob. Epidemiologové nemají jistotu, kolik jich ještě bude. Mohou to být i tisíce, neboť inkubační doba je přibližně deset let. Britská vláda zavádí finanční kompenzace pro postižené a jejich rodiny. Phillipsova zpráva má šestnáct svazků a obsahuje 167 poučení z událostí v letech 1986-1996. O výskytu BSE mimo Británii v ní není nic uvedeno. Situace je o to zákeřnější, že priony vyvolávající BSE jsou rezistentní na horko, a tedy se neničí vařením ani pečením. Přestože nejsou známy případy BSE v České republice, preventivně bychom neměli jíst ani tatarské bifteky, ani hovězí (či telecí) mozek a míchu. Hlavní, po čem The Lancet volá, je větší otevřenost vlády a více prostředků na výzkum léčení vCJD. Přitom poukazuje na aids, který dosavadní léčba sice jen zpomaluje, avšak je naděje na objevení vakcíny.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2001_V007-012.pdf (625 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky