mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

V. I. Vernadskij

(12. 3. 1863 – 6. 1. 1945)
 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 147, 2016/3
 |  Téma: Antropocén

Vladimir Ivanovič Vernadskij je jednou z nejznámějších postav ruské vědy. Studoval na univerzitě v St. Petěrburgu, kde ho učili mj. D. I. Mendělejev a M. I. Sečenov. Největší vliv na něho ale měl zakladatel ruské pedologie V. V. Dokučajev.

Po svých studiích Vernadskij dostal místo jako kurátor mineralogických sbírek na univerzitě v St. Petěrburgu. Později ale podnikl řadu zahraničních cest do zemí západní Evropy a po návratu do Ruska roku 1890 učil krystalografii a mineralogii na Moskevské univerzitě. Zde v roce 1897 obhájil disertaci a později se stal profesorem. V roce 1903 publikoval první knihu Základy krystalografie a v roce 1908 se stal akademikem.

V porevoluční době prošel řadou funkcí, byl např. ředitelem moskevského Institutu rádia. V roce 1918 založil Ukrajinskou akademii věd a stal se jejím prvním prezidentem. Od roku 1922 učil v Paříži na Sorbonně, v roce 1924 pak vydal knihu Geochemie a o dva roky později svoji stěžejní publikaci Biosféra. V roce 1928 založil Biochemickou laboratoř v Moskvě, která pod jménem Vernadského institut geochemie a analytické chemie existuje dodnes. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem byl s rodinou evakuován do Kazachstánu, odkud se v roce 1943 vrátil do Moskvy, kde v roce 1945 zemřel.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Antropocén
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Další články k tématu

„Železné“ experimentyuzamčeno

Na počátku 21. století se odehrály experimenty s přihnojování oceánů železem, při nichž byl ovlivněn život na tisícovkách km2. Jejich cílem bylo...

Všechno už tu bylouzamčeno

Každá etapa života, která nám předcházela, po sobě zanechala nesmazatelný otisk v geologickém záznamu. Podle charakteristických stop pro dané...

Antropocén – velké zrychlení světauzamčeno

Novu epochu se snaží definovat nejen geologové. O počátku však nepanuje shoda. Lidé ovlivňovali nezanedbatelně své prostředí již před 60 000 lety...

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...