mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Útok na supy

Otravy asijských a afrických supů
 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 86, 2017/2
 |  Téma: Jedy

Více než třicet let drasticky klesá početnost supů ve Starém světě. Nejvíce se na tomto stavu podílely jedy. V jednom případě se jedem stalo nadměrné použití veterinárního léku – diclofenacu, v druhém případě je jed (karbofuran) nastražen úmyslně.

Dramatický pokles početnosti supů byl poprvé zaznamenán v roce 1990 v severoindickém Národním parku Keoladeo. Populace supa bengálského (Gyps bengalensis) se zmenšila o 95 %. V následujících letech supí katastrofa zasáhla skoro celý indický subkontinent a další druhy asijských supů, např. supa indického (Gyps indicus) a supa tenkozobého (Gyps tenuirostris). Všechny tyto druhy čelí bezprostřednímu nebezpečí vymizení a červený seznam Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN, International Union for Conservation of Nature) je na základě kvantitativních kriterií hodnotí jako kriticky ohrožené. Uvádí se, že z původního množství supů na indickém subkontinentu zbyla pouhá desetina procenta.

Mohlo by se zdát, že z lidského pohledu odporní mrchožrouti moc chybět nebudou. Jenže věci se mají úplně jinak. Supi drželi na uzdě smečky zdivočelých psů, na něž se nedostávala potrava, protože supi byli rychlejší. Po vymizení supů se psi stali hlavními odklízeči zdechlin a rychle se rozmnožili. Vzrostlo riziko vztekliny, která zasáhla desítky tisíc lidí. Rozšířily se i další choroby (např. antrax, mor), které souvisely se zhoršeným odklízením mršin. Zažívací trakt supů vyznačující se silnou kyselostíznamenal „konečnou“ pro mnohé patogeny, zatímco u psů, krys, racků, vran a levhartů tomu tak být nemusí. Statistiky mluví o milionech lidských obětí.

Vymizení supů zasáhlo také indickou komunitu vyznavačů zoroastrismu, kteří své zesnulé předkládali supům k vzdušným pohřbům na věžích mlčení.

Diclofenac

Smrt indických supů zavinil diclofenac (2-(2,6-dichloranilino) phenylacetic acid), nesteroidní protizánětlivý lék používaný v humánní a veterinární medicíně.1) Indičtí supi se živili hlavně mršinami domácích zvířat, která byla diclofenacem léčena a s jejichž likvidací si místní zemědělci starosti nedělali. Supům chybí enzymatická výbava, která by tuto látku likvidovala, proto jsou na přípravek neobyčejně citliví.2) Diclofenac se v jejich tělech hromadí a blokuje vyměšování kyseliny močové, což vede k selhání ledvin a smrti. Alternativní, méně nebezpečné léky existují, ale jsou podstatně dražší. Indická vláda používání diclonenacu zakázala, následoval ji Bangladéš, Pákistán a Nepál.

Přestože se „případ“ indických supů všeobecně zná, diclofenac se nadále používá ve veterinární medicíně mnoha zemí včetně Evropy. Například Španělsko schválilo jeho používání v roce 2013 – a ve Španělsku žije 90 % evropských supích populací.3)

Diclofenac se ve světě široce používá ve veterinární medicíně a neblaze se podepsal i na afrických supech.

Afrika následuje

Po indické supí krizi následuje africká. Dalo by se říci, že v Indii šlo o nechtěný efekt, byť zaviněný lidmi. V Africe je tomu však jinak. V mnoha případech totiž jde o záměrné vybíjení supů. Vězí za tím především obchod se slonovinou a rohy nosorožců. Supi krouží nad krajinou a vyhledávají mršiny, a to svedou neobyčejně rychle. Na obloze jsou dobře viditelní a snadno se tak identifikuje místo, kde mršina leží. To samozřejmě ztrpčuje život pytlákům, kterým tak zbývá na útěk podstatně méně času. Řeší to po svém: Čím méně supů, tím méně jsou dostižitelní. Proto po zabití slona či nosorožce a uříznutí klů a rohů upytlačené zvíře „upraví“ – jedem.

Karbofuran

Používaným jedem je karbofuran (2,2-dimethyl-2,3-dihydro-1-benzofuran-7-yl methyl-karbamát), který slouží v zemědělství jako pesticid, ale pro svou vysokou toxicitu byl v roce 2007 v Evropské unii zakázán. V České republice se karbofuran používal do roku 2008.4) Velmi rychle působí na nervovou soustavu, blokuje nervosvalový přenos, oběti hynou v křečích udušením. Do těla se může dostat různým způsobem – pozřením, vdechnutím, pokožkou. V Africe je karbofuran stále dostupný a laciný. Za oběť mu padnou nejen supi, ale i mnoho dalších zvířat – lvů, hyen, šakalů ad.

Důsledky úbytku supů jsou podobné jako v Indii. Chybějí odklízeči mršin, a to zamořuje vodní zdroje. K hromadným úhynům dochází při migraci, zvláště pak při brodění řek – jistě znáte působivé záběry stád pakoní a zeber, na něž číhají krokodýlové nilští. Jenže krokodýli nestačí spořádat vše a mršiny se v řece hromadí. Řeka přestává být životodárnou a stává se smrtícím tokem.

Afričtí supi

Supi byli v afrických národní parcích běžně k vidění, v současné době však není výjimkou, že se s nimi na safari návštěvník nesetká. Za smrt afrických supů mohou z 61 % procent otravy, z 29 % zabití pro použití v tradičním léčitelství a 1 % supů je usmrceno pro potravu. Svou daň si vybírají – podobně jako u našich dravců a dalších ptáků – nevhodná elektrická vedení a větrné turbíny (9 %).5) Počty supů ovlivňuje i úbytek velkých zvířat, a tedy nedostatek mršin. Ke zvýšení početnosti nepřispívá ani skutečnost, že supi snášejí zpravidla jen jedno vejce a o potomka se dlouho starají.

V Africe žijící supi se liší nejen vzezřením, ale i způsobem získávání potravy, a tedy odklízením mršin. Potřební jsou zástupci všech druhů, jeden na vše nestačí. Za posledních třicet let poklesla početnost osmi druhů v průměru o 62 %, ale tento pokles se zrychluje – populace sedmi druhů ztratily během tří generací 80 a více procent jedinců. Dnes jsou jako málo dotčení hodnoceni jen sup bělohlavý (Gyps fulvus) a orlosup palmový (Gypohierax angolensis), který se živí plody palmy olejné a drobnými živočichy. Téměř ohrožený je orlosup bradatý (Gypaetus barbatus). Ostatní druhy jsou na tom hůře: k zranitelným druhům patří sup kapský (Gyps coprotheres), sup královský (Torgos tracheliotos) a sup chocholatý (Trigonoceps occipitalis). Další čtyři druhy jsou ohroženy: sup mrchožravý (Neophron percnopterus), sup kapucín (Necrosyrtes monachus), sup krahujový (Gyps rueppellii) a sup africký (Gyps africanus).

Supům je nejspíš už jedno, co bylo příčinou jejich smrti, zda to byla lidská hloupost, či chamtivost. V současné době se v této smutné problematice orientujeme a snad se snažíme situaci napravit. Alespoň ve vlastním zájmu. Viz třeba http://www.vulpro.com.

Poznámky

1) Příčina vymírání supů byla odhalena až v roce 2003 týmem Lindsaye Oakse, zprvu bylo v podezření virové onemocnění.

2) Kondoři, kteří plní úlohu supů na americkém kontinentě, jsou vůči diclofenacu podstatně odolnější. Diclofenac je však jedovatý i pro mnohé další živočichy, zmiňováni jsou např. orel stepní (Aquila nipalensis) a pstruzi.

3) Sup hnědý (Aegypius monachus), sup bělohlavý (Gyps fulvus) a sup mrchožravý (Neophron percnopterus).

4) Stále se však odhalují záměrné otravy zvířat, např. orlů mořských (viz http://www.karbofuran.cz/fakta.php?2).

5) Darcy Ogada et al., Conservation Letters, DOI: 10.1111 18. 6. 2015

Stupně ohrožení podle IUCN

Málo dotčený (LC, Least Concern) – velmi malé nebo žádné obavy z vymizení.

Téměř ohrožený (NT, Near Threatened) – v blízké budoucnosti ohrožen vymizením.

Zranitelný (VU, Vulnerable) – velké nebezpečí vymizení ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění.

Ohrožený (EN, Endangered) – vysoké riziko vymizení v blízké budoucnosti.

Kriticky ohrožený (CR , Critically Endangered) – bezprostřední nebezpečí vymizení v blízké budoucnosti.

Vyhynulý nebo vyhubený v přírodě (EW, Extinct in the Wild) – v lidské péči stále přežívá několik jedinců, ale ve volné přírodě už ne.

Vyhynulý nebo vyhubený (EX , Extinct) – zbývající jedinec uhynul nebo se za uhynulého považuje; rok 1500 je stanoven jako předěl pro současně vymizelé druhy.

Chybí údaje (DD , Data Deficient). Nevyhodnocený (NE, Not Evaluated).

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Jedy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Další články k tématu

Král jedů

Pokud bychom pátrali po látce, kterou byli lidé nejčastěji tráveni, bezesporu by vyhrál oxid arzenitý (As2O3) neboli...

Otrava v normě

Kdy může malé množství jedu prospívat a kdy škodit? Lze člověka otrávit i bez jedu?

Záhadná smrt Tychona Braheaudio

Smrt dánského astronoma Tychona Brahe mohla ovlivnit událost, ke které došlo o dva měsíce dříve. Právě v tomto období v Brahových vlasech začaly...

Kdo chce glyfosát bít, nějakou studii si najde

Oblíbený zemědělci, lesníky a zahradníky, nenáviděný environmentalisty a výživovými poradci – to je glyfosát, herbicid, jehož hospodářský přínos a...

Pozor, jed!

Jed je látka, která po vniknutí do organismu způsobí jeho poškození. Schopnost využít tohoto mechanismu ve svůj prospěch dává evoluční výhodu těm,...

Kyslíková odysea

Když se před asi třemi miliardami let zdánlivě bezvýznamná skupina prokaryot naučila nový metabolický trik, nějakou dobu se nic dramatického...

Jedy a mýty

Jedy v potravinách straší každého. Kde na nás číhá největší nebezpečí a kdo pečuje o naše zdraví, o tom si povídáme s profesorkou Janou Hajšlovou z...

Padělky na zabitíuzamčeno

Koncem loňského roku zemřelo 74 obyvatel ruského Irkutsku, kteří si koupili pěnu do koupele jménem Bojaryšnik. Důvodem nebyl jejich smysl pro...

Xenobiotika

Jed je látka, která je schopná poškodit živý organismus, způsobit nemoc nebo smrt, pokud je pozřena, vdechnuta nebo vstřebána kůží. Ale jak nás...

Past na tichého zabijáka: protijed proti oxidu uhelnatému

Je bezbarvý, není nijak cítit, nedráždí ke kašli, neslzní z něj oči. Zvýšenou koncentraci oxidu uhelnatého ve vzduchu člověk zaznamená, až když se...

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...