Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Úsečky a písmena

Publikováno: Vesmír 77, 178, 1998/3

Úsečka narýsovaná na papíře není tou úsečkou, kterou máme na mysli v geometrii. Není vlastně ani úsečkou, je jen stopou, připomínkou, vodítkem. Hledíme na ni zrakem smyslovým, tělesným, ale úsečku nevidíme; tu můžeme spatřit jen zrakem duchovním. Vidíme ji jako úsečku. Úsečky v reálném světě neexistují, stejně jako tam neexistují body, natož pak hmotné body a síly. Mnozí se naivně domnívají, že body, úsečky, hmotné body, síly atd. získáváme abstrakcí z reálných bodů, úseček, hmotných bodů, sil. Naivní je to především proto, že ještě než začneme, musíme už vědět, od čeho máme odhlížet, prostě „abstrakce“ je už dávno hotová. Usvědčuje nás i to, že jsme použili abstraktní slovo bod. Budeme-li „abstrahovat“ jen tak namátkově (pokud je něco takového možné), nezbude nám nic.

Zmačkáme-li papír, přestane být úsečka na něm narýsovaná přímá. Přestane být úsečkou. Úsečku v geometrickém světě nelze zmačkat, je neměnná, trvalá, od věků a věčná. Takovou má být i objektivní pravda. Proto od dob Řeků byly pravdy geometrie prototypem objektivní pravdy. Navíc však, jak píše P. Vopěnka v prvních Rozpravách s geometrií, Řekové spatřili v geometrickém světě nejen pravdu, ale i krásu. A od těch dob očekáváme krásu tam, kde nacházíme pravdu, a pravdu tam, kde je krása. Geometrie se stala nejen prototypem objektivního jistého vědění, ale i vzorem krásy. V reálném světě nacházíme jen stopy a otisky těchto věčných pravd a věčných krás. A geometři i umělci pracují na tomtéž: umožnit nám, abychom prostřednictvím otisků v reálném světě (děl geometrů a umělců) spatřili svět skutečné pravdy a skutečné krásy.

Pavel Rudolf předvádí toto geometrické umění snad v nejčistší podobě: jsou zde přítomny jen základní geometrické útvary: body, úsečky, kružnice. Zacházení s těmito útvary, jakkoli geometrické, je podřízeno jiným pravidlům hry, než je tomu v geometrii školní. Ale pravidla zde jsou a je na nás, abychom se těšili z jejich objevování.

V některých Rudolfových kresbách se však objevují slova, písmena. Jsou to ale opět geometrické útvary a my je vidíme jako slova, písmena. Jak vlastně je tomu s písmeny? Někteří geometři si mysleli, že je dobré se vyhýbat obrázkům, které mohou být zavádějící. Uchýlili se tedy po (arabském) způsobu k písmenům, značkám a formální manipulaci s nimi. Mnohé problémy se tím vyřešily, nikoli však problém základní: jak se dostat do ideálního geometrického světa bez využití otisků a stop ve světě reálném. Tak třeba použiji písmeno a. Nemám ovšem na mysli to a, které je zde vytištěno; v jiném exempláři tohoto čísla je to jiné a (a všechna tato tři a jsou různá). A můžeme začít znovu: Písmeno vytištěné na papíře není tím písmenem, které máme na mysli v geometrii. Není vlastně ani písmenem, je jen stopou, připomínkou, vodítkem. Hledíme na něj zrakem smyslovým, tělesným, ale písmeno nevidíme; to můžeme vidět jen zrakem duchovním.

Obrázky

Citát

MILOVNICE ŠTĚSTÍ

Zpěv varhan bloudí ve tmě rozechvělé

když zlatých vichrů prší topasy

blouznivý příval rozehrál v tvém těle

rozkvétáš znovu skromně do krásy


Za ptákem v rákos touha unáší mne

co do tvých úst ti nalil lávy žal

v brnění snů a v nebezpečí dýmné

tvůj dech a vlas se s nocí promíchal


Ó země stinná v paměti mé tkvící

oblékáš roucho rozesmátých žen

zřím jak se plíží podobna jsouc lvici

v špychar mé lásky jenž jest ojíněn


Tvých barev život smutně rozervaný

z duchovních krajin prošlehuje tmou

pod víkem rakve usnuly tvé lávy

tvuj krásný pád má vůni omamnou


Ve výbuch léta blesky zanícené

dnes všemi směry křižují tvou pleť

ztroskotám jednou kam mne vítr žene

tvou hroznou krásu znám již nazpaměť


Jsi zpředena z hedvábných pohlazení

jichž otisk spočal v kůře vesmíru

v tvém předpeklí ach pravdou to již není

jsem milován byl kdysi přes míru


Dnes mračný pohled milovnice krutá

mně zastřel něhu která z tebe dýmá

i ty chceš míti nevěrného Bruta

ach záhy zkrotneš pod rukama mýma

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1998_V178.pdf (126 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky