Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 9
Vesmír č. 9
Toto číslo vychází
1. 9. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Zářijové číslo Vesmíru
reklama

Ununbium a jeho chemie

Publikováno: Vesmír 86, 616, 2007/10
Obor: Chemie
Rubrika: Glosy

Až do druhé světové války patřilo rozšiřování periodické tabulky o další prvky do kompetence chemiků. Nyní je příprava nových prvků doménou fyziků používajících jako základní pracovní prostředek nákladné urych ovače. Málo se toho ví o chemii prvků na hranici periodické tabulky, tedy jak a s čím tyto prvky reagují. Většinou jsou totiž nestabilní, a navíc je obvykle lze připravit jen v nepatrném množství několika atomů.

Doposud nejtěžším prvkem, o jehož chemickém chování se něco ví, bylo hassium (prvek 108), jež leží v periodické soustavě prvků hned pod osmiem. Od dob Mendělejevových víme, že vlastnosti prvků můžeme přibližně „opsat“ z vlastností prvku stojícího v periodické tabulce nad ním. Tak z hassia se dá udělat oxid hassičelý HsO4 dle vzoru oxid osmičelý OsO4 (viz Vesmír 85, 291, 2006/6).

Taková extrapolace ale pro těžké prvky nemusí nutně fungovat. Zajímavý je případ prvku 112. Ten byl připraven poprvé v roce 1996 a zatím ještě nemá pořádné jméno. Označuje se dočasným názvem ununbium. V periodické soustavě prvků leží pod rtutí. To ale vůbec neznamená, že se ununbium bude chovat podobně jako rtuť. Nakonec ani rtuť se nechová podobně jako zinek a kadmium. Některé dřívější výpočty naznačovaly, že by ununbium mělo být podobné vzácným plynům. Novější výpočty naopak tvrdí, že by přece jenom mělo být kovové, jakási těkavější verze rtuti.

Provádět teoretické výpočty vlastností supertěžkých prvků bylo po mnoho let považováno za bezpečnou činnost, možnost experimentálního ověření totiž vypadala vzdáleně. To se ale začíná měnit. Nedávno byla prozkoumána chemická povaha prvku 112 experimentálně (Nature 447, 72, 2007). Stačily k tomu dva atomy ununbia, které byly připraveny reakcí vápníku 48Ca a plutonia 242Pu a následným alfa rozpadem. Vzniklý izotop 283112 „žije“ dostatečně dlouho na to, aby bylo možné zjišťovat, zda se chová jako kov. Kovový charakter prvku je samozřejmě kolektivní vlastnost, jeden atom se sám o sobě jako kov nechová. Dá se ovšem zjistit, jak na atom ununbia působí povrch jiného kovu, v tomto případě zlata. Ukázalo se, že ununbium je vázáno k zlatému povrchu obdobně silně jako atom rtuti, tedy daleko silněji, než je k zlatému povrchu vázán atom nejtěžšího vzácného plynu, radonu. Jaké sloučeniny prvek 112 tvoří, zůstává ještě otázkou bez odpovědi.

Soubory

článek ve formátu pdf: 200710_V616-618.pdf (134 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky