Uhlíkové nanotrubičky aneb Umíte zvážit jednotlivý virus?
| 5. 4. 1999 | Vesmír 78, 233, 1999/4
Doslova miniaturní torzní váhy připomíná zařízení na připojeném obrázku níže. K tomu, aby uhlíkovou nanotrubičku bylo možné použít k zvážení částic o rozměrech několika nanometrů, bylo nutno ji nejprve zlatým vlákenkem připevnit na nevodivou podložku, na její konec umístit patřičnou nanočástici (např. virus) a toto vše umístit do vzdálenosti 5 až 20 m od elektrody, na niž se přivádí střídavý potenciál. Ze změny rezonanční frekvence nanotrubičky je pak možno určit hmotu částice na jejím konci. A jak těžké částice je možné takto vážit? Od nepředstavitelných femtogramů po pikogramy (femto = 10-15, piko = 10-12)!
Science 283, 1513 –1516, 1999
Ke stažení
- Článek ve formátu PDF [707,64 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Přírodovědec v ekosystému vědní politiky
Josef Tuček | 2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány
Peter Gál, Robert Zajíček | 2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes
Jana Doubravová, Jakub Klicpera | 2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...