Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Tři ženy v čele českých mincoven

Publikováno: Vesmír 74, 450, 1995/8
Obor: Historie

Mezi důležitá výrobní odvětví v našich zemích patřilo mincovnictví, které zajišťovalo peněžní prostředky potřebné pro platební styk. Vývoj českého mincovnictví představuje rozsáhlý soubor otázek, jejichž zodpovězení je úkolem specializovaného vědního oboru – numizmatiky. Badatelským úkolem numizmatiky je funkční výklad všech druhů platidel: především mincí, ale i těch druhů peněžních prostředků, které jim předcházely, je doprovázely a posléze je odsunuly do pozadí. Stručně řečeno: numizmatika je historická vědní disciplina, která se věnuje výkladu dějin peněz v tom nejširším slova smyslu.

Do sféry numizmatického zájmu patří i organizace mincovnictví, činnost a řízení chodu jednotlivých mincoven. V čele mincoven stáli mincmistři, kteří odpovídali za správnost jednotlivých mincovních operací, a kvalita zhotovených mincí. Druhým nejdůležitějším úředníkem v mincovně byl vardajn, mincovní kontrolor, jehož úkolem bylo sledovat, aby vyražené mince z každé jednotlivé tavby byly svými výrobními parametry (jakostí a hmotností) v souladu s příslušnými předpisy. Za to byl také vedle mincmistra odpovědný.

Vzhledem k potřebné kvalifikaci, kterou mincovní činnost nezbytně vyžadovala, byli do nejvyšších funkcí jmenováni především muži znalí své profese. Od této zásady se v českém mincovnictví upustilo v osmdesátých a devadesátých letech 16. století a v třicátých letech století 17. Tehdy v čele dvou českých mincoven stanuly celkem tři ženy.

V časové posloupnosti se tak stalo nejdříve v jáchymovské mincovně, kde funkci mincmistra od 16. srpna 1582 do 4. června 1584 zastávala Lucie Kadnerová, vdova po mincmistru Jiřím Kadnerovi, který řídil chod mincovny v Jáchymově od 11. listopadu 1577 až do 29. července 1582, kdy zemřel. Původně se počítalo na úřad mincmistra s Pavlem Hofmanem, který jáchymovskou mincovnu spravoval krátce po smrti Jiřího Kadnera. O udělení mincmistrovského úřadu však žádala Lucie Kadnerová vedle dalšího zájemce, kterým by Baltazar Dürleber. Vedení mincovny bylo oficiálně svěřeno Lucii Kadnerové, ale vedle ní působil v mincovně v postavení stejně odpovědného pracovníka Pavel Hofman. Pokud jde o finanční odměnu, dostávala Lucie Kadnerová jako její zesnulý muž 500 tolarů roční mzdy, Pavel Hofman pak 200 tolarů ročně. Ku dni 4. června 1584 byl mincmistrem jmenován Pavel Hofman, který tak v plném rozsahu pravomocí a odpovědností mincmistra Lucii Kadnerovou vystřídal. Při odchodu z vedení jáchymovské mincovny jí byla stanovena roční odměna 100 tolarů, kterou měla pobírat až do konce života. Pro označení mincí v době působení v jáchymovské mincovně užívala Lucie Kadnerová mincmistrovskou značku svého manžela. Rovnocenné postavení Pavla Hofmana vedle Lucie Kadnerové dokumentují mince, které souběžně s mincemi Lucie Kadnerové měly značku Pavla Hofmana. Se znamením Lucie Kadnerové opustily jáchymovskou mincovnu tyto mincovní nominály: tolar (1582, 1583), půltolar (1582, 1583), čtvrttolar (1582), bílý groš (1582, 1583 a 1584) a malý groš (1582, 1583 a 1584).

Další dvě ženy zastávaly mincmistrovský úřad v pražské mincovně. Nejdříve to byla Zuzana Erckerová, která se (obdobně jako Lucie Kadnerová) ujala řízení provozu mincovny po smrti svého manžela Lazara Erckera. Mincmistrovskou funkci vykonávala od 7. ledna 1594 a po jmenování nového mincmistra Jana Lasanze z Freidenecku sepsala souhrnné vyúčtování za dobu působení v mincovně k 20. září 1600. Zuzana Erckerová, rozená Thielová, byla druhou manželkou Lazara Erckera. Pražská mincovna pod vedením Zuzany Erckerové pracovala stejně, jako tomu bylo za Lazara Erckera, neboť paní Zuzana se podílela na její správě již za Erckerova života. Dokládá to podání Karla z Biberštejna ze dne 15. října 1589, v němž si nejvyšší mincmistr české komoře stěžoval na neslýchaný zjev, že v pražské mincovně vládne žena. Vedle Zuzany Erckerové vykonával funkci vardajna David Enderle z Burgstadtu, který jím byl od 26. října 1591 až do roku 1603, kdy se stal mincmistrem v kutnohorské mincovně. Ze závěrečného účtu Zuzany Erckerové se dovídáme, že i za jejího působení byl hlavním dodavatelem zlaté a stříbrné suroviny pro ražbu mincí – především peněžního pagamentu (tj. neplatných a zlomkových mincí) – norimberský překupník Bartoloměj Albrecht, který zásoboval pražskou mincovnu již v době, kdy v jejím čele stál Lazar Ercker. V tomto dokumentu si Zuzana Erckerová stěžovala na obtíže, jež měla se zpracováním Albrechtových dodávek. I tak je však třeba říci, že přes všechny obtíže činil za Zuzany Erckerové mincovní zisk, který určovala především mincovní hotovost, pololetně 2 000 tolarů. Za vedení Zuzany Erckerové opouštěly pražskou mincovnu mince s mincmistrovskou značkou, která byla totožná se znamením Lazara Erckera. V jednotlivých letech to byly tyto nominály: 10dukát (1597, 1599), 5dukát (1597), 2dukát (1598), dukát (1594, 1595, 1597, 1598, 1599 a 1600), 3tolar (1596), 2tolar (1594, 1596), tolar (1594, 1595, 1596, 1597 a 1598) a malý groš (1594, 1595, 1596, 1597, 1598, 1599, 1600).

Odchodem Zuzany Erckerové z vedení pražské mincovny však odtud nezmizelo Erckerovo jméno. Působil zde jako vardajn Erckerův syn Jan od 28. ledna 1603. Dne 18. prosince 1614 byl Jan Ercker jmenován nejvyšším perkmistrem a v této funkci jej zastihla třicetiletá válka.

Rovněž třetí z žen spjatých s českým mincovnictvím vedla pražskou mincovnu po úmrtí svého manžela, jímž byl Tobiáš Schuster. Přesné datum úmrtí Tobiáše Schustera a tím ani den nástupu Doroty Schusterové do čela pražské mincovny neznáme. Stalo se tak někdy mezi 22. lednem 1636 (datum na Schusterově posledním mincmistrovském vyúčtování za rok 1635) a 8. červencem 1636 (tehdy se o něm mluvilo jako o zemřelém). Dorota Schusterová byla druhou manželkou Tobiáše Schustera, který měl z prvního manželství dcery Ludmilu a Zuzanu, z druhého pak syna Tobiáše Jindřicha. O majetkových poměrech Schusterovy rodiny nás informuje projednávání pozůstalosti po Tobiáši Schusterovi, které proběhlo 30. srpna 1638. Tehdy však již byla Dorota Schusterová znovu provdána za Jana Oldřicha Keslera, úředníka a písaře při berni zemské. Kromě nevyčíslené hodnoty domu čp. 568 “U zlatého lva″ (v Praze na Starém Městě, dům koupil Schuster r. 1635 za 1 000 kop míšeňských) činilo jmění 4 299 zlatých na hotovosti, dále pak zlaté klenoty, 410 lotů stříbra a cínové nádobí (bez pěti liber dva centy). Lze tedy říci, že Tobiáš Schuster byl zámožný člověk. Při pozůstalostním řízení se Dorota Schusterová-Keslerová zavázala řádně pečovat o děti po zesnulém Tobiáši Schusterovi a postarat se o jejich náležitou výchovu až do jejich dospělosti. Výdaje na výchovu a zaopatření dětí ze Schusterova prvního manželství mohla jejich nevlastní matka uhradit z jejich dědických podílů po otci. V době, kdy Dorota Schusterová odpovídala za chod pražské mincovny, byly zhotovené mince značeny mincmistrovskou značkou, kterou převzala po zesnulém manželovi. Mincovnu opustily tyto nominály se znamením Doroty Schusterové : 10dukát (1636, 1637), 5dukát (1636, 1637), 2dukát (1636, 1637), dukát (1636, 1637), tolar (1637) a 3krejcar (1636, 1637).

Dorotou Schusterovou se uzavřelo působení žen ve funkci mincmistra v našich mincovnách. Od té doby až do roku 1857, kdy ukončila činnost poslední česká mincova v Praze, stáli v čele mincoven vždy muži.

Diskuse

Žádné příspěvky