mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Transdisciplinární věda

Prolomení bariér mezi obory
 |  3. 11. 2003
 |  Vesmír 82, 657, 2003/11

Zvykli jsme si již, že Nobelova cena je udělována za objevy učiněné před řadou let či desítek let (v rozporu s úmyslem zakladatele – poskytovat ji za čerstvě učiněné objevy). Descartova cena Evropské unie bude letos předána počtvrté a představuje 1 milion eur. Devítičlenná velká porota vybírá vítěze z finalistů vybraných ze všech nominací experty. Jak říká Helena Illnerová, která po tři roky byla členkou velké poroty, kritéria zpočátku více zdůrazňovala týmovou práci, za vynikajícími výsledky však vždy stojí jednotlivci. Letošní cena bude vyhlášena v Římě 20. listopadu. Členka velké poroty prof. Anna C. Rooseveltová napsala k této příležitosti následující text.

Transdiciplinární věda je efektivnější než ostat-ní formy vědy, protože překračuje meze, které vznikají historickými náhodami, politickými hranicemi, geografickou izolací či kontraproduktivními sociálními a výchovnými hranicemi. Jestliže se chceme plně těšit z dobrodiní vědy, pak musíme zajistit, aby se silněji prosadily vazby mezi různými disciplínami, institucemi, komunitami, národy, vědci a veřejností.

Vědecké disciplíny jsou utvářeny různými faktory, sahajícími od profesionality ve výchově studentů po idiosynkrazie vůdčích osobností oboru. Problém je v tom, že jevy, které vědci studují, nepodléhají stejným omezením, ale projevují se v mnoha směrech neuspořádaně. Je proto třeba tyto umělé meze překračovat.

Výhody transdisciplinárního přístupu lze vidět v medicíně, kde spolupráce mezi biology, chemiky, fyziky a informatiky vedla k diagnostickým technikám, jakou je např. zobrazování magnetickou rezonancí. I když některé instituce k rozvoji transdisciplinární vědy přispěly, jiné tak efektivní nejsou. Ústřední problém je, že podpora interdisciplinárním iniciativám je příliš malá a příliš úzká, než aby vyhovovala potřebám vědců. Většina jich proto hledá podporu u zdrojů založených na tradičních disciplínách, které si často konkurují, místo aby navzájem spolupracovaly. Inovativní věda mnohdy překračuje jak instituce a státy, tak disciplíny. Národní tradice se nezřídka liší v zaměření i v přístupu a v rámci jedné instituce, či dokonce státu nemusí existovat potřebná expertiza. Například vědci v jedné zemi mohou mít transgenní myš, která je klíčová pro výzkum chorob, jimž nejlépe rozumějí specialisté v jiné zemi.

Věda také musí být transsociální. Dnes již není (jestli vůbec kdy byla) pouze pro vědce. Její ovoce je dobrodiním země, všech lidí a budoucích generací. Většinu výzkumu platí občané, a proto se vědci musí postarat o to, aby jejich výzkum byl srozumitelný, dostupný, odpovědný vůči veřejnosti. Některý výzkum rovněž vyžaduje spolupráci mezi akademickou komunitou a byznisem. Tuto realitu musí vědci i instituce akceptovat.

Většinu výzkumu provádějí střední a vyšší vrstvy rozvinutých států. Jak v těchto státech, tak mimo ně je mnoho inteligentních lidí, jimž se nedostává vzdělání. Jejich myšlenky dosud nikdo neposlouchal nebo na ně nereagoval. Přitom si tito lidé zaslouží, aby se mohli poznávání světa zúčastnit – jejich neúčast je ztrátou pro nás všechny.

Společnosti musí nalézt způsob jak podchytit talent bystrých a motivovaných lidí, kterým se nedostalo vyššího vzdělání. Měly by přijmout podobné vyrovnávací programy, jaké úspěšně prolomily bariéry ve výchově v zemích, jako je Brazílie.

Povzbuzováním rozvoje pojítek přes nespočetné umělé bariéry, které dnes šíření vědy brání, poskytuje transdisciplinární věda cestu, jež umožní, aby věda mohla být plně užitečná.

/Přeložil Ivan Boháček/

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Anna C. Rooseveltová

Prof. Anna C. Rooseveltová, PhD., se na Illinoiské univerzit v Chicagu vnuje výzkumu prehistorie lidstva (speciáln v Amazonii a Konžské pánvi). Je lenkou Americké akademie vd a umní, nominaního výboru AAAS a Velké poroty Evropské unie pro udlení Descartovy ceny

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...