Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Toxoplazmóza u koaly

 |  5. 4. 1994
 |  Vesmír 73, 236, 1994/4

Že toxoplazmóza patří mezi nejrozšířenější nemoci člověka a zvířat, které jsou vyvolávány prvoky, není asi třeba čtenářům Vesmíru připomínat. Původcem je prvok Toxoplasma gondii (dnes již kokcidie ze skupiny výtrusovců), který svůj pohlavní vývoj prodělává v tenkém střevě kočky a příbuzných šelem. Tato zvířata jsou pro něj konečnými hostiteli. (Viz např. Vesmír 31, 193, 1952/4, hlavně však Vesmír 49, 132, 1970/3 a Vesmír 50, 59, 1971/2)

Toxoplasma gondii je mimořádně schopný cizopasný prvok. Do volné přírody se dostává v podobě drobnohledných oocyst se stolicí nakažených koček. Jimi se tam mohou nakazit jak znovu kočky, tak snad i všichni teplokrevní obratlovci, kteří s nimi přijdou do styku. V nekočičích hostitelích se toxoplazmy usídlí v různých orgánech ve formě cyst odlišných od výše zmíněných. Vznikají nepohlavním pomnožením toxoplazem. Takovíto hostitelé se stávají většinou jakýmisi zásobními (rezervoárovými) hostiteli. (Pokud nejsou zvláště vnímaví, nenakazí se masově a nezahynou.) Toxoplazmy v nich trpělivě čekají, jestli se nedostanou s potravou znovu do nějaké kočky, ve které by mohly prodělat svoje „omlazovací“ pohlavní namnožení. Pokud se infekce nedostane do zvláště odolných druhů hostitelů, kteří se jí dokáží po čase zbavit, může se v potravním řetězci předávat mezi zásobními hostiteli „donekonečna“.

Pátrači po toxoplazmách v hostitelích si dávají záležet. Ročně vychází snad desítka prací, ve kterých jsou zveřejněny nálezy ze savců či ptáků dosud z tohoto hlediska nezaznamenaných. I když u poslední skupiny zůstávají někde trochu pochybnosti, nejde-li o nepřesné určení. Stadia některých, hlavně krevních, prvoků v ptácích jsou toxoplazmám totiž velmi podobná. Sepsání přehledu všech zásobních hostitelů by tak poskytlo látku na dlouhý (a nudný) článek.

Proč tedy najednou tato douška? Z názvu příspěvku je zřejmé, že tentokrát jde o nález přece jen mimořádný. V kalifornské zoologické zahradě v San Francisku (USA) zahynula na toxoplazmózu jedna nebohá samička koaly. Toxoplazmy měla rozeseté ve všech orgánech, které jí byly při pitvě vyjmuty (mozek, srdce, játra, slezina, mízní uzliny, ledviny, močový měchýř i nadledvinky). Bezpečně to prokázalo histologické vyšetření. Zřejmě se nakazila oocystami s potravou potřísněnou výkaly všudypřítomných koček. Koalové budou na toxoplazmózu asi mimořádně citliví. Takže – kdo má doma koalu, pozor na kočky! (Journal of Zoo and Wildlife Medicine 22, 348, 1991)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Veterinární medicína

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...