mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Tisíc podob změny

 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 319, 2016/6
 |  Téma: Průmysl 4.0

Svět se mění. Uznávám, je to poněkud banální konstatování. Svět se měnil v kambriu, za renesance i během normalizace, byť ony změny měly pokaždé jinou podobu a dynamiku. Ale čas od času není od věci kontinuum změn nahlédnout shora a uvědomit si, co se kolem nás a s námi vlastně děje. Pokusit se charakter probíhajících změn popsat a domyslet jejich důsledky.

Změny, jimž věnujeme ústřední téma tohoto čísla, bývají označovány za čtvrtou průmyslovou revoluci, případně průmysl 4.0 – stejné jméno nese i národní iniciativa, jejímž koordinátorem je prof. Vladimír Mařík, autor úvodního textu (Vesmír 95, 338, 2016/6).

Proč se přírodovědný časopis věnuje průmyslu?

Protože svět není diskrétně rozdělen do sfér s neproniknutelnými hranicemi: věda, průmysl, umění… Věda je hybatelkou popisovaných změn. Nebýt práce nesčetných fyziků, informatiků či kybernetiků, o žádné revoluci bychom se dnes nebavili, nemluvě o vzdálenějších mezioborových inspiracích, díky nimž například evoluční biologie ovlivnila vývoj algoritmů využívaných v umělé inteligenci.

A věda se zpětně vlivem čtvrté průmyslové revoluce promění. Už dnes jsou ve fyzice, astronomii či biologii uskutečňovány projekty nemyslitelné bez možnosti sbírat, ukládat a zpracovávat obrovské objemy dat. Tam, kde dříve pracovaly desítky laborantů s pipetami, nyní svými barevnými diodami poblikává bílá krabička s dotykovým displejem. Trojrozměrné uspořádání molekul proteinů či RNA, stejně jako proudění kapalin nebo změny četnosti genu v populaci vědci studují ve virtuálním prostředí nul a jedniček, s řešením některých úkolů pomáhají nadšenci propojení napříč kontinenty v on-line světě.

Klíčovými slovy průmyslu 4.0 jsou digitalizace, automatizace, robotizace, distribuované systémy, rozšířená realita, velká data, aditivní výroba…To vše bezprostředně proměňuje i způsob, jakým se dnes dělá a v budoucnu bude dělat věda.

Rozsah velkých přírodních a společenských proměn bývá často patrný až ze zpětného pohledu. Neolitická revoluce neobrátila staré pořádky vzhůru nohama ze dne na den, a když Michael Faraday formuloval zákon elektromagnetické indukce, sotva si dovedl představit míru jeho budoucího uplatnění. (Faradayova odpověď na dotaz ministra financí Williama Gladstona, k čemu že je něco takového dobré: „Netuším, pane, ale jednou to jistě budete moci zdanit,“ je bohužel zřejmě apokryfní.)

Změna, která přichází, bude podle všeho dramatická, byť bude rozložena do let a desetiletí. Svět, do kterého se zítra probudíme, se od toho dnešního nijak zásadně lišit nebude. Ale cosi bublá pod povrchem. (Mají-li pravdu odborníci věnující se kolapsům, bublá toho pod povrchem trochu více, ale to je jiné téma.) Až se za dvacet, třicet let ohlédneme přes rameno, bude pro nás dnes prožívaná skutečnost v mnohém nerozlišitelná od 19. století. O tom, co spatří naši potomci, ani nemluvě. Generace letošních maturantů si už sotva umí představit svět pevných linek coby nejrychlejšího komunikačního prostředku, kalkulaček coby nejmocnějšího výpočetního nástroje a knižních encyklopedií coby nejdostupnějšího zdroje informací.

Roboti na titulní straně symbolizují jen část probíhajících změn, a to ještě tu méně podstatnou. To hlavní se obrazem vyjadřuje obtížně, jak už to u virtuálních, komplexních a systémových jevů bývá. Autoři článků v tomto čísle se shodují, že revoluční podstata změny nespočívá v samotných technologiích, ale ve způsobu myšlení, v přístupu k práci. A změny, které průmysl 4.0 charakterizují, zdaleka nekončí za továrními vraty. Ovlivní školství, pracovní trh, podobu měst i zemědělství. V březnovém čísle jsme v rubrice Vertikála připomněli fiktivní rozhovor Miroslava Holuba s „jistým čtenářem“ z roku 1956:

Jistý čtenář: „Už zase turbina? Víte, já mám dojem, že takové ty věci jako stroje v dolech a výroba antibiotik a … a generátory a letadla, to že prostě do Vesmíru nepatří. Protože Vesmír – to má být o přírodě, o rostlinách, o zvířatech, o minerálech a tak.“

Po krátkém dialogu o tradici a o tom, jaká témata do Vesmíru patří a nepatří, redaktor uzavírá: „Já myslím, že bychom měli hodně práce, abychom dnes ve Vesmíru zastihli tolik z národního života, z praxe a společensky významných otázek, abychom se vyrovnali tomu, co tenkrát Vesmír znamenal.“

I v roce 2016 se o to chceme a budeme pokoušet.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Průmysl 4.0
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Zlato budoucnostiuzamčeno

Do několika let dojde k rošádě na trhu práce. Určitá pracovní místa zaniknou a vynoří se nová. Nové pozice bude nutné obsadit správně vzdělanou...

Proměny práce v kybernetické éřeuzamčeno

Vize Průmyslu 4.0 odrážejí obecné směřování ke společnosti znalostí. Budou se prosazovat nové principy organizace práce, promění se role...

Čtvrtá průmyslová (r)evoluceuzamčeno

Lídři světové ekonomiky, manažeři průmyslových podniků, akademická veřejnost i odboráři ve všech průmyslově vyspělých zemích čím dál víc upírají...

Paralelní svět digitálních dvojčatuzamčeno

Nové technologie umožňují vyrábět produkty šité na míru konkrétním zákazníkům s donedávna nemyslitelnou efektivitou. Evropa díky tomu může získat...

Bezpečnost v systémech Průmyslu 4.0

Pokud se podíváme na historický vývoj průmyslu až po dnes probíhající čtvrtou průmyslovou revoluci, označovanou také jako Průmysl 4.0, můžeme...

Průmysl 4.0 a udržitelný rozvoj územních celků

Při diskusi o konceptu Průmyslu 4.0 je nutno si uvědomit, že žádný výrobní závod nemůže existovat odděleně od svého okolí. Přístup Průmyslu 4.0...

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...