Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Těžké volby před americkou fyzikou elementárních částic

Publikováno: Vesmír 79, 353, 2000/6
Rubrika: Aktuality

„...Existuje spousta otázek, zda si komunita [vědců zabývajících se fyzikou vysokých energií] skutečně zaslouží částku, o niž žádá“, říká Michael Lubell z Americké fyzikální společnosti. Oblasti fyziky, které kdysi zdaleka nebyly módní, získaly větší podporu - např. fyzika pevné fáze bude mít prospěch ze současné iniciativy prezidenta Clintona v oblasti nanotechnologií. Rozpočet pro fyziku vysokých energií je již několik let zmražen a způsobil podstatnou redukci stavu ve dvou největších laboratořích fyziky elementárních částic - ve Stanfordském středisku lineárního urychlovače (SLAC) a v kalifornském Fermilabu. Nejde o takovou maličkost, jako že v rozpočtu na příští rok se každé z laboratoří nedostává 50 milionů dolarů (ostatně částicoví fyzici mají v Kongresu mocnou lobby a illinoiský senátor republikán Dennis Hastert, v jehož obvodě Fermilab je, přesvědčil minulý rok Kongres, že má této laboratoři 18 milionů dolarů přihodit!).

Američtí fyzici vysokých energií se snaží prosadit stavbu urychlovače, v němž by se srážely svazky pozitronů a elektronů (Next Linear Collider - NLC) a jehož projektové náklady dosahují astronomických 5 miliard dolarů. Střízlivě uvažující fyzici nepokládají za reálné, že by se podařilo v nejbližší době ve federálním rozpočtu takto vysokou položku prosadit (Nature 404, 909, 2000). Připomeňme, že americký Kongres dovede být radikální: nejenže před lety zastavil již započatou stavbu supravodivého „superkolajderu“ (SSC) v Texasu, ale např. ořezal o třetinu i rozpočet programu termojaderné fúze. NLC není jediným projektem amerických fyziků, a protože musejí dokončit již probíhající experimenty, bude rozhodování čeho se vzdát velmi těžké.

Je to také argument pro větší mezinárodní spolupráci v základním výzkumu. Je pozoruhodné, že tak dlouho přežívají „národní megaprojekty“, které mají dokumentovat superioritu a vyspělost toho kterého státu. Ve Francii probíhal podobný boj o státní prostředky při zvažování, zda postavit francouzský zdroj synchrotronového záření Soleil. Claude Allègre, který tvrdě prosazoval, aby se Francie připojila k britskému projektu, a vyčlenil ze státního rozpočtu 350 milionů FF, si tím vědeckou komunitu rozhodně nenaklonil. (Po odvolání Allègra z funkce ministra pro výzkum a školství se tato otázka znovu vrátila k projednání, snad jako gesto vstřícnosti nového ministra vůči vědecké obci.)

A jak to je s nanotechnologickou iniciativou prezidenta Clintona? Návrh rozpočtu na rok 2001 požaduje zvýšit rozpočet na nanotechnologie o 227 milionů dolarů (celkem tedy na 497 milionů dolarů). 70 % tohoto navýšení by měly dostat univerzity s cílem vytvořit generaci vědců zběhlých v těchto oblastech. Z celkové částky by nejvíce rozdělovala grantová agentura NSF (217 milionů dolarů), Ministerstvo obrany (110), Ministerstvo energetiky (96), Národní ústavy zdraví (NIH, 36), NASA (20) a Ministerstvo obchodu (18). Pro iniciativu je důležité i to, že Kongres je nanotechnologiím nakloněn. Vědci se také snaží: Někdy na přelomu března a dubna uspořádal senátní výbor pro vědu a technologie instruktáž pro senátory, jíž se zúčastnili kromě jiných Richard E. Smalley (Rice University) a Don Eigler z IBM. V rámečku na předchozí stránce uvádím úryvky z jejich vystoupení tak, jak je zaznamenal Bulletin pro vědní politiku Amerického institutu pro fyziku (AIP).

Jestliže se očekává, že nanotechnologie budou pro techniku znamenat podobný zlom, jaký znamenaly biotechnologie pro zemědělství či pro medicínu, byla by škoda, kdybychom tuto výzvu zmeškali.

Richard E. Smalley (nositel Nobelovy ceny za chemii)

Don Eigler (Almadenské výzkumné středisko IBM)

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2000_V353-354.pdf (131 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky