mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Teroristé a běženci1)

 |  3. 11. 2016
 |  Vesmír 95, 662, 2016/11

„Důležitější než odpověď je způsob myšlení. A vůle k nezapomnění, že velká selhání v dějinách často nezpůsobila chybná politika, nýbrž v důsledku neschopnost vymanit se ze starých předsudků a orientovat se podle aktuálních mentálních map,“ říká v úvodu ke knize rozhovorů Karel Hvížďala.

Doufám, že čtenář Hvížďalovy knihy rozhovorů ocení i tazatele: jeho otázky nebyly banální, ba riskoval i nesouhlas zpovídaných. Věřím, že ocení šířku prezentovaných postojů: od skeptického knížete přes zlomyslného pragmatika až po filosofa, naznačujícího, jak bránit hodnoty západního světa. A že ocení také, jak se mu nádavkem dostalo i mnoho nebanálních faktů.

Zejména o Rusku, starém i novém. I o tom „věčném“, které se nemění. Jak s ním vyjdeme, záleží na politicích, na voličích, na nás.

Také o Evropě a utečencích. Bylo v této knize řečeno snad úplně všechno, co se do uzávěrky stačilo vyjevit. Bylo ale řečeno opravdu všechno?

Otázka ochrany hranic schengenského prostoru není totiž technická. Filosof v knize sice říká: „Vůbec tu nejde o nějakou ochranu hranic, ale o ochranu hodnot; což je mnohem obtížnější...“, ale já si myslím, že obě ochrany souvisejí víc, než je nám milé.

Relativně účinná politická, koneckonců vždycky mocenská řešení krize lze v Evropě samé hledat a nalézat vskutku jen v tak či onak ohraničeném prostoru (hranice schengenské, či státní?). Jak konkrétně ochranu ohraničenosti zařídit: právě na to se v závěru knihy chci ptát a moje otázka nebude ani řečnická, ani provokativní: opravdu netuším, jak zajistit neprostupnost jakýchkoli evropských hranic. Všichni o ní totiž mluví jako o dosažitelném cíli, bez kterého se krize nevyřeší. Nevěřím, že je to možné. Anebo snad to možné je, ale za dlouhou dobu a nepředstavitelně vysokou cenu.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Petr Pithart

Doc. JUDr. Petr Pithart (*1941) absolvoval Právnickou fakultu UK, pracoval jako redaktor Literárních novin, byl tajemníkem interdisciplinárního týmu ČSAV pro reformu politického systému. Po vyhození z fakulty byl nucen předčasně ukončit pobyt na St. Anthony’s College v Oxfordu. Je signatářem Charty 77, byl spolueditorem Masarykova sborníku a sborníku o Tolerančním patentu. Po listopadu 1989 působil ve vrcholných politických funkcích. Jako historika a politologa jej zajímá soudobý nacionalismus.
Pithart Petr

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...