Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Tenisák ve vědě?

 |  5. 2. 2001
 |  Vesmír 80, 116, 2001/2

Encyklopedie nás poučí, že principem tenisu je zahrát míček o průměru 63,5 mm až 66,7 mm raketou přes síť tak, aby ho protihráč nemohl správně vrátit zpět na soupeřovo pole. Podle rychlosti míčku po jeho odrazu se povrchy dvorců dělí na pomalé (antuku) a rychlé (trávu, beton, asfalt, palubovku či umělé povrchy jako tartan).

Tenisoví odborníci si uvědomili, že servisy začínají být v profesionálním sportu tak rychlé, že by zanedlouho bylo nemožné míček vrátit. Proto začali hledat řešení. Mají jím být – větší míčky. Mezinárodní tenisová federace najala vědce, aby otestovali nové míčky, které jsou o šest procent větší než ty dosud používané. Jejich váha zůstává stejná.

Pracovníci Univerzity v Sheffieldu se do míčků pustili s pomocí špičkové techniky. Studovali odraz na raketě, míčky létaly v aerodynamickém tunelu i na simulovaných dvorcích. Ukázalo se, že větší míčky opravdu poskytují hráčům delší dobu na to, aby stačili reagovat. Při servisu rychlostí 190 kilometrů v hodině získá hráč navíc 16 milisekund!

Pak si míčky ověřovalo devět tenistů z univerzity. Osmi z nich zpomalení vyhovovalo, přičemž hry, sady i samotný zápas se nijak neprodloužily. Jediný nespokojený byl tenista, který ve své hře spoléhá na prudké servisy.

Odborníci doufají, že se hra většími míčky stane zajímavější. Co prý je to za tenis, když vidíte jen úder. Od ledna chce Mezinárodní tenisová federace povolit větší míčky všude, kde to bude výhodné. Pak by se mělo rozhodnout, zda větší „tenisák“ zcela ovládne světový tenis.

Ne všichni jsou pochopitelně pro. Zástupce Britské tenisové asociace si myslí, že pomalejší tenis by poškodil turnaj ve Wimbledonu, který je podle něj proslulý právě prudkou hrou.

Mezinárodní tenisová federace namítá, že jestliže se bude dál pokračovat v dosavadním trendu, pak výkonnější, rychlejší a silnější hráči budou používat takové údery, na které už jejich soupeři nebudou umět zareagovat.

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivo Budil

Mgr. Ivo Budil (*1933-2007) vystudoval žurnalistiku na filozoficko-historické fakultě UK, v letech 1955–1974 pracoval v čs. rozhlasu, od roku 1980 do roku 1990 pracoval v redakci Vesmíru. V roce 1990 se vrátil do Čs. rozhlasu, kde připravoval zejména pořad Meteor, později pracoval v radiu Leonardo. Zemřel 24.10.2007

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...