Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Svět měst

Jiří Hrůza: Svět měst

Academia, Praha 2014, 716 stran, ISBN: 978-80-200-1808-3.

Publikováno: Vesmír 94, 181, 2015/3
Rubrika: Nad knihou

Víc než kdy jindy platí, že město je vše, co máme. Tak zní slavný bonmot (z textu Co se stalo urbanismu) ještě slavnějšího architekta jménem Rem Koolhaas. Reaguje tak na urbanizaci, která probíhá urputně ve větší části světa a na s ní spojený úpadek venkova, jeho vylidňování a ztrátu či proměnu jeho funkcí (změny jsou to stejně důsažné jako růst megalopolí, jen jsou méně viditelné). Shrnuje i situaci, kdy poprvé v dějinách lidstva větší část obyvatel planety žije ve městech či v městských oblastech a toto procento stále narůstá. Lze tak oprávněně říci, že náš – lidský – svět je svět měst.

Myšlenky o růstu měst i přibývání jejich obyvatel prostupují dlouho očekávanou velkou monografií o dějinách měst uznávaného urbanisty a historika Jiřího Hrůzy s názvem Svět měst, která vyšla v roce 2014. Se svými sedmi sty stranami většího formátu je to skutečně monumentální počin, shrnující celoživotní úsilí. Nejde pochopitelně o první knihu tohoto autora, naopak, již v roce 1965 vydal téměř stejně velkou knihu Teorie města, v níž také shrnuje poznatky o vzniku, dějinách a podobě měst světa. Je dobře, že současná kniha se od své obsáhlé předchůdkyně odlišuje. Autor v ní poctivě zohlednil a mimořádně pečlivě zapracoval vývoj názorů na město za padesát uplynulých let. Je pro všechny velká ztráta, že Jiří Hrůza již nic dalšího nenapíše, zemřel před vydáním této knihy.

Město je umělý svět, v němž můžeme mít v noci světlo i v zimě teplo. Lidé si ho tvoří podle svých představ – v opaku ke světu přírodnímu – a to je nejsilněji vidět právě od (evropského) novověku, kdy začala vznikat různá ideální města a představy o nich, a zcela zřetelně pak od 19. století až po dnešek. Od novověku rapidně roste důležitost měst, plyne z toho, že jsme více než dříve městskou civilizací. Civilizace ale vždy byly a jsou jen městské, to je důležité si uvědomit, a předkládaná kniha tomuto porozumění napomáhá více než kterákoli jiná.

První zhruba dvě třetiny knihy tvoří – a to téměř doslovně – dějiny světa, napsané samozřejmě jako dějiny měst. Civilizaci za civilizací, kulturu za kulturou od starých Egypťanů a Sumerů po světové metropole 19. století odvíjí kniha příběh měst. V charakteristickém a velice podařeném a čtenářsky vděčném propojení textu s obrazovou přílohou se tak čtenář seznamuje s původem měst, s nejstaršími známými příklady, s podobou měst u jednotlivých kultur, s typy měst. To vše vždy v textu a na doprovodné ilustraci, schématu, půdorysu apod. Záběr je skutečně globální: Egypt, Blízký východ, Afrika, celá Asie, předkolumbovská Amerika, celý antický svět, středověk, islámský svět, raný novověk, svět kolonií, průmyslový věk.

Co se týká zmíněného obrazového doprovodu, netvoří ho ani jediná fotografie – což je vlastně dobře, fotografií je všude dost – nýbrž jen perokresby, v případě, kdy je třeba, doplněné modrou barvou vodní plochy. Výhodou kresby nad fotografií je, že její autor má plnou kontrolu nad tím, co zobrazuje, zobrazí tedy jen to, co je třeba. Většinou jde o půdorysy a plány, někdy o pohledy, nárysy, perspektivy či celkové veduty. Ke každé ilustraci přináleží většinou dosti obsažný popisek a tato koncepce utváří jedinečný charakter knihy. Lze se jí totiž probírat nejen tak, že ji člověk soustavně čte (tento způsob jistě užijí odborníci či studenti), nýbrž i prostě tak, že budeme knihou listovat a studovat si jednotlivé ilustrace s popisky a strávíme tím například mnoho krásných večerů.

Poslední přibližně třetina knihy je věnována 20. století a současnému hledání podoby města. Zatímco charakter knihy – spojení textu s ilustrací – zůstává nezměněn, materiál již není členěn na jednotlivé civilizace, nýbrž se spíše chronologicky odvíjí drama 20. století. Je to čtení místy strhující, někdy až děsivé.

Na počátku zmíněný bonmot pro západní civilizaci platí ještě i jinak, než jak bylo zmíněno. Město je vše, co máme, i proto, že velmi často zde společnost již nevěří v žádný „onen svět“ (nebe, ráj či něco obdobného), a tak je o to větší důraz logicky kladen na svět vezdejší, tedy nejčastěji právě na města. Nevěříme-li již na příchod „nového Jeruzaléma“, není důležitějších míst na zemi než měst, v nichž trávíme svůj čas od narození do smrti. A dějiny měst tomu skutečně odpovídají.

Za posledních více než sto let vidíme rozvoj a proměny velkoměst, vznik megalopolí, reakci v podobě tzv. zahradních měst, suburbanizace, shledáváme rozmanitá řešení různých avantgard, odvrat od měst a opětovný příklon k nim, raketovou urbanizaci třetího světa a v jiných částech světa naopak vylidňování měst. Na samém konci zřetelně zjišťujeme, jak jsou pro nás města důležitá, ztratili jsme však téměř veškerou jistotu o tom, jak by měla vypadat, jakým směrem by se měla ubírat jejich stavba, jejich proměny, jaké je ono ideální – lidské – prostředí, které by měla města ztělesňovat. O tomto složitém hledání je poslední, asi nejzajímavější část knihy. Jiří Hrůza v ní díky zkušenému a opatrnému zraku probírá jednotlivé trendy a možnosti světových měst. Je to čtení velice zajímavé, protože se týká každého z nás, dotýká se toho, kde a jak budeme anebo můžeme žít.

Zásluhou Jiřího Hrůzy (a ilustrátora Karla Marholda) tak vzniklo dílo, které bude pro příštích mnoho let představovat studnici poznatků, vodítko k porozumění i inspiraci pro přemýšlení o našem světě měst. Doufejme, že si najde mnoho čtenářů. Jednoznačně si to zaslouží.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201503_181.pdf (183 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky