Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

STEVE JONES: Jazyk genů. Biologie, historie, evoluční budoucnost

Nakladatelství Paseka, Praha – Litomyšl 1996; 285 stran, doporučená cena 139 Kč, ISBN 80-7185-069-1
Publikováno: Vesmír 76, 71, 1997/2
Obor: Genetika
Rubrika: Nad knihou

Když mne nakladatelství požádalo, abych lektoroval český překlad, netušil jsem, jakou radost mi ta práce přinese. S. Jones, znamenitý odborník a učitel, píše nejen o objevech a badatelských úspěších soudobé genetiky, ale i o jejích úskalích. Nejde o zasvěcený pohled odborníka, nýbrž o podnětný počin polyhistoricky zaměřeného přírodovědce s širokým kulturním povědomím, obdařeného schopností populárně objasnit i specializované molekulárněbiologické problémy téměř bez použití odborných termínů. S každou další stránkou knihy o genetických aspektech historického vývoje člověka a o genetickém podkladu evoluce živých organizmů jsem se nechal vtahovat jak do odborné problematiky, tak do způsobu, jímž ji autor objasňuje.

Zabývá se úlohou genetické podstaty živých organizmů v evoluci živé hmoty v nejširším slova smyslu, a v historickém vývoji člověka zejména. Právě s ohledem na kvalitativně i kvantitativně rostoucí molekulárněgenetické poznatky o člověku je významné autorovo přesvědčení o nezbytnosti rozvíjení eugeniky a o nutnosti odborně i společensky se vyrovnat s historicky podmíněnými zábranami v tomto směru. Za stěžejní proto pokládám třináctou kapitolu „Bratránci pod kůží“, v níž se píše o historii genetické apologetiky rasizmu a rasistických ideologických teorií a o úloze současných molekulárněgenetických poznatků o člověku, které tyto pseudovědecké předsudky jednoznačně vyvracejí. Krom toho autor upozorňuje i na etické problémy molekulárněgenetického studia člověka a genového inženýrství vůbec, na riziko zneužívat tyto poznatky k diskriminaci dědičně stigmatizovaných jedinců a rodin, – a to nejen z „principiálních“ biologických příčin, ale i ze společensky obecně akceptovatelných ekonomických důvodů. Zaujala mne Jonesova kritika redukcionizmu, který mnohdy v současné moderní biologii převládá (kritika přesvědčení, že porozumět něčemu znamená rozebrat to na jednotlivé kousky). Molekulární biologie, která zkoumá dílčí životní procesy v živé hmotě na nejelementárnější fyzikálněchemické úrovni, je redukcionistickým myšlenkovým přístupem zatížena ze všech moderních biologických disciplin nejvíce, a proto oceňuji odlišný, v pravém slova smyslu syntetický pohled Steve Jonese. Kniha Jazyk genů vyšla ve výborném českém překladu J. Martince a L. Snížka.

Diskuse

Žádné příspěvky