Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Statistika v identifikační genetice

< předchozí | seriál: Zákony a DNA | další >
Publikováno: Vesmír 91, 481, 2012/9
Rubrika: Glosy

Než může genetik provádějící identifikační analýzu DNA prohlásit, že výsledky analýzy dokáže identifikovat donora biologického materiálu či otce dítěte, musí pomocí statistických výpočtů ověřit a demonstrovat, že zjištěné DNA profily jsou v rámci populace dostatečně diskriminující. Někteří praktikující genetici však tento krok statistického ověření kvality výsledku bez uzardění vynechávají, což má za následek to, že jsou dětem do rodného listu zapisováni nebiologičtí otcové či se za mřížemi ocitají nevinné osoby. Vynechání statistiky není z vědeckého hlediska obhajitelné, neboť pokud je zjištěný DNA profil v dané populaci relativně běžný (což zjistíme právě statistickým výpočtem), můžeme v některých případech k neznámé biologické stopě „přiřadit“ více pachatelů, popřípadě můžeme dítěti „vybrat“ více platičů alimentů. Pokud naopak zjistíme, že je ověřovaný DNA profil vzácný, stává se genetický důkaz mnohem silnějším.

Pro statistické vyhodnocení výsledků DNA analýz je proto naprosto nezbytné mít k dispozici data z populačních studií provedených na konkrétní populaci, z níž pochází náš „pachatel“ trestného činu či početí. Při statistickém vyhodnocování shody je třeba dále zohlednit, zda náš závěr zahrnuje i příbuzné osoby. Například bratři, bratranci, dědové a vnuci z jedné rodiny mají DNA profily podobnější než nepříbuzní jedinci. Pokud chceme být akurátní, můžeme do výpočtů zahrnout i pravděpodobnost laboratorní chyby, imbrední faktor, možnost kontaminace vzorku, počet donorů biologického materiálu u smíšených stop, velikost DNA databáze, kde byla nalezena shoda či pravděpodobnost falešně pozitivního výsledku a korelaci zjištěného pravděpodobnostního poměru s původními očekáváními.

Alfou a omegou pro správné vyhodnocení výsledků analýzy DNA jsou již zmíněná data z populačních studií. Pro většinovou českou populaci jsou data publikována, a pokud se náš genetik odhodlá ke statistickému ověření výsledku a použije odpovídající vzoreček pro výpočet, měl by se dostat ke správnému výsledku. Problém však nastane ve chvíli, kdy se do „spárů“ genetiků dostanou vzorky, kde je donorem (či předpokládaným donorem) příslušník romské menšiny. V odborné literatuře totiž neexistují žádné publikace týkající se populačních genetických studií provedených pro Romy žijící v České republice. Z důvodu neexistence relevantních dat a za předpokladu vyššího stupně imbrednosti lze dovodit, že při provádění identifikační DNA analýzy v rámci paternitních a trestních věcí je použitím neromských populačních dat romská menšina významně poškozována. Nelze totiž provést korektní statistické vyhodnocení výsledků, a tudíž může docházet k falešně pozitivním průkazům otcovství či falešným DNA identifikacím s následným odsouzením nevinného člověka a nepotrestáním pachatele trestného činu. Při přijetí této argumentace je jasné, že provedení populační studie je nutné realizovat nejen s ohledem na potřeby jednoznačné identifikace osob, ale i s ohledem na Ústavou garantovaná práva všech občanů naší republiky.

Abych nemohl být obviňován z toho, že pouze kritizuji a nic nedělám, tak jsme spolu s kolegou z Pedagogické fakulty UK připravili projekt „Genetická populační studie romské menšiny v ČR“ a před pár týdny ho podali do veřejné soutěže vyhlášené Ministerstvem vnitra v programu bezpečnostního výzkumu. Pokud si však statisticky zhodnotím naše šance na přidělení prostředků na výzkum, zjistím, že mnohem pravděpodobnějším zdrojem financí na výzkum je výhra hlavní ceny v loterii, kde jsme si vůbec nekoupili los. Důvodem je nejen vysoký počet žadatelů, ale také míra prolobování a animozity, což však jsou jevy společné snad všem tuzemským poskytovatelům grantových peněz na výzkum a vývoj. Možná jsem ale zbytečným pesimistou a na rozdíl od let minulých bude hlavním hodnotitelem našeho projektu člověk nepodjatý, vzdělaný a znalý nejen populační a identifikační genetiky, ale i rozdílů mezi žuže Roma a degeša Roma či percentuálního zastoupení slovenských, olašských, maďarských a Sinti Romů. Bohužel se však obávám i toho, že v odůvodnění odmítnutí našeho projektu by mohlo být zmíněno, že při posledním sčítání lidu z března 2011 se k romské národnosti v Česku přihlásilo pouze 13 150 lidí, takže pro takto malou skupinu osob není nutné jakoukoli populační studii zpracovávat. Skoro mne mrzí, že jsem se tak jako 15 070 obyvatel nepřihlásil k náboženství Rytířů Jedi z kultovního filmu Hvězdné války. Mohl bych pak hrdiny požádat o pomoc při boji s Temnou stranou Síly.

Soubory

článek ve formátu pdf: 201209_480-482.pdf (189 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky