Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Staroegyptské lékařství – věda i umění

JAMES P. ALLEN: The Art of Medicine in Ancient Egypt, New York, The Metropolitan Museum of Art, N 1588391701; Yale University Press, New Haven, London 2005, 115 stran, ISBN 1588391701 a 0300107285
Publikováno: Vesmír 86, 459, 2007/7
Rubrika: Nad knihou

Staroegyptské lékařství představila veřejnosti stejnojmenná výstava Metropolitního muzea umění v New Yorku, která se konala od 13. 9. 2005 do 15. 1. 2006. K ní byla vydána tato kniha jako katalog. Výstavu sestavil výhradně ze sbírkových fondů muzea kurátor oddělení egyptského umění J. P. Allen. Expo náty se mu podařilo doplnit i papyrem Edwina Smitha z místnosti vzácných knih Lékařské akademie New Yorku, který byl vystaven po více než půlstoleté přestávce.

Ve stručné úvodní kapitole probírá autor jednotlivé části výstavy – nazvané „Prevence“, „Narození a dětství“, „Úrazy“, „Léčení“ a „Lékaři“ – v rámci základních poznatků o staroegyptském lékařství. Zmiňuje různá nebezpečí ohrožující zdraví starých Egypťanů, která je zároveň podnítila k zahrnutí léčebných aspektů nebo motivů do egyptského umění každodenního života. Staroegyptské lékařství bylo nejen počínající vědou, ale i uměním, a tyto dvě složky jsou od sebe neoddělitelné. Protože fyzické příčiny většiny chorob zůstávaly neznámé, přičítali je nadpřirozeným silám a snažili se naklonit si je magickými zaříkadly.

V prevenci nemocí se uplatňovala čistota zprostředkovaná vodou, nátěry očních víček mastí s leštěncem olověným (galenitem), ochranní bohové a amulety, jak dokládají exponáty.

Z prostředků zajišťujících zdárný porod a dětství upozorňuje autor na pazourkové nože tvaru rybího ocasu, používané nejspíše k řezání pupečníku, a magické srpkovité nože ze slonoviny, dále ochranná božstva na pohárcích k výživě kojenců nebo nádobky na mateřské mléko.

Úrazy dokumentují rentgenogramy mumie Nesiamuna z Dér el-Bahrí (kolem 700 let př. n. l.), zásah operatéra na jednom z portrétů mumií z Fajúmu (kolem r. 160 n. l.), reliéf bojové scény Nové říše a nálezy zbraní i štítu.

Léčbu zajišťovaly přírodní prostředky jako med, šťáva z granátových jablek, kořeny lotosů a extrakt z máku (opium), vše doložené tvary, nápisy nebo výzdobou různých nádobek. I v léčení se uplatňovala magie, jak dokazuje libační (obětní) miska (datování je uvedeno v textu [s. 12] jako „předdynastická doba“, v katalogu [s. 48] jako 1. dynastie). Nejskvělejším dokladem je však Metternichova stéla (viz dále).

Lékaři jsou připomenuti nápisy na nádobkách (Harchebi) nebo sochami (Juni), stejně jako jejich zbožněný patron Imhotep.

V kapitolce „Dědictví staroegyptského lékařství“ zdůrazňuje lékařský poradce Oddělení egyptského umění David T. Miniberg údajnou nápadnou podobnost základních principů dnešního lékařství a staroegyptské medicíny, jejímž je odkazem. Je to podle něho patrno např. ze systematického třídění postupu vyšetřování od anamnézy přes fyzické vyšetření k stanovení diagnózy a příslušné léčby. V „nerovnováze“ patologické substance wahedu v organizmu (jejíž nerovnováha však není nikde doložená!) spatřuje analogii starořecké nauky o úloze čtyř základních tělesných tekutin v patogenezi. V polévání magických stél vodou, která je pak vypita nemocným, dokonce spatřuje princip blízký vakcinaci – ochranu před zevní hrozbou. Vedle toho autor uvádí některé základní rysy staroegyptské medicíny jako spoluúčast magie, chirurgické i medikamentózní způsoby léčby, dozimetrii léčiv aj.

Katalog obsahuje fotografie a podrobné popisy s výstižnou interpretací šedesáti exponátů výstavy. Z nich je největší pozornost věnována Metternichově stéle, pocházející z 30. dynastie (360–343 př. n. l.) z chrámu býka Mnevise v Heliopoli, odkud se dostala do Alexandrie, kde byla objevena počátkem 19. stol. n. l. V roce 1828 ji egyptský místokrál Mohammad Álí věnoval rakouskému kancléři Lotharu Metternichovi, který ji uložil do své sbírky starožitností na zámku Kynžvartu. V třicátých letech minulého století ji jeho dědicové prodali Metropolitnímu muzeu umění. Její povrch je hustě popsán magickými texty a vyobrazeními boha Hora jako dítěte přemáhajícího v boji nebezpečné bytosti. Ikonografický i textový obsah přibližuje série podrobných snímků, vyčerpávající popis a překlady všech textů.

Posledním exponátem výstavy se stal vynikající doklad racionálního myšlení svého autora, papyrus amerického sběratele Edwina Smitha zakoupený v Luxoru v roce 1862. Původně šlo o svitek, Smithem rozdělený na jednotlivé listy se 17 sloupci textu na lícní straně (averzu) a pěti na rubové straně (reverzu). Obsahují „znalost získanou z praktické zkušenosti“ u 48 případů často těžkých poranění hlavy a horní části trupu. Jejich popisy jsou členěny na název, vyšetření, prognózu a léčbu. Faksimile hieratického textu doprovází jeho soudobý anglický překlad. Určitý rozpor je v tom, že zachovaný text papyru pochází z 16. či 17. dynastie (kolem 1600 př. n. l.), z doby plné bojů, takže byl někdy interpretován jako příručka pro potřeby vojenského chirurga. Forma jazyka a písařovy chyby však naznačují, že jde o opis díla o 200–300 let staršího (dříve se dokonce soudilo na původ ve Staré říši).

Soubory

článek v souboru pdf: 200707_V459-463.pdf (331 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky