Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Šrámy v krajině a průmyslové milníky

Průmyslové dědictví v projektu IBA Fürst-Pückler-Land 2000–2010

Publikováno: Vesmír 88, 758, 2009/11
Rubrika: Architektura

Mezinárodní stavební výstavy IBA (Internationale Bauaustellung) mají v Německu tradici od začátku 20. století. Jejich cílem vždy bylo hledání vyhraněných a nepřehlédnutelných cest k řešení kritických společenských problémů, spjatých s projektováním a výstavbou lidských sídel a tvorbou krajiny.

architektonického myšlení, důraz byl kladen na uskutečnitelnost projektů.První výstava IBA proběhla už v letech 1901 až 1914 v Darmstadtu. Roku 1927 následovala IBA ve Stuttgartu, kde sedmnáct architektů z různých zemí rozvíjelo vizi moderního bydlení pro velká města. Slavná byla také berlínská IBA v letech 1980 až 1987, zaměřená na obnovu zanedbaných městských čtvrtí, tehdy legendárního Kreuzbergu. Představili se tam architekti, z nichž mnozí po následující desetiletí ovlivňovali mezinárodní architektonickou scénu. Ani tam však nešlo pouze o představení soudobých trendů Výstava sloužila jako nástroj pro řešení velmi konkrétní a jinak jen obtížně uchopitelné kulturní a sociální situace území uvnitř rozděleného města.

Historickou tradici rozvedl i další projekt IBA Emscher Park z let 1988 až 1999. Rozsahem, náročnou organizací i finančními náklady to byla do té doby největší mezinárodní stavební výstava (Vesmír 84, 178, 2005/3). S odstupem pár let se potvrzuje, že výrazně pomohla zlepšit kvalitu života v rozsáhlé oblasti Porúří, decimované útlumem výroby, ekologickými zátěžemi a nezaměstnaností.

V letech 2000 až 2010 na ni navazuje IBA Fürst-Pückler-Land ve východním Sasku. Opět se zaměřuje na aktuální a svým způsobem choulostivé téma. Vyvstalo po sjednocení Německa a připojení bývalé NDR. Oblast, nedávno ještě s významnými průmyslovými a energetickými aktivitami, během pár let jako by ztratila smysl existence. Továrny a rozlehlé povrchové doly zůstaly opuštěné. Ve srovnání s ostatními oblastmi Německa je tam podstatně nižší životní úroveň. Zdevastovaná krajina se vylidňuje, mladí se stěhují pryč.

Tématem IBA Fürst-Pückler-Land1) je tvorba krajiny a transformace negativní zkušenosti v exploatovaném území. Z rozrytých povrchových dolů a kontaminovaných průmyslových areálů mají vzniknout místa nových bezprostředních zážitků, místa s perspektivou další existence a udržitelného rozvoje. Jde o směs vizionářských představ, politických proklamací převedených do trojrozměrné podoby, experimentů propojujících budoucnost s historií. Mezními a záchytnými body rozvoje jsou pak právě místa spjatá s minulou, dnes už zaniklou průmyslovou činností. V souhrnu vzniká jeden z nejambicióznějších krajinných parků, zahrnující například nová lužická jezera s vodní hladinou o celkové rozloze 14 000 hektarů.

Mezinárodní výstava IBA Fürst-Pückler-Land je členěna na dvacet pět dílčích projektů. Každý je propojen s některým z opuštěných technických objektů, industriální stavbou či průmyslovou jizvou v krajině, kolem nichž rozvíjí spíš k budoucnosti směrované krajinářské a urbanistické záměry. Takovým symbolickým artefaktem se stává kupříkladu opuštěná obří konstrukce odstaveného dopravníku velkorypadla povrchového hnědouhelného dolu F60 v Lichterfeldu. Bývalo největším pohybujícím se strojem na světě.

Dalším záchytným místem proměny je opuštěná elektrárna ve městě Plessa z konce dvacátých let či shluk dvaadvacetimetrových cihlových věží (Biotürme) v Lauchhammeru, které kdysi sloužily k čištění kontaminované vody. Působí téměř mysticky, jako středověký hrad. Od roku 1996 jsou chráněnou kulturní památkou. Po nákladné opravě na jedné věži přibyla vyhlídka podle projektu architekta Franka Zimmermanna jako znamení, že památka žije novými aktivitami.

Informačním a návštěvnickým centrem výstavy jsou Terasy IBA, řada drobných moderních staveb v Grossräschenu nad svahem vymodelovaným těžbou hnědého uhlí. Nabízejí výhled na budoucí jezero. Jeho dno je z větší části dosud suché a zatím připomíná víc měsíční krajinu. Pár metrů stranou se nad mrtvým terénem tyčí přístavní molo, sestavené z dílů bývalých těžních strojů. Až hladina vody stoupne, budou u něj přistávat výletní loďky.

Pavilony projektované Ferdinandem Heidem podél budoucího břehu simulují situaci, jako by už sloužily letní rekreaci, s miniaturní písečnou pláží, plážovým nábytkem, terasou pro relaxaci a občerstvení. Kousek dál je ještě vyhlídka Victoria, navržená projekčním ateliérem Joswig. Navozuje futuristickou atmosféru, přestože název je odvozen od zaniklé místní továrny na brikety (Victoriahöhe), v níž se nejspíš zpracovávalo i uhlí ze zaplavovaného dolu. Svým způsobem jde o zkoušku představivosti – a také důvěry, že se vize nového krajinného parku během pár let naplní.

Projekt IBA 2000–2010 vyvolává četné diskuse a polemiky, velkorysý start přibrzdily také hospodářské problémy. Průmyslové dědictví nese dvojí poselství – negativní důsledky někdejší hospodářské činnosti jsou jakoby odrazovým můstkem k tvorbě barvotiskových futuristických vizí, které se vůči minulosti negativně vymezují. Zbytky starých technologií a připomínky průmyslových areálů začleněných do projektů přitom napomáhají osobnímu zakotvení a hlubšímu citovému vztahu. S jejich přispěním vzniká vícevrstvé prostředí – pravdivější a atraktivnější.

IBA 2000–2010 proto výrazněji přiznává i zakotvení v prožité historické zkušenosti a počítá se zachováním vybraných industriálních objektů jako dokladu dnes už zaniklé lidské činnosti, ale současně i přirozených ohnisek nového rozvoje. V jiném kontextu a s novou obrazností, většinou už jako svébytné kulturní objekty, až překvapivě obohacuje prostředí. Právě to bylo také důvodem, proč se na přelomu srpna a září v dosahu míst spjatých s realizovaným projektem sešel v nedalekém Freibergu kongres TICCIH (The International Committee for the Conservation of the Industrial Heritage). Jestliže minulá setkání mezinárodní organizace pro záchranu průmyslového dědictví bývala orientována spíš na otázky industriální archeologie, inventarizace a památkové ochrany průmyslového dědictví, tématem freiberského kongresu bylo Průmyslové dědictví: ekologie a ekonomika. Tedy i to, jak se vyrovnávat s předsudky, s důsledky lidské činnosti na životní prostředí, a přitom docenit a chránit historické a kulturní hodnoty, které mizejí. Pro zadání mezinárodního stavebního veletrhu IBA 2000–2010 k tomu přibyla ještě ambice zmírnit přetrvávající rozdíly mezi zeměmi sjednoceného Německa.

Poznámky

1) V názvu rozeznáme odvolávku na patrona projektu, významného zahradního architekta Hermanna Ludviga Heinricha von Pückler-Muskau, proslaveného zakládáním krajinných parků, z nichž ten v Bad Muskau zařadilo UNESCO na seznam světového kulturního dědictví.

Soubory

článek ve formátu pdf: 200911_758-760.pdf (342 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky