Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Správně vzhůru nohama

Publikováno: Vesmír 79, 478, 2000/8
Obor: Různé

Tak New York University sídlí na Malém rynku hned vedle Rotta, kde se místo hardware prodává lahůdkový software! Teď je všechno jiný. Jak jiný? ptá se reklama, a odpovídá hezky: třeba jako miňonky. Jinakost ve stejnosti jak jinak by to mohlo být.

To, že máme na Malém rynku New York University, jsem se dozvěděl, až když jsem se tam šel začátkem horkého května podívat na vernisáž výstavy Davida Černého. Jmenovala se Smallnes a nejlépe se prohlížela vleže, protože podstavce měly 2 × 2 × 2 centimetry a perfektně vyvedené sošky na nich byly ještě menší všechno seřazeno podél zdí jinak prázdné místnosti. A aby se k soškám jen tak nemohlo - jako v muzeu nebo na zámku - byly od diváků odděleny červenou nití, protaženou několika sty oušek zapíchnutých jehel (na výstavě ve Znojmě v r. 1991 jich prý bylo 900).

Koncem téhož horkého května začala lézt po žižkovské televizní věži černá miminka - mutanti (tam, kde bychom čekali ústa, zeje něco jako čárkový kód). Vernisáž byla vážná i veselá, zúčastnili se zástupci telekomunikací i firmy, která miminka instalovala, událost byla součástí akcí Praha 2000, přišel i pan prezident a veselí pokračovalo dlouho do noci. Jedno z babies se ocitlo i na Staroměstském náměstí (jako součást výstavy Konec světa? a znovuotevření paláce Kinských), turisti ale na něm rajtovali tak, že se muselo schovat do průjezdu.

Mezitím došlo k zavěšení viselce ze střechy budovy Filozofického ústavu AV ČR v Husově ulici (byl to nápad Centra pro teoretická studia, které pod touto střechou sídlí). Šlo o znovuzavěšení, protože viselec už shlížel na řadu měst Evropy, třeba ze střechy Moderna Museet ve Stockholmu. A v pasáži Lucerny se už předtím znovuzavěsila socha sv. Václava na koni vzhůru nohama. Jak řekl David Černý v jednom interview: „Kruci, to je ale národ kašparoidních magorů; sice tu okrádají taxikáři, ale zase se tu dělají věci, které u nás nejdou“ (řeknou si turisti, a utrhnou koni jazyk).

Někteří si myslí, že je to zneuctění památky sv. Václava (úctu k jehož poselství tedy projevíme lhostejným obdivem k jeho soše na „Václaváku“). A jiní si zase myslí, že se o sv. Václavu a o knížatech Země české dozvíme nejvíce a nejobjektivněji, změříme-li pečlivě jejich kosti. Odkaz sv. Václava český národ už dávno prošustroval, a David Černý to předvedl více než názorně.

Všechno to začalo tankem na Smíchově natřeným na růžovo dostal se do médií, poslanci to (ho) natřeli, „zlidovělo to“ - prodávala se trička a malé plastové růžové tanky. Umění vešlo do ulic a pobývá tu s námi. Tak tomu má být. Ale nemůže to být, jak to bývalo. Všechno je přece jiný. Jak jiný? Třeba jako miňonky. Jinakost ve stejnosti. Jinak by to ani umění být nemohlo.

Obrázky

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2000_V478.pdf (158 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky