Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Spory kolem genového inženýrství 1

Náboženství versus genové inženýrství
| seriál: Genové inženýrství | další >
Publikováno: Vesmír 87, 291, 2008/5

Genoví inženýři prý přenesením několika lidských genů udělali z blbouna nejapného chytrouše japného.

„Člověk je tvor, který byl stvořen na konci týdne, kdy Bůh byl již unaven,“ poznamenal kdysi poněkud jedovatě Mark Twain vycházeje z biblického textu, o nějž se opírá křesťanství, převládající nad ostatními náboženstvími jak na americkém, tak na evropském kontinentu. Shodou okolností to byli vědci právě z těchto oblastí, hlavně ze západní Evropy a USA, kteří v 19. století založili moderní nauku o biologickém vývoji a na přelomu druhého a třetího tisíciletí přispěli největší měrou k rozvoji molekulární biologie a genového inženýrství. A tak se stalo, že se v křesťanském světě tyto vědy ocitly s křesťanskou věroukou v jednom kadlubu, a měly by tudíž spolu nějakým způsobem vyjít.

Podle Bible Bůh stvořil Adama a Evu a pověřil je, aby naplnili zemi a podmanili si její obyvatele, živočichy a rostliny. Postavil je do ráje, kde mohli bezstarostně žít. Pouze okusit jablka ze stromu poznání jim pod trestem smrti zakázal. Adam s Evou se šťastně pohybovali rájem bez šatů – a bez starostí. Ty jim nastaly, až když ďábelským svodům Eva podlehla a jablko ze stromu poznání od hada přijala a také Adamovi nabídla. Bůh bezpečně poznal změnu, kterou pozření jablka vyvolalo, a vyhnal Adama i Evu z ráje do světa šírého, aby svůj chléb těžce dobývali a rodili děti v bolestech. Následkem prvotního hříchu tedy náš praotec a naše pramáti sice nezemřeli, ale byli přísně potrestáni. Titul pánů tvorstva lidé neztratili a u této své role setrvávají dodnes, i když zpočátku tomu jejich postavení příliš neodpovídalo. Také zapovězená touha po poznání jim zůstala zachována, i když, jak ukazuje historie, i nadále jim toto nutkání dělalo mnohé obtíže, zvláště když se poznání střetlo s duchem Bible. Bůh sám však již nemusel o čistotu lidského myšlení pečovat osobně, neboť církev v jeho zastoupení se o to starala sama a hříchy z poznání trestala po lidském způsobu. Nejeden zvídavý odvážlivec byl přísně potrestán, a někteří dokonce skončili na hranici.

Poslání pána tvorstva v tomto smyslu, jako kulturní dědictví, dodnes působí víceméně na každého z nás, dokonce i na ty, kteří nebyli ve víře vychováni, neboť křesťanská tradice je jedním z hlavních kořenů současné evropské a americké kultury. Pronikla i na další kontinenty, kde však mají rozhodující vliv jiná náboženství. Nelze vyloučit, že pocit pánů tvorstva by v nás vznikl, i kdyby Bible nebylo, byť se zdá, že pod vlivem alespoň některých jiných náboženství lidé svou nadřazenost tak okázale neprožívají.

Křesťanský postoj pánů tvorstva k právu modifikovat dědičné vlastnosti živých tvorů může být chápán dvojím způsobem. Tato role může být hrána buď ve smyslu božího příkazu „podmaňte si zemi a panujte nad veškerenstvem ku prospěchu lidského rodu“, nebo ve smyslu „co je božího, Bohu“ aneb „člověku nepřísluší opravovat to, co bylo Hospodinem stvořeno“. Lze snadno doložit, že druhý postoj se běžně stává příčinou striktních zamítnutí genových modifikací ze strany některých zvláště bojovných odpůrců. Například Wendy Higginsová, mluvčí Svazu za zákaz vivisekce, v souvislosti s vývojem technik genové terapie řekla: „Hra vědců na bohy a jejich hrátky s geny opic, to je morálně nepřijatelné.“ Donedávna jsem měl pocit, že první postoj, „podmaňte si přírodu ku prospěchu lidstva“, se kupodivu stává základem v poslední době spíše zdrženlivě smířlivého nazírání Vatikánu alespoň na ty modifikace, jejichž cílem je zajistit potravu pro chudé a hladovějící. Současné události bohužel nasvědčují spíše odklonu od tohoto smířlivého postoje. Aktuální zpráva, která se objevila např. v internetové verzi časopisu Respekt (www.respekt.cz, 10. 3. 2008) pod názvem Vatikán sestavil nový seznam sedmi smrtelných hříchů a také v mnoha zahraničních novinách, svědčí spíše o striktně zamítavém stanovisku. Vatikán nově zahrnul do svého seznamu sedmi smrtelných hříchů užívání drog, znečišťování životního prostředí, manipulování s genetickým materiálem a také sociální a ekonomické křivdy. V rozhovoru pro list L’Osservatore Romano představil údajně nový seznam Gianfranco Girotti, který stojí v čele jednoho z hlavních soudů papežské kurie. Bezprostředně nato se proti komentářům ohradili kardinál Miloslav Vlk a řada komentátorů z církevních novin, kteří upozornili na nesprávnou interpretaci Girottiho výroků. Nejde prý v žádném případě o nový seznam sedmi smrtelných hříchů, jak se v některých médiích objevilo, ale spíše o seznam hříchů, které tu dříve nebyly a nad kterými je třeba se zamyslet. Tyto výhrady však nic nemění na tom, že genové manipulace velmi pravděpodobně nejvyšší církevní představitelé za hříšné považují.

Při povrchním posouzení by se mohlo zdát, že nesmiřitelný postoj církve by mohl rozvoj a využívání genového inženýrství přibrzdit, ale diskuse a názory novinářů a reprezentantů aktivní veřejnosti, které se objevují na internetu, svědčí spíše o opaku. Dokonce se zdá, že zařazení mezi hříchy je pro genové inženýrství alespoň u nás spíše reklamou. Takový už je dnešní svět. Konečný efekt však bude možné posoudit až s časovým odstupem.

Soubory

článek v souboru pdf: 200805_V291.pdf (80 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky