Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Smíme vše, co umíme? Biotechnologie v medicíně

| seriál: Třetí dimenze | další >
Publikováno: Vesmír 86, 10, 2007/1
Obor: Medicína

První veřejnou besedu cyklu Třetí dimenze pořádaly Český rozhlas Leonardo a Lidová univerzita Městské knihovny v Praze 11. prosince 2006 v malém sále Městské knihovny v Praze. Sestřih vysílal Český rozhlas Leonardo v rámci pořadů Třetí dimenze a ve formátu mp3 je k stažení na webových stránkách Českého rozhlasu.

Hosty byli ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR profesorka MUDr. Eva Syková, DrSc., člen Bioetické komise Rady pro výzkum a vývoj profesor Ing. Jaroslav Petr, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby a katolický kněz a biolog Mgr. Marek Vácha, Ph.D. Besedu moderoval Robert Tamchyna z Českého rozhlasu Leonardo.

Do využití kmenových buněk jedni vkládají velké naděje, jiní se jejich používání obávají. Před námi je ještě mnoho otázek, na které neumíme jednoznačně odpovědět. Co je lidské embryo? Komu patří? A patří vůbec někomu? Kdo o něm smí rozhodovat? Jaké mají být zákony? Jak se budou kontrolovat?

Několik poznámek ze začátku diskuse (nejde o doslovný přepis)

J. P.: Co to jsou kmenové buňky? Jestliže se kmenová buňka rozdělí, osud dvou nových dceřiných buněk není stejný. Jedna zůstává podobná své „matce“ a nahradí ji, zůstává kmenovou buňkou. Druhá se vydává na novou „profesní kariéru“. Záleží na tom, jak široký rejstřík profesí si buňka může zvolit. Některé nemají moc na vybranou (například kmenové buňky ve varleti čeká jediná kariéra – být spermií). Buňky kostní dřeně mají více možností (mohou se měnit na různé typy krvinek). To jsou tzv. dospělé kmenové buňky. Jsou však buňky, které mají neuvěřitelně široký, dalo by se říci komplexní rejstřík kariér. Lidské tělo je složeno z asi 230 typů základních buněk a tyto kmenové buňky se mohou proměnit v kterýkoli z nich. Můžeme je vypěstovat z embryí, proto jim říkáme embryonální kmenové buňky. Část vědců tvrdí, že kompletní rejstřík možných osudů mají k dispozici i některé dospělé kmenové buňky. Kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro medicínu, pro uzdravení vážných chorob, nápravu škod po těžkých úrazech…

M. V.: Co to vlastně je – lidské embryo? Pokud je to „nic než“ shluk buněk, nemá cenu se o věci bavit a můžeme klidně buňky brát. Co jsem já jiného než shluk buněk? Jenomže u dospělého člověka si to nikdo netroufne říct. Vývoj je beznadějně kontinuální… při hledání počátku lidské osoby od zygoty po smrt těžko můžeme rozlišit mezi „ještě ne a už ano“. Proto bychom měli být strašlivě opatrní, když budeme sahat do embrya.

E. S.: Tato otázka není důležitá. Všichni budeme souhlasit, že okamžitě po oplození vajíčka je to jedinec, který si zaslouží veškerou úctu. My ale nezabíjíme embrya, která jsme vytvořili. Je tady jasná paralela s dárcovstvím orgánů. Jestliže přijmeme, že umírající člověk může darovat orgán, musíme také přijmout, že umírající embryo – a o jiná embrya nejde – také může darovat jednu buňku… Co bychom s embryi, která umírají, měli dělat? Bez implantace do dělohy nikdy nemohou pokračovat ve vývoji, tudíž bývají běžně spláchnuta do výlevky… To se mi nelíbí a ani se to nelíbí těm rodičům, kteří by je chtěli po velmi náročné léčbě neplodnosti raději darovat pro výzkum nebo léčbu, než aby jejich embrya skončila nevyužita.

M. V.: Samozřejmě je tady obrovský problém nadpočetných embryí, ale samotná jejich existence je „nějak špatně“, problém je, že nadpočetná embrya vůbec vznikají. Umírající člověk v žádné zemi nikdy své orgány nedává. Krom toho na rozdíl od embrya se případný dárce může ještě za svého života rozhodnout. […]

Klonování: hrozba, nebo naděje?
Diskusní večer zakončil Robert Tamchyna citátem z knihy Jaroslava Petra: Při přednáškách se mě studenti často ptají, kdo zabrání zneužití genetických modifikací, klonování a dalších biotechnologií. Pokaždé je zaskočím odpovědí, že oni sami. Jednou z vás budou tátové a mámy a vy budete rozhodovat o tom, jaký svět zanecháte svým dětem. Když jim jej nepohlídáte vy, nepohlídá jim ho nikdo. Je tedy na vás, abyste se znalostí věci a moudře rozhodovali o tom, co se nesmí nikdy stát, a které biotechnologie naopak učiní svět lepším. Musíte však celému problému důkladně rozumět, aby vás nemohli opít rohlíkem nezodpovědní hochštapleři, jimž je košile bližší než kabát a jsou ochotni pro vlastní zisk obrátit mocný potenciál biotechnologií proti lidstvu, nebo naopak ze zcela totožných důvodů přesvědčují lidstvo, aby biotechnologie zatratilo. Nebezpečné nejsou biotechnologie, nebezpečná je lidská hloupost a netečnost.
/sv/

K pořadatelům dalších besed se připojí také časopis Vesmír. Besedy budou k stažení ve formátu mp3 na www.rozhlas.cz/leonardo a v následujícím vydání Vesmíru se o nich dočtete. Konají se v malém sále Městské knihovny v Praze vždy ve středu od 19 hodin.

Soubory

článek ve formátu pdf: 200701_V007-010.pdf (326 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky