Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Slunce a schizofrenie

Budeme schizofrenii léčit rybím tukem?
Publikováno: Vesmír 79, 431, 2000/8
Obor: Medicína

Milovníci slunce vědí, že Austrálie je pro ně země zaslíbená. Je to světadíl, kde slunce svítí víc a častěji než kdekoli jinde. Mají tam také velmi přesné meteorologické záznamy. Proto J. McGrath a jeho spolupracovníci z Centra pro výzkum schizofrenie ve Wacolu (v provincii Queensland) mohli zjistit, že z lidí narozených v letech 1920-1967 onemocnělo schizofrenií statisticky významně více těch, kteří spatřili světlo světa pod nebem zataženým mraky, než těch, kteří se narodili za slunečného počasí.

Vzali v úvahu přesná meteorologická měření velikosti a hustoty oblačnosti, délky slunečního svitu a indexu jižní oscilace. Tento index do značné míry určuje queenslandské počasí a je měřítkem vlivu El Niña (viz Vesmír 74, 257, 1995/5; Vesmír 75, 677, 1996/12 ad.). V letech 19371947 byly fluktuace aktivity oscilačního indexu jen velmi ploché a zároveň se narodilo nejméně lidí později nemocných schizofrenií. V obou porovnávaných proměnných (v množství narození pozdějších schizofreniků i v meteorologických ukazatelích) byla prokázána 3-4roční periodicita. Více mraků, málo slunce a vysoká aktivita oscilačního indexu při narození zvyšují riziko onemocnění schizofrenií.

Množství slunečního svitu determinuje množství a intenzitu ultrafialového záření, které neaktivní vitamin D3 mění v aktivní. Zdá se tedy, že vitamin D chrání před něčím, co zase zvyšuje pravděpodobnost, že člověk onemocní schizofrenií. Tak to vysvětlují autoři zmíněné studie (Schizophrenia Research 41, 63, 2000/1). A aby to bylo složitější, zjistil stejný tým pracovníků z Qeenslandu (G. Davies se spolupracovníky), že nejvíce nemocných s první epizodou schizofrenie bylo na jižní polokouli přijato v srpnu (v době australské zimy), zatímco na severní polokouli jsou to všechny letní měsíce: červen, červenec a srpen.

Dříve než propadnem pokušení radit těhotným ženám, aby se odstěhovaly do Austrálie, chtějí-li porodit dítě co nejméně ohrožené schizofrenií, je třeba se vyrovnat s tím, že schizofrenie není výrazně častější za polárním kruhem, kde v zimě slunce svítí jen málo nebo vůbec ne. Jenže lidé se tam ve větší míře živí rybami (rybí tuk obsahuje množství aktivního vitaminu D). Je zajímavé, že vitamin D má významné účinky, podobné účinkům steroidních hormonů. Vzbuzuje syntézu řady proteinů, včetně nervového růstového faktoru. Nedostatek vitaminu D u těhotné může vést k nedostatku nervového růstového faktoru u plodu, což nepříznivě ovlivní vývoj jeho mozku. Současně převládající teorie patogeneze schizofrenie předpokládá, že schizofrenie je způsobena především nervovou vývojovou poruchou, jejímž důsledkem je atrofie některých částí mozku a jeho abnormální symetrie.

Od rybího tuku vede cesta i k jinému možnému článku vzniku a vývoje schizofrenie, který obhajuje D. F. Horrobin. Dobře prokázaná je nerovnováha dopaminové aktivity v různých částech mozku. Dopaminovou hyperaktivitu zjišťujeme v limbickém systému, což souvisí s tzv. pozitivními symptomy, jako jsou halucinace a bludy. Hyperaktivita na membránách synapsí má za následek změny na dráze, kterou jde nervový vzruch dál, tedy za membránovým receptorem. K těmto změnám patří mimo jiné i aktivace G-proteinů a ta vede k aktivaci enzymů fosfolipáz. U schizofrenie byla skutečně nalezena vysoká aktivita fosfolipázy A2 a ta odbourává nenasycené mastné kyseliny, které jsou důležitou součástí membránových fosfolipidů. Vysoká dopaminová aktivita tedy může poškodit buněčné membrány. A pokud se membrány kvůli nedostatku růstových faktorů nehojí, neurony zaniknou. Tak lze (mimo jiné) vysvětlit snížení objemu šedé hmoty mozkové v některých částech mozku, které bylo u schizofreniků prokázáno novými zobrazovacími metodami, např. magnetickou rezonancí.

Naštěstí víme, že ztráta neuronů centrálního nervového systému není fatální. Byl vyvrácen mýtus, že u dospělého nemohou vznikat nové neurony. Přispět k hojení nebo bránit poškození membrán může eikosapentenová kyselina (EPA), která brání aktivitě fosfolipázy A2. Tato kyselina je podobně jako vitamin D obsažena ve vysoké koncentraci v rybím tuku. Na 10. zimním pracovním zasedání věnovaném schizofrenii v únoru 2000 v Davosu předkládali někteří psychiatři (B. K. Puri s kolegy a P. E. Wards s kolegy) laciné východisko, jak léčit nebo předcházet schizofrenii v chudých zemích Afriky a Asie, které si nemohou dovolit drahá nová antipsychotika. Prezentovali zde také první výsledky úspěšné léčby a prevence podáváním EPA. Budeme i u nás léčit schizofrenii rybím tukem? EPA samotná byla u nás donedávna k dispozici v lékárnách jako Epavit. Zatím se budeme více spoléhat na nová antipsychotika, ale jejich kombinace s rybím tukem by mohla prognózu léčby zlepšit.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2000_V431-432.pdf (285 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky