mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Slovo má Fatima Cvrčková

O strašidlech pomyslných a skutečných (fiktivní rozhovor)
 |  5. 10. 1999
 |  Vesmír 78, 545, 1999/10

F: Jde to s tím Vesmírem nějak s kopce...

C: Copak vy věříte na konec světa? V novinách se píše ledacos, ale sešly se nám jen docela obyčejné přírodní úkazy, které věda dovede vysvětlit.

F: Já vím. Tu kometa, tu zatmění, onde sopka, skoro všude milénium – takovéhle věci se dějí a svět zůstává světem. Ale já myslím časopis! Už je to přes rok, co nějaký vědec dokázal, že genově manipulované brambory škodí zdraví, a ve Vesmíru ani čárka! Mně to připadá, jako kdyby jim někdo platil za mlčení... Ale povězte, co si o tom myslíte; koneckonců je to váš obor.

C: No, ono ještě jaksi není úplně jasno. Vezměte třeba biologické insekticidy. Ostatně o něco podobného šlo i v těch proslulých bramborách. Naučíme brambory nebo kukuřici nebo obilí vyrábět nějaký protein, který je jedovatý pro hmyzí larvy, ale ne pro nás – a sbohem housenky. Bez práškování. Jenže housenky si, potvory, zvykají – a za chvíli se budeme muset pokorně vrátit div ne k DDT.

F: Tihle vědci... průšvih na krku, ale oni že prý není jasno! Už si představuju, jak nám budete chtít namluvit, že ty jedovaté manipulované brambory, co se po nich potkanům scvrkává mozek, jsou jenom taková malichernost, na kterou si za pár generací zvykneme – a že když při tom taky mimochodem zblbnem, bude to veskrze pozitivní, protože nás přestane trápit spousta starostí.

C: No počkat, on se těm potkanům nescvrkával jenom mozek, oni byli celí nedomrlí – jenom po manipulovaných bramborách o trošinku víc než po obyčejných. A navíc jen za syrova, vařené brambory jim nic nedělaly. Není se co divit, my bychom taky nevypadali nejlíp, kdyby nás někdo čtvrt roku krmil výhradně syrovýma bramborama, už kvůli solaninu a jiným alkaloidům.

F: Nezamlouvejte to. Říkáte, že po manipulovaných bramborách byli ještě nedomrlejší než po obyčejných...

C: Co jsou obyčejné brambory? Brambora je dost proměnlivá, záleží například i na tom, jak ji skladujete. Když protáhnete bramboru tkáňovou kulturou – a to se dneska při šlechtění i při genových manipulacích běžně dělá – je ještě proměnlivější. Vezmete dvě brambory a porovnáte složení hlíz – od škrobu až po alkaloidy – a dost často zjistíte, že se docela podstatně liší. A právě tohle v té proslulé studii udělali: porovnali složení hlíz kontroly a manipulované brambory a zjistili, že ta kontrola není žádná kontrola, protože je o dost jiná. Jak říkám: není ještě jasno; přinejmenším by to chtělo lepší kontrolu – ale ještě spíš zkrátka málo víme o tom, co s potkanem dělají syrové brambory.

F: Na tom by mohlo něco být, ale přece – není to jenom důkaz pro to, že se při genových manipulacích mohou dít nepředvídatelné věci?

C: Při klasickém šlechtění taky; ale tam se jimi nikdo takhle podrobně nezabývá. Jak pořád říkám: na genově manipulovaných plodinách není z biologického hlediska nic zvláštního, a není důvodu zacházet s nimi jinak než s těmi obyčejnými.

F: Překvapujete mě. Copak vám se líbí, že velké firmy bezohledně vydírají zemědělce, kteří kupují jejich osivo, že zaniká spousta starých, zavedených odrůd – a že se takhle nestydatě pleteme Pánubohu do řemesla?

C: S tím ale nemá biologie nic společného. To máte asi tak, jako kdybyste žili někde na vsi a vadilo vám, že soused mlátí svoji ženu. Je docela v pořádku, že od něj přestanete kupovat mlíko a že se tím budete ve vsi chlubit; ale neměli byste o něm trousit, že má tuberkulózní krávu. Pokud se nám něco nelíbí, tak se nám to nelíbí – a měli bychom za svým přesvědčením umět stát, aniž bychom si vymýšleli nějaké falešné vědecké důvody jenom proto, že se to dneska nosí.

F: Budiž; ale to přece nejsou žádné falešné vědecké důvody, když nechci, aby se u nás pěstovala sója rezistentní k herbicidům!

C: Jak to že ne? Odhlédneme-li od toho, že sóju tak jako tak kvůli aflatoxinům nejím, nějak nemohu pochopit, co má vaše vcelku oprávněná nechuť k reziduím herbicidů v potravě společného s vaší poněkud iracionální nechutí vůči genově manipulované sóje. Mimochodem, blíží se čas svačiny; mohu vám nabídnout půlku chleba se sádlem?

F: Děkuji, radši ne. Od určité doby mastím jenom rostlinným olejem. Kvůli zdraví... Ale k těm herbicidům: firma Monsanto prodává herbicid jménem Roundup; jenže co s ním, když hubí i pěstované rostliny. Takže si geneticky zmanipulovali sóju, aby ji nehubil, a stříkají pole herbicidem. My to pak jíme – a oni se jenom vymlouvají, že se přece herbicid dávno rozložil, když měsíc před sklizní přestali stříkat. Tohle by se přece mělo zakázat!

C: No jistě, ale co by se mělo zakázat? Herbicid, nebo genové manipulace?

F: To je snad jedno.

C: Ne tak docela; ony se totiž rostliny rezistentní k herbicidům v principu dají získat i bez genových manipulací, docela obyčejnou mutací a selekcí, kterou už šlechtitelé dávno používají. Akorát to dá víc práce. Mimochodem, když už vám tak chutná ten rostlinný olej, víte, co jsou to desikanty?

F: Ne. Proč?

C: No tak kupříkladu řečený Roundup a jiná herbicidní svinstva, pokud je ovšem nepoužíváte k hubení plevele, ale k usnadnění sklizně některých plodin, třeba řepky. Postříkáte řepku desikantem, ona uschne nastojato a výborně se z ní vydrolují semínka. A z těch semínek pak hned za studena lisují ten váš velice zdravý rostlinný olej...

F: Jak je možné, že se o tom vůbec nemluví?

C: Copak nějaké noviny zajímají možná rizika zavedené technologie, kterou kdekdo používá – když se ještě k tomu nelze chytit takových těch důležitých klíčových slov, jako je třeba genové inženýrství?

F: To jsou věci... Nemáte tam přece jenom ještě kousek toho chleba se sádlem?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Fatima Cvrčková

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat., Dr., (*1966) vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK, kde získala první experimentální zkušenosti v laboratoři Vladimíra Vondrejse, a genetiku na univerzitě ve Vídni. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá buněčnou a molekulární biologií rostlin.
Cvrčková Fatima

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...