Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Slovník pro labužníky

Publikováno: Vesmír 94, 364, 2015/6

Listovat jídelním lístkem nebo reklamním prospektem s potravinami je mnohdy jako listovat atlasem světa. Cestujeme napříč státy spolu s anglickou slaninou, řeckým jogurtem, tureckým medem nebo ruskou zmrzlinou; kráčíme městy a velkoměsty prostřednictvím vídeňského řízku, frankfurtských párků, pařížské šlehačky, kremžské hořčice nebo budapešťské pomazánky. I zeměpis naší vlasti může „procházet žaludkem“, vzpomeňme např. pražskou šunku nebo moravského vrabce.

Přestaňme na chvíli nahlížet do jídelních lístků a reklamních prospektů jako cestovatelé a podívejme se do nich očima jazykovědců, a to slovníkářů. Všechna výše uvedená víceslovná pojmenování označují pokrm nebo potravinářský výrobek a jejich součástí je přídavné jméno odvozené od vlastního jména určité zeměpisné oblasti a jejích obyvatel nebo od názvu určitého národa (např. tatarský biftek). Slovníková definice uvedených přídavných jmen tento slovotvorný vztah odráží, např. význam slova balkánský lze vyložit jako „vztahující se k Balkánu, k jeho obyvatelům; pocházející z Balkánu“. Výklad významu u gastronomických a potravinářských pojmenování, která tato „geografická“ přídavná jména obsahují, je však složitější. Dochází tu totiž velmi často k významovým posunům. Spojení balkánský sýr není možné vyložit jednoduše jako „sýr pocházející z Balkánu“, protože většina balkánských sýrů takto v češtině označených z Balkánu nepochází. Slovníkář s ohledem na významový posun může spojení balkánský sýr vyložit např. takto: „slaný tvarohovitý sýr původně vyráběný v balkánských zemích“.

I otázka původu ale může být problematická. Např. ruské vejce z Ruska nepochází a patrně nikdy ani nepocházelo. Traduje se, že kombinaci vařeného vejce a salátu s majonézou poprvé připravili Vlachové (dřívější označení Italů) svým ruským hostům. Od toho tedy možná označení ruské vejce. Slovníkář však nemůže uvádět domněnky, je třeba, aby se zaměřil na uvedení nejpodstatnějších významových rysů (např. v Slovníku spisovného jazyka českého nacházíme definici „natvrdo vařené vejce obložené vlašským salátem“).

Někdy však sám přesný popis představuje potíž. Např. španělský ptáček je v každé domácnosti (a možná i restauraci) trochu něco jiného – plněný okurkou, neplněný okurkou, s párkem místo slaniny, někdy hovězí, jindy vepřový. V takovém případě je vhodný širší výklad, např. ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost jsou zohledněny základní významové rysy: „dušený plněný masový závitek“. Dodejme, že se nejedná o maso ptačí, ani podstatné jméno tedy v daném spojení nevystupuje ve svém základním významu.

Podobným případem je i turecký med, který není medem v pravém slova smyslu („hustým, sladkým produktem včel“), ale tvrdou cukrovinkou, která se tradičně připravuje z medu, cukru, vaječného bílku, vody a nasekaných ořechů.

Najde-li nějaký labužník ve slovníku pod některým z víceslovných pojmenování svou oblíbenou pochoutku a není spokojen s jejím výkladem, nechť je shovívavý a vzpomene si na vrtošivou povahu těchto hesel – na významové posuny nebo proměnlivé složení některých pokrmů. Zpracovat slovníkové heslo je mnohdy podobně obtížné jako připravit chutný segedínský guláš.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201506_364.pdf (218 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky