mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Sinice nás přežijí

 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 334, 2016/6

Jedovaté. Nebezpečné. Přemnožené. To je nejčastější označení sinic. Jiří Komárek však vnímá i jiné jejich vlastnosti: nesmírně přizpůsobivé, životaschopné, fascinující svým stářím na Zemi. „S toxicitou sinic se to podle mě trochu přehání. Přinejmenším u nás v Čechách máme víc otrav z hub než ze sinic,“ hájí objekt svého vědeckého zájmu světově uznávaný algolog, který ve svých 85 letech stále vědecky pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd v Třeboni.

Zelenou řasu coby úžasnou detoxikační látku vzývají všichni „alternativci,“ na řasách si dnes pochutnávají milovníci japonské kuchyně. Nakrmit lidstvo či zvířectvo řasou – toto zadání jste vy vědci dostali již v šedesátých letech. — Tehdy se dostala do módy hromadná kultivace řas, pokusy s cílem zavést průmyslovou výrobu biomasy vznikaly po celém světě. Do řas coby potraviny budoucnosti pro lidstvo nebo alespoň krmivo pro zvířectvo se vkládaly velké naděje. I u nás se započalo s kultivací řas, zabýval se jí doktor Ivan Šetlík na nově zřízeném detašovaném pracovišti Mikrobiologického ústavu v Třeboni. Pracoval jsem tehdy spokojeně v Hydrobiologickém ústavu, ale nakonec jsem se nechal přemluvit, abych k němu do Třeboně přešel a izoloval zde nové kmeny řas, studoval jejich životní cykly a podobně. Pak jsem dokonce vedl oddělení sbírky a izolace kmenů a pracoval na výběru produkčních kmenů. No a od té doby pracuji a žiji v Třeboni.

Jak to s akcí „Řasa“ dopadlo? — Pracuje se na tom dál, ale projekt poněkud utlumilo a zbrzdilo několik okolností – například průmyslová výroba zelené hmoty se ukázala jako velmi energeticky a finančně náročná. Vyžaduje kultivační zařízení, separační jednotky, centrifugy, mnohá další zařízení, spotřebovává hodně energie, zpracování také není úplně jednoduché…

Vy jste se ale už od studií zaměřoval spíš na sinice. Tehdy se o nich moc nevědělo… — V mých začátcích bylo velmi omezené poznání celé té obrovské šíře diverzity řas i sinic, převládal názor, že jsou kosmopolitní, tedy že všechny mohou žít všude, ve všech biotopech. Již tehdy jsem o tom pochyboval, ale za své pochyby jsem byl kritizován. Dnes už víme, že naopak většina druhů řas i sinic má velmi vyhraněné ekologické nároky. Právě proto, že zejména sinice jsou organismy vývojově velmi staré, mohou mít i dosti široké areály rozšíření. Jednotlivé druhy se ale vyskytují jen ve velmi vymezených biotopech, které jim vyhovují (mořský litorál, plankton rybníků, termální prameny, slaniska a mnoho dalších). A samozřejmě existují druhy výlučně tropické nebo omezené jen na polární oblasti, ale řada je zabydlená právě v našem mírném pásmu.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...