Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

S Vesmírem do vesmíru

Publikováno: Vesmír 95, 399, 2016/7
Obor: Fyzika
Rubrika: Glosy

Kdyby nám letní bouřkové mraky nestínily ve výhledu, spatříme přímo nad hlavou divadelní představení podivuhodných tvarů. Tu se objeví naoranžovělá mrkev s natí obrácenou dolů, tam je k vidění medúza a jinde gigantická fontána modrého světla. To vše sice trvá zlomek sekundy ve výškách od 20 do 100 kilometrů, představivost lidí ale jitří už téměř 30 let. Vědecké zkoumání těchto pomíjivých atmosférických výbojů začalo až v sobotu 23. září 1989 v noční minnesotské prérii. Tři vědci tam náhodou namířili kameru určenou pro pozorování polární záře nad vzdálený rozsáhlý bouřkový systém, související s hurikánem Hugo. Na černobílém snímku se objevil světelný úkaz ve tvaru jakéhosi hříbku. Snímek, otištěný následujícího roku časopisem Science,1) odstartoval odborný zájem o tento jev. Podstatnou součástí tohoto snažení je příprava startu kosmické sondy TARANIS, která má zkoumat nejen „skřítky“ (jak zní oficiální jméno jednoho z typů nadoblačných blesků), ale i mechanismus vzniku celé rodiny prozatím málo prozkoumaných atmosférických a ionosférických jevů.

Důležitým zařízením na palubě sondy TARANIS bude širokospektrální analyzátor elektromagnetických vln, který od počátku prací na projektu v roce 2006 vyvíjí Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ve spolupráci s organizátory vědecké mise – francouzskou laboratoří fyziky a chemie prostředí a kosmického prostoru LPC2E Orléans a francouzskou kosmickou agenturou CNES. Součástí analyzátoru jsou dvě pevné paměti, které z technických důvodů nebudou beze zbytku využity pro práci přístroje. Proto se redakce Vesmíru dohodla s profesorem Ondřejem Santolíkem, který tým TARANIS v Ústavu fyziky atmosféry vede, na možnosti nabídnout prostor veřejnosti. Vznikl projekt Pošlete vzkaz skřítkům, do něhož mezi 14. dubnem a 13. květnem přišlo celkem 682 textů od 551 autorů. Porota ve složení fyzik Ondřej Santolík, genetik Václav Pačes, spisovatel Ondřej Neff, vědečtí publicisté Eva Bobůrková, Vladimír Kořen a Pavel Toufar z nich vybrala 101 vzkazů, jež následně tým Ústavu fyziky atmosféry v polovině května ve Francii nevratně naprogramoval do paměti letového modulu.

Do vesmíru letí…

Porotci ocenili, že lidé nevybírali jen vzletné věty a citáty, ale nechali se inspirovat i svými zálibami. Mezi desítku vzkazů, jež zaujaly bez rozdílu všechny porotce, se tak dostaly dva, inspirované zálibou svých autorů v science fiction. Pan Jan Drda zaslal vzkaz: Lidé všech zemí, odpověď je 42! a pan Miroslav Blafka zaujal výzvou: N 49° 24,759 E 014° 39,930 mám sbaleno a čekám.

První desítku atakovali účastníci všech věkových skupin. Zelenou k letu do vesmíru tak získal vzkaz Františka Petráska Ve svých osmdesáti pěti letech jsem se dočkal netušené možnosti: díky vědecké vyspělosti lidstva virtuálně navštívit vesmír. Paní Zdena Pokorná za svou vnučku Anetku Martínkovou zaslala vzkaz Už letím…, ale vyskytl se i vzkaz, označený jen příjmením Kmec: Nemám ještě jméno, budu ho potřebovat až v červnu, kdy se narodím; snad na šťastné planetě. Zdravím skřítky. Nejmladší vítěz se narodil 5. června a dostal jméno Matěj.

Porotou oceněné byly i vzkazy vysokoškolských studentů: tříčlenná skupinka, nazývající se Matfyzácké cvičky z telefonu své členky Andrey Kolínské odeslala zprávu ve znění: Základní otázka života, vesmíru a vůbec: Když Old Shatterhand zapaloval kaktusy, kolik skřítků přivolal? Jiná studentka, Radka Hanečková, zase vzpomněla na svou první badatelskou hypotézu, již vyřkla ještě v předškolním věku: Čím vyšší napětí tím křupavější křeček. Fakt je, že je ve svých zájmech velmi konzistentní – vedle studia biologie se věnuje i pokusům v elektrotechnice.

Do první desítky se dostaly ještě vzkazy Pozdravuji zlaté Slunce, stříbrný Měsíc, bílé trpaslíky, červené obry, černé díry i krásnou modrou planetu! autorky Ivany Frolíkové, text Andrey Kotrlové: Permoníci z podzemí zdraví rudé skřítky nad zemí. Zdař Bůh z Ostravy! i výzva Petry Rousalové, obracející se přímo k nadoblačným bleskům slovy: Milí skřítkové, blýskněte nám, prosím, na lepší časy. Děkujeme.

Patrně největší míru sympatií v porotě vzbudil vzkaz pana Jiřího Syřínka, který vylíčil svůj důvod, proč se potřebuje dostat na palubu sondy TARANIS jednoduše: Žena mi vyčítá, že furt někde lítám, tak ať má pravdu.

Mezi 101 vzkazy, které na palubě sondy TARANIS poletí do vesmíru, je i jméno astrofyzika Jiřího Grygara, díky vyznání Alexandry Klcové: Okna vesmíru dokořán byl pořad, když jsem byla malá, a teď jdeme stále vpřed otevřenými dveřmi. Pan Grygar může být pyšný. Do nadoblačných výšin se vydá rovněž Jára Cimrman, a to hned prostřednictvím dvou vzkazů. Autorkou prvního je Lucie Salašková: Podrobný nákres na sestrojení kosmické sondy TARANIS (původní název JÁRANIS) – byl nalezen roku 1966 v pozůstalosti Járy Cimrmana. Autorem druhého je Jiří Boček: Ať TARANIS dokáže, že se Jára Cimrman plete, že nejhorší ze všeho nejsou trpaslíci.

Sonda TARANIS bude další ze série mikrodružic Myriade, financovaných francouzskou kosmickou agenturou CNES. Vypuštění na nízkou polární dráhu ve výšce 700 kilometrů je plánováno na polovinu roku 2018.2)

Poznámky

1) R. C. Franz et al., Science, DOI: 10.1126/science.249.4964.48

2) O projektu TARANIS viz vesmir.cz/2016/04/29

Odesilatelům zmíněných deseti nejzajímavějších vzkazů umožníme účast na vyhodnocování testovacích dat mise TARANIS a exkurzi v Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, kde vzniká část českých kosmických projektů. Autoři návrhů získali také roční předplatné časopisu Vesmír a knihy s populárně-vědeckou tematikou z nakladatelství Dokořán, Paseka, Prostor a Vyšehrad.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201607_399.pdf (221 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky