mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Rytiny zvířat jako reflexe pravěkého života

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 156, 2015/3

Valcamonica, severoitalské údolí pojmenované podle starověkého kmene Kamunů, obsahuje jednu z největších sbírek pravěkého skalního umění. Pro rytiny postav lidí, zvířat, domů, zbraní, map či geometrických obrazců zde posloužily většinou horizontální skály ohlazené údolním ledovcem. S výjimkou hojných drobných symbolů a značek rozesetých po údolí bez zjevné kompozice a vyrytých zřejmě cestujícími obchodníky či bojovníky se zdá, že veškerá výroba těchto obrazců byla soustředěna do rukou velmi úzké skupiny osob (kněžích?) a mohla probíhat formou rituálu.

Mezi slavnými topografickými mapami, labyrinty a válečníky zaujmou i vyobrazení zvířat, někdy věrná předloze, jindy zaznamenaná formou symbolu. Zvířena je ústředním motivem nejstarších rytin v údolí, datovaných do pozdního paleolitu a mezolitu. Nacházíme na nich naturalistická zobrazení velkých savců, většinou jelenovitých kopytníků, někdy probodaných oštěpy. Podobné obrazy známe i z jiných oblastí – šířily se patrně z arktické Skandinávie až do Středomoří a na Blízký východ. V dalších obdobích se náměty mění a v centru pozornosti se ocitají lidé, z neolitu jsou známé především schematické „modlící se“ či „tančící“ postavy. V jejich společnosti se často nacházejí rytiny psů a v této souvislosti se uvažuje o tom, že psi byli tehdejšími lidmi uctíváni. K loveným zvířatům (nejčastěji jsou zobrazováni jeleni, ale i horští kopytníci jako kamzíci a kozorožci) tak přistupují první domestikované druhy; kromě psa jsou hojné figury hovězího skotu a koz. V závěru neolitu pak nacházíme první rytiny volských zápřahů táhnoucích pluhy. Z množství vyobrazení se přesto zdá, že zemědělství a chov zvířat byly zatím jen doplňkovou činností k lovu a rybolovu. To se změnilo v eneolitu, kdy se do pozice hlavních námětů posouvá pastevectví; kromě výše zmíněných domácích zvířat se na rytinách nově objevuje i prase. K novým vynálezům patří i kolo, takže spřežení volů už na vyobrazeních netáhnou pouze pluhy, ale i čtyřkolové vozy. Specifikou tohoto období jsou pak úchvatné menhirové sochy a tzv. monumentální kompozice, megalitické skalky pokryté uspořádanými rytinami, zachycujícími v jednom celku veškerý život tehdejších zemědělců. Doba bronzová nám přináší další domestikovaný druh, koně – ten je zobrazen jako tažné i jezdecké zvíře. Význam loveckých scén se mění; dominantním prvkem je stále jelen, který se však z pozice prosté kořisti přesouvá do polohy zbožštěného zvířete. Tento význam je ještě prohlouben v následujících obdobích, v halštatu a zejména v laténu, patrně v souvislosti s kultem boha Cernunna. Na předchozí časové fáze rovněž navazuje uctívání psů a býků. V laténu se na stránkách skalních komiksů významně rozšiřuje množství živočišných druhů, především domestikovaných. Objevují se oslové a domácí ptáci včetně kuřat, husí a kachen; zjišťujeme zobrazení vodních i lesních ptáků a v závěru období i introdukci králíka. Koně jsou často umístěni do jednoho celku s domy a slouží tak jako vyjádření statusu. Kromě pozemských zvířat pak ve všech časových fázích výjimečně nacházíme i prapodivná mytická stvoření, popřípadě různé antropo-zoomorfní postavy.

S nástupem Etrusků se mění společnost i způsoby záznamu a nové obrazy jsou ryty už jen vzácně, mnohde jsou dokonce obrazárny opuštěny, zapomenuty a překryty detritem. V posledním století jsou tak mnohé skvosty evropského skalního umění nově objevovány a popisovány, takže spektrum uměleckých projevů pravěkých Kamunů se stále rozšiřuje. Znázorněný obsah je mnohovrstvý, od výjevů z každodenního života přes scény chápané jako forma modlitby před lovem, bojem či jinou činností po různé symboly s neupřesněným významem a nespočetnými interpretacemi. Náboženský význam rytin je nám ovšem zřejmý i do současnosti – staré umění je totiž na některých místech překryto křesťanskými symboly ve snaze přivlastnit si poselství v nich obsažené, nebo je aspoň zneutralizovat.

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Zdeňka Sůvová

Mgr. Zdeňka Sůvová (*1978) vystudovala zoologii na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Zabývá se archeozoologií a paleoekologií, a to v prostoru evropském i blízkovýchodním.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...