mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

RUDOLF MUSIL a kol.: Stránská skála Hill

Excavation of open-air sediments 1964–1972. Anthropos 26 (N.S.18), 1995, 213 str.
 |  5. 9. 1996
 |  Vesmír 75, 496, 1996/9

Charakteristický útvar Stránské skály u Brna je dnes světoznámou lokalitou, o niž se zajímají geologové, paleontologové i archeologové. Spojuje se s věhlasnými jmény J. Woldřicha, J. Kniese, V. Čapka, K. Schirmeisena, K. Absolona a dalších badatelů. Nejnovější publikace je věnována všestrannému výzkumu, který v letech 1964–972 prováděl prof. R. Musil se spolupracovníky ve svahových sedimentech ze starších fází čtvrtohor při úpatí skály. Multidisciplinární perspektiva je dnes při publikaci moravských kvartérních lokalit už podmínkou. V nové knize ji zaručují specialisté z Přírodovědeckých fakult Masarykovy a Karlovy univerzity, ústavů AV ČR i z Moravského zemského muzea, které výzkum financovalo, a rovněž odborníci zahraniční.

Profil pod Stránskou skálou dokumentuje nejprve akumulační činnost řeky, následnou erozi a pak již plynulé ukládání celého sledu spraší a půd vzniklých v teplém období (cromeru). Již dříve zveřejněná paleomagnetická měření datují spodní vrstvy profilu před 0,9 milionu let a 0,73 milionu let. Z hlediska paleontologie představuje Stránská skála nejbohatší naleziště fosilních ptáků, břichonožců a pecek břestovce, spolu s početnými nálezy savců, hadů a ostrakod. Počínaje slavnou Woldřichovou šelmou Homotherium moravicum (jejíž rekonstrukce v pojetí P. Dvorského zdobí obálku knihy) odtud byla popsána řada nových druhů, zejména ptáků. Nepřerušená sedimentace v rámci dlouhého období umožňuje studovat společenstva fauny v závislosti na změnách prostředí.

Od počátku století, kdy výzkumy na Stránské skále započaly, se zvažovala rovněž otázka přítomnosti člověka, vzhledem k datování jistě jednoho z prvních Evropanů, avšak váha takového názoru se pod vlivem dobové atmosféry měnila.

Když na počátku století opadávala vlna nadšení nad tzv. rolity, „kameny z dob červánků lidstva“, rozšířila se vůči nejstaršímu paleolitu u nás skepse, zejména pod vlivem autority K. Absolona. Avšak nový výzkum R. Musila pod Stránskou skálou už probíhal opět v období oživeného zájmu o starý paleolit a je tedy přirozené, že se této otázce věnovala pozornost.

Zároveň s novou publikací o Stránské skále se objevuje kniha o nejstarším osídlení Evropy (W. Roebroeks a T. van Kolfschotten, eds., The earliest occupation of Europe, Leiden 1995), v jejímž závěru editoři existenci starého paleolitu na Stránské skále odmítli. Souvisí to s poslední vlnou skepse vůči osídlení Evropy staršímu než 0,5 milionu let, která zazněla už r. 1993 na konferenci v Tautavelu (viz Vesmír 74, 597, 1995/10). Autoři publikace o Stránské skále pečlivě skládají mozaiku protiargumentů: ovšem žádný z nich by nebyl zcela přesvědčivý sám o sobě, ale teprve ve společném kontextu. Je nápadné, že lidské stopy, ať již jsou to předměty z kamene a kosti nebo doklady ohně, se soustřeďují v jediné vrstvě (č. 13). Minimální stáří vrstvy odhaduje R. Musil na 0,6 milionu let.

Místo, kde se tok Svitavy zužoval mezi vápencovými útvary Stránské skály a Nové hory, a poté se rozléval do širokého a mělkého koryta, s bohatou zvířenou, výhledem do krajiny, jeskyňkami i zdrojem kamenných surovin, nabízelo člověku ideální stanoviště. Argumenty, které R. Musil, K. Valoch a další spolupracovníci shromáždili, o nejstarším osídlení v těchto místech přesvědčí.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jiří A. Svoboda

Prof. PhDr. Jiří A. Svoboda, DrSc., (*1953) vystudoval archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Je profesorem antropologie na Masarykově univerzitě v Brně a současně vedoucí specializovaného pracoviště Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., v Dolních Věstonicích.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...